pondělí 10. listopadu 2008

Je to vůbec ještě chlap???

-Tak jsem si doteď myslela, že mám nejlepšího chlapa na světě. Sice se občas ožere a přijde hodně hodně pozdě, ale který chlap ne, že? Navíc – se mi to občas taky pěkně povede… A hlavně – pomáhá mi s uklízením, v podstatě máme úklid půl na půl (no dobře, teď už dělá asi jen třetinu, nějak je pořád línější a línější), taky vaří (takové ty chlapské rychlovky) a žehlí… prostě mi hodně ulehčuje život, což není úplně tak obvyklé u mužského pohlaví, jak tak slýchávám dívky a ženy ve svém okolí… Jenže pak jsem začala v práci slýchat o kolegyně příteli a zjistila jsem, že můj Milovaný je proti němu močař… tak poslouchejte – v sobotu umyl okna v celém jejich bytě (dokonce se se svou přítelkyní rafnul kvůli tomu, že trvala na tom, že mu pomůže), sobotní den ale nejdříve začal tím, že když se kolegyně ráno probudila, již měla u postele nachystaná vajíčka na cibulce s čajem a chlebem (zkuste hádat, na jaký způsob má vajíčka nejradši?)… také někdy o víkendu stačil upéct buchty (normální kynuté buchty, jako od babičky) a v neděli k obědu udělal bramborový knedlík (domácí) s uzaným a špenátem… Kupuje jí snídaně, ráno kvůli ní vstává o hodinu dřív, než by musel, aby jí odvezl do práce, nechodí do hospody, požádal jí o ruku… No řekněte, je to normální?

7 komentářů:

  1. Jsem mužského pohlaví. To, že jsem chlap bych si o sobě nedovolil tvrdit... Chlap, to je titul, který může jeden dostat od okolí, nemůže si ho udělit sám.
    Stran výše zmiňovaného chlapa, normální to možná není, ale zcela mu rozumím. I když, v dnešní době kompjůtrů, jutrutrů, jutrutrů, co je normální.
    Když ženy začaly nosit kalhoty, svět byl chvíli vzhůru nohama. Pak se vrátil do normálu.
    Když ženy šly volit, svět byl chvíli vzhůru nohama. Pak se vrátil do normálu.
    Když ženská kleje jak pohan a pije pivo z půlitru, nikdo se nad tím dnes už ani nepozastaví. O kouření ani nemluvě.
    Proto mě stále překvapuje, když se ženy (a především ženy) pozastavují nad tím, že se někteří muži míchají do \"jejich\" činností.
    Aby bylo jasno. Xmrti rád myju okna. A manželku k tomu nepouštím, protože by mi na nich nadělala kocoury. Miluju žehlení - báječně si u něj odpočinu. A do vaření se moc nehrnu jenom proto, že u něj zase odpočívá má milovaná choť... ;)

    OdpovědětVymazat
  2. anouka, JANOVA:
    děkuji za sdílený názor.o))

    amigho: jenže když se znenadání něco obrátí k lepšímu, je to minimálně podezřelé!!!

    OdpovědětVymazat
  3. původně jsem po vzoru anouky chtěla napsat rovněž - ABOSLUTNĚ TO NENÍ NORMÁLNÍ! ale.. taktéž obývám domácnost s tvorečkem vařením schopným (já už vařit odmítám jen z principu - dobře se mi na něj kouká, umí uvařit BOŽÍ jídlo z ničeho, má fantazii a ty jeho pokrmy - hmmm jak chutné), rovněž občas pomůže, rychle a efektivně uklidí... ale to je dobrý - jasný. když by ale nic nedělal a najednou tohle všechno - vč. oken, které já bytostně nenávidím, pak bych byla v obrovském střehu... snad jen ta žádost o ruku by mě vrátila do kolejí - protože kdyby měl jinou a jen zahlazoval stopy po případných pátráních, pak by nežádal, což? ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. Zajímalo, co na tom má největší zásluhu, geny, výchova, předešlé partnerky... ?

    OdpovědětVymazat
  5. je to normální, leč velmi málo, u dnešních mužů, viditelné.-)))Můj manžel by žehličku nevzal do ruky, i když, když byly holky miminka, žehlil o stošest, abych mohla chvíli spát.-)) Zato dneska vyšvihne knedlo, zelo, vepřo nebo špízy a dávno si nepamatuje, že v pětadvaceti si neudělal ani čaj.-) Ono totiž, když je něco baví, dokážou divy.-))

    OdpovědětVymazat