pondělí 23. února 2015

Odnaučení kousání nehtů rychle ale rozhodně ne bezbolestně!

Kousání nehtů. Tak to je zlozvyk, který mě provází celým mým životem, co si jen pamatuji. Prý to začalo, když jsem jako cca čtyřletá byla na delší dobu v nemocnici a tam se tak nějak vyprdli na to, že by mi stříhali  nehty. A tak jsem se o to jako šikovná holka postarala sama a už mi to zůstalo.

Nikdy jsem se nijak moc nesnažila se toho zlozvyku zbavit. Párkrát jsem si oblepovala prsty náplastí, což mělo za výsledek, že jsem se nejdřív musela prokousat náplastí, než jsem se dostala k nehtům. Vlastně mě to možná bavilo ještě víc.

Asi tři roky jsem nosila pryskyřicové a následně gelové nehty. Ty se prý kousat nedají. Kecy. Byla to taky sranda... ke svým jsem se vždy nějak dostala a když se mi při cestě povedlo odloupnout ten umělý, zase mě to bavilo...

Jooo, nějaký strkání rukou do pepře proběhlo už v mém dětství. Moc to nepomohlo, protože pálivé já ráda už od mala :o)))

Tak nějak jsem s tím byla smířená, že dožiji s okousanými špalíky místo elegantních nalakovaných upravených nehtů.

Ale vypadá to, že to přeci jen takhle nebude!
V dubnu jsem měla zlomenou ruku a tu ruku jsem přes všechny své snahy nebyla schopná narvat do pusy, abych jí upravila do požadovaného stavu. A tak jsem jen nevěřícně sledovala, jak mi rostou nehty na modré nateklé ruce. Byla jsem tak v šoku, že jsem úplně zapomněla na tu ruku druhou. A tak se stalo, že mi po měsíci sundali sádru a já měla hezké dlouhé nehty!!! Tak to bych vážně nečekala...

Za chvíli to bude rok a já ty nehty stále mám (o palcích nemluvím, na těch se vybíjím)...
za ten rok jsem se musela seznámit s věcmi jako je pilník a nůžtičky na nehty, které umím používat pouze na nohy, kde je jedno, jak to člověk ustřihne... dokonce jsem již zakoupila i dva laky na nehty velice decentní barvy, které jsem zatím neměla odvahu vyzkoušet (ono to možná bez chybějících nehtů na palcích nebude moc efektní :o))).

Měla jsem si tu ruku ale zlomit mnohem dříve, protože Květákovi nic neujde a asi se mu moc líbila maminka ohlodávající si ruce a tomuto zlozvyku začal také holdovat... že už maminka nehlodá ho ale už nezajímá....

Zlomit mu obě ruce mi ale přijde jako dost drastická odnaučovací metoda a vím, že nic jiného asi nezafunguje... mám pokračovatele!

pondělí 2. února 2015

Mateřská "dovolená"

Když jsem byla v očekávání, bála jsem se toho, co mě čeká, až se dostanu na konec a vlastně nový začátek. Seznámila jsem se s maminkovskými portály a bála jsem se ještě víc. Bude to  náročné. Kurva náročné. To nedám... sama sebe jsem ujišťovala, že to dala spousta přede mnou, tak to musím dát i já. Asi jsem neměla tolik číst. Buď ostatní matky přehání nebo já měla štěstí, ale vsázela bych spíš na to první.

Jooo, první necelý půlrok byl hodně náročnej. S odstupem času bych řekla, že jsem měla i nějakou mírnější formu poporodní deprese nebo něco takového. Hodně jsem brečela. Brečela jsem, ještě když Květákovi byly tři měsíce. Byla jsem nešťastná, výhled do budoucna pro mě hrozný. Jak zvládnu doma tři roky??? Já chci zpátky svůj život, svojí práci, svojí zábavu...

Ale pak jsem se s novou životní rolí začala sžívat. Našla jsem si kamarádky se stejně starými dětmi, Květák povyrostl, začala s ním být sranda a já si to začala užívat. Samé návštěvy, vycházky, vysedávání na zahrádkách. Spousta času na domácnost. Žádný honičky jako teď, abych ve svém volnu vše stihla. V kuchyni jsem se začala rozvíjet, zařadila jsem do jídelníčku spoustu nových a zdravých receptů. Začala jsem i hodně péct. Když bylo Květákovi osm měsíců, začala jsem i trochu žít jako dřív v tom smyslu, že jsem občas vyrazila na pařbičku (většinou s novými kámoškami maminkami)...

Tolik knížek, co jsem přečetla na mateřské, ani to nejde spočítat. Když byl Květákovi rok z dostatku času  jsem i hubnout začala. Vyvařovala jsem nám zdravé obědy a večeře a připravovala zdravé svačinky... Jakmile dítě spalo, odpočívala i maminka, žádný stresy...

A tolik výletů, co jsem za ty tři roky absolvovala! Jezdili jsme hodně s Milovaným - vzhledem k jeho pracovní době jsme nebyli omezováni pouze víkendy. A jezdila jsem i dost s maminkami.

Takže když čtu pohrdlivé komentáře cizích matek, že by je zajímalo, který kretén vymyslel název mateřská "dovolená", tak nechápu, o čem mluví. Pro mě to víceméně byla dovolená. A pěkně dlouhá.

Za mě dávám ANO. Mateřská byla fajn, vřele doporučuji :o))