středa 10. září 2008

To to pěkně flákám poslední dobou...

poslední příspěvek byl po dovolené a po měsíci a něco píši další článek a zase jsem po dovolené...

pátek 25. dubna 2008

Je to znamení?

Vzhledem k situaci u nás v kanceláři jsme včera s kolegyní vedly sálodlouhý rozhovor o změně ovzduší. Přiznala jsem se jí, že mi před časem kamarádka nabízela práci u nich v kanceláři a já na ni nijak nereagovala... no těch slov, co jsem od ní vyslechla... Ani jsem nepomyslela na to, že by ta nabídka mohla být ještě aktuální a ejhle, jako by mezi námi fungovala telepatie, zmíněná kamarádka mi večer volala a jen tak mezi řečí mi sdělila, že nabídka stále platí a že by mě její šéf chtěl příští týden vidět... no uvrtala mě do toho hezky a je to dobře, protože já bych se asi sama nerozhoupala... a tak vzhledem k tomu, že jdeme zítra popíjet, tak dohodneme tu schůzku a příští týden vyrazím... Bojím se jen, že by o mě zájem neměli, což by mi dost pošroumalo mé sebevědomí, ale asi to zkusím:o)) pořád si říkám, kdo by nechtěl tak báječnou pracovnici jako jsem já??? :o)

středa 23. dubna 2008

Je čas odejít???

Tady v tý zatracený práci se vyplatí mít den dovolený. Ten jsem měla včera a během dneška jsem se pořád nevzpamatovala z toho, co se tu za ten jeden den událo. Skoro kompletní reorganizace oddělení, přišla jsem o člověka, o kus práce, dalšího člověka mi chtějí vyhodit!!! A jako je tomu zvykem, šéfová, která to takhle pěkně vymyslela, tu do konce týdne nebude. Pění ve mně krev, vzteky mi hučí v uších a nejhorší je - nemůžu si to na nikom (na ní) vybít. Ale jsem rozhodnutá - jednoho mi vyhodí a jdu s ním. Už si na hlavu srát nenechám. Hough, domluvila jsem.

čtvrtek 17. dubna 2008

Tak co, kdy bude svatba???

Tak to je otázka, kterou s Milovaným slýcháme asi tak od doby, kdy jsme spolu byli tak půl roku... odpověď - ještě je čas doprovázená trapným úsměvem... ale asi před půl rokem se naše odpověď změnila na přesné datum, které jsme tázajícím suše oznámili... následovaly vykulené pohledy, několikero dalších doprovodných otázek o pravdivosti našeho tvrzení... proč se tedy ptají? Protože chtějí slyšet zápornou odpověď??? Asi ano... No ale každopádně je to tak a svatba bude. Už je to vlastně za dveřmi (dveře = necelé dva měsíce) a přípravy by měly vrcholit. Ovšem... klíčové je slovní spojení "měly by". Je normální takovou chvilku před svatbou nemít svatební oznámení s pozvánkami??? No asi to normální je... ovšem v případě, že jsou již někde v tiskárně a čeká se... já je ale nikde v tiskárně nemám, já jsem si je totiž chtěla navrhnout sama, vymyslet si texty sama a pak to nechat někde vytisknout... a tak myslím a myslím a zatím nic:o((( jak by to vypadat mělo, to vím, ale co tam bude napsáno... samozřejmě nechci žádné trapnosti a tak to vidím tak, že na poslední chvíli vymyslím něco tak neuvěřitelné trapného, že to svět neviděl... a hlavně nečetl. Šaty mám, ale boty??? Sehnat svatební obuv ve velikosti 41 bude asi náročná záležitost. Milovaného rodiče jsou hodně dnešnímu datu vzdálený ročník a tak ti mají představy také někde daleko od těch našich. Dokonce měli pocit, že svatbu bude domlouvat Milovaného zploditelka s tou mojí (což tu mojí dost vyděsilo, když jí můj budoucí tchán řekl, ať si jdou s mámou sednout do kuchyně a domluvit to)... No prostě Rakousko Uhersko. Mají představu, že na svatební hostině budou popíjet kafíčko a pojídat dorty. Nedají si vysvětlit, že to bude moderní svatební oslava... sudy pivo, grilované maso a nějaké ty koláčky, sezení na lavicích. Takže kafíčko si dát můžou, ale položit si ho budou muset někam na sud... A svatební výslužka??? Takovou věc jsme naprosto vyškrtli. Proč bych měla za nehorázné peníze cpát svatební cukroví známým mojí a jeho rodiny, které vůbec neznám??? Lidi, které chci pohostit budu mít na místě a tak dostanou maso a pivo a víc lidí krmit nechci. Bez práce nejsou koláče a já nechci vydělávat na koláče pro někoho cizího... Podtrženo, sečteno... oblévá mě hrůza už teď.