úterý 24. března 2009

Příspěvek o hovně

:o)Tak jsem dneska byla na svém oblíbeném spinningu. Tentokrát jsem byla napsaná jako náhradice neb nebylo pro mě volné kolo. Byla jsem tak plná nadějí, že se mi neozvou, že budu mít hezký pocit, že jsem se sice snažila, ale bohužel to nevyšlo... ale bohužel nějaká lemra líná svou rezervaci zrušila a tak jsem musela nastoupit (kdybych odmítla, nevím, jak bych si to odůvodnila, aby mi zůstal ten hezký pocit). A tak jsem dneska vyrazila... jenže jakmile jsem si doma začala nazouvat boty, můj žaludek začal vydávat podivné zvuky a začala jsem mít neklamně známé sračkové pocity... rychle jsem ještě doběhla na místo pro takové stavy určené a... - NIC. Chvíli jsem přemýšlela, jestli to nebylo znamení a jestli bych si s touto výmluvou udržela dobrý pocit ze snahy... asi ne, když ty křečíky tak rychle přešly... a tak jsem přeci jen vyrazila. Po cestě mi pořád bylo tak divně, jenže jsem už byla na cestě a sbalená... no to snad nějak zvládnu, přinejhorším si tam budu muset dojít během hodiny. Jakmile jsem vlezla na kolo, divné pocity byly pryč a přišly pocity nové - zoufalé, protože náš cvičitel se asi pomátl a snažil se, abychom vypustili duši!!! Jenže já jsem děvče statečné a po chvíli jsem se dostala do ráže! Přitom jsem si ještě stihla popřemýšlet o své vizáži a usoudila jsem, že by bylo na čase nechat si udělat znovu melíry!!! Hodina to byla opravdu náročná, ale kam se hrabala na výkon, který jsem musela podat poté! Jakmile jsem slezla z kola, křeče byly zpět a nabyly na intenzitě. Skoro bych to nazvala stavem "cílová rovinka". Záchod v tělocvičně nepřipadal v úvahu neb za prvé nejde zamknout, za druhé bych z něj byla slyšet do šatny a za třetí je spojen se sprchou, která byla obsazena. Nezbylo nic jiného, než nasadit rychlý krok, stáhnout půlky a pelášit ku domovu! Ale opravdu rychle! Hodně, hodně rychle! Jak se říká - už mě to píchalo do zadku. I když v tomto případě to není úplně trefné, protože jsem tušila naprosto jinou konzistenci! Z této svižné chůze jsem si udělala tak trochu adrenalinový sport - zapálila jsem si. No dobře, nebyl to úplně nejlepší nápad. Navíc jsem kvůli němu musela nápadně zrychlit krok!!! A když jsem byla doma - ježiš, to byla nádhera! Nejenže jsem to stihla, ale ještě jsem stačila v běhu vybrat schránku (přece se tam poté nebudu vracet, že?)

4 komentáře:

  1. Jsi šikovná holka, tolik sportování - i na záchod, myslím, že máš ze sebe dobrý pocit, co?:o) Když už o tom tak píšu, asi si taky jdu odskočit:o)!

    OdpovědětVymazat
  2. je fakt, že jsem si večer připadala taková lehká, štíhlá... škoda že ten pocit nevytrval do dneška :o)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak hlavně, žes to stihla!:-D

    OdpovědětVymazat
  4. nojo to by bylo smutný kino, kdybych to pustila do tepláků :o))

    OdpovědětVymazat