čtvrtek 24. září 2009

Nechci na žádný facebook!

-Mám ráda internet. Poprvé jsem se s ním seznámila na střední škole, kde mi o hodinách výpočetní techniky holky ukazovaly taje seznamky a chatovacích místností. Docela dobrá zábava v hodinách, které mě nikterak nezajímaly a hlavně mi to nešlo, neb jsem s počítačem přišla do styku dvakrát týdně právě v této hodině na rozdíl od spolužáků, kdy každý měl doma počítač a polovina z nich na něm i internet (vlastně jsme byly dvě, kdo počítač doma neměl:o). I přes tento nedostatek se mi nějakým způsobem podařilo vytvořit si svoje vlastní internetové stránky v rámci výukových hodin (teď si říkám, kurva jak já to tenkrát udělala???)… Po střední rok pauza na jazykovce a pak jsem nastoupila do první (a poslední) práce a tady jsem se začala zdokonalovat. Jééé ono se na internetu dá zjistit, v kolik mi jezdí autobusy!!! Jééé na internetu je anglický slovníček!!! Jééé já mám svůj vlastní mail!!! A další a další objevy!!! Ale vždy jsem byla spíš základním uživatelem, internet jsem používala pouze pro vyhledávání důležitých informací, ne pro zábavu. Tady stále platilo, že nemám internet ani počítač doma. V práci na nějaké surfování čas nebyl a když už náhodou byl, tak jsem nevěděla, kam bych na internet měla jít, když jsem nepotřebovala nic vyhledat??? Vůbec jsem nechápala lidi kolem sebe, kteří si vyprávěli, kolik hodin denně tráví na síti! Proboha co tam dělají? Pak jsem díky jednomu známému (bylo to to jediné dobré, co z té známosti vyšlo) objevila blogování… nějakou dobu jsem byla jen pozorovatelem, chodila jsem si číst cizí příběhy… po nějaké době jsem se osmělila i sem tam napsat někam komentář a po čase jsem se natolik otrkala, že jsem si i svůj vlastní blog založila! Naštěstí je to velice jednoduché, žádné složité znalosti jsem k tomu nepotřebovala… Proto má můj blog vzhled takový, jaký má. Prostě si sama svůj vlastní udělat neumím. Toto je vrcholem mého počítačového internetového umu… Líbí se mi to, baví mě to, hlavně kvůli tomu jsem koncem loňského roku Milovaného přesvědčila, že chceme domů internet (ten je to samé co já, chodí na net jen na fotbalové stránky a na mapy a jinak si na něm jen hraje hru – Spider Solitaire, gambler jeden :o)) No a před časem jsem cosi zaslechla o jakémsi Facebooku… strašný haló, všichni tam chodí, všichni o tom mluví, po čase nám to v práci zablokovali, protože na to chodilo strašně lidí… Dozvěděla jsem se, že se tam člověk zaregistruje, přizve si přes mail své přátelé a tam se s nimi setkává a píšou si o čem chtějí. Moje sestra je třeba hotová z toho, že se jí mezi přátele cpou i lidi, který zná pouze od vidění nebo vůbec. Ale jak je odmítnout? A tak se stává to, že mezi svými přáteli máte lidi, před kterými si musíte dávat pozor, co píšete, protože to žádní přátelé nejsou. Málokdo má přeci takovou otrlou povahu, aby prostě někoho odmítl přizvat, nebo ne? Obzvlášť, když se s ním zná. No a mně tuhle přišlo pozvání na Facebook od mého bývalého kamaráda, se kterým jsem se před lety rozškorpili a od té doby se nestýkáme, pouze se zdravíme! Zve mě na svůj Facebook, abych se stala jeho přítelem! Já ale nechci! Nechci být ani jeho přítelem, ani se registrovat někam, kde se budou chtít být mými přáteli lidi, které neznám! Nikde jsem v tom zvacím mailu neviděla nic jako odmítnutí nebo něco takového, tak jsem pozvání ignorovala. Přišlo mi ale upomenutí!!! To chodí automaticky nebo mi to musel poslat on? Pak mě ještě na svůj Facebook přizvala jedna bývalá spolužačka. Vůbec nechci na nějaký její přiblblý facebook. Od jiné spolužačky vím, že celý její FB (možná se mu přezdívá jinak?:o) je o tom, že tam fotí svoje nehty, jak je má nalakovaný a píše tam hovna typu – Dnes je Mišulka nějaká podrážděná. Dnes se má Mišulka dobře. Dnes Mišulka upekla buchtu. Seru jí na to. Nechci tam!!! A tak jsem to také ignorovala. No a na mail už mi přišly dokonce dvě upomínky. Obtěžuje mě to!!! Já to prostě nechci! Ať si všichni strčí svoje Facebooky do prdele! Já nikam nechci. Nemám na to čas ani náladu!!! Se svými kamarády se vídám osobně, takže se kvůli nim nepotřebuji nikam registrovat. Když budu mít pocit, že o někom chci slyšet, tak mu zavolám a sejdu se s ním! Když mě někdo pozve, tak chci mít možnost to ignorovat, aniž by mi chodily nějaké přiblblé upomínky, o které nestojím. A když se chci anonymně pobavit, tak jdu na svůj blog, kde se nemusím zveřejňovat. To mi ale sere. A je mi líp. Trochu mě to dneska rozčílilo :o) A možná mám jen špatné informace o FB. To ale nic nemění na tom, že tam nechci.

16 komentářů:

  1. a pak dobre je propojeni vsech vrstev kamaradu, mas je vsechny na jednom miste, kolegy z prace, kamarady ze stredni, pribuzne atd. atd.

    OdpovědětVymazat
  2. ja zrovna myslim, ze by se ti tam mohlo libit, skvele se tam organizujou vecirky a tak... vsem se posle pozvanka, se vsemi informaci a on potvrdi, jestli prijde, nebo ne, je tam i diskuze na upresneni a tak :)

    velkou vyhodou je, ze koho nechces, tak si proste nepridas a on si o tobe nemuze nic zjistit, vsechny tvoje statusy, fotky a tak vidi jen tvi kamaradi a je jen na tobe, jestli si je pridas nebo ne...

    OdpovědětVymazat
  3. A já jsem na FB, protože tam ty lidi znám, mám tam koho chci a kdybych je náhodou chtěla rozdělit na \"lepší\" a \"horší\", kteří neuvidí nic z toho, co píšu, tak můžu taky. Bloguju sice (ještě pořád) taky, ale cenzurovat bych se měla ještě mnohem víc, protože nikdy nevím, kdo ze známých tam náhodou zabrousí a kdo se v tom pozná.

    OdpovědětVymazat
  4. plně podepisuji :-) žádný facebook !

    OdpovědětVymazat
  5. p.: jenže půlka mých přátel nemá každodenní přístup na net, takže pro plánování schůzek to pro mě zrovna vhodný neni...

    dalimi: :o)

    loar: no ale ty lidi potom zjistí, že jsou v nějaký horší skupině, který něco nechceš říct, ne?
    a co si pak říkáš s přáteli v reálu, když už jste si všechno řekli na FB?
    já se snažím na blogu nepsat nic konkrétního... navíc mám opravdu mnoho přátel, kteří se na internetu moc nevyskytují a blozích zhola nic neví!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Jarmilko, pod tohle bych se mohla podepsat, pozvánky a následné upomínky, mi vaří krev v žilách. Všichni jsou jak zmagořený. \"Mám nový fotky z irska chceš se podívat? mám je na facebooku, ježiš ty vlastně nemáš, tak to máš smůlu, a nechceš si ho založit?\" pije mi to krev neskutečně

    OdpovědětVymazat
  7. VYDRŽ. Já už psala, že Facebook ne, ale to moje starší dítě-blbý a pitomý-samozřejmě, že tam vlezlo a..co myslíš?
    Stojim frontu na svý vlastní PC, neb je nemocná a celej den tráví tam.Když jsem náhodou na deset minut připuštěná, tak sedí na mobilu a s dalšími podobnými magory o Facebooku alespoň diskutuje. NECHÁPU!!!!!
    Totálně závislá za jeden týden pobytu tam a to prosím předtím na internet ani nepáchla.-))

    OdpovědětVymazat
  8. jojo Kolegyně mi říkala, že její kamarádka byla přinucena se tam přihlásit, jinak by nemohla chodit na svůj kroužek... všichni z něj si tam chodili domlouvat termíny a odmítali speciálně kvůli ní to ještě posílat mailem!!! Bych se!!!

    OdpovědětVymazat
  9. Jo, já jsem si facebook založila víceméně proto, abych byla v kontaktu s lidmi, kteří bydlí daleko a nemůžu se s nimi vídat denně. Nejdřív jsem si uložila do přátel všechny, co si uložili mě, ale po tom, co jsem denně četla prdelní kydy lidí ze střední, jsem polovinu přátel smazala a pokud někoho nechci za přátele v kontaktech, tak ho ignoruju!!!

    OdpovědětVymazat
  10. Lorrain: to nevydržim... úplně dole pod tím mailem z FB je průsvitně šedě napsáno, že pokud nechci dostávat tento typ mailů, mám se tam odhlásit... no a když tam kliknu, otevře se mi net, že požadovaný dokument není dostupný!!! To snad ne!

    Sabina: a právě spousta lidí tohle neumí. Prostě odmítnout někoho známého! Ale stejně, já si s lidmi radši volám nebo mailuju, pokud nemám možnost se s nimi vidět....

    OdpovědětVymazat
  11. Sabina: jo a prdelní kydy jsou hodně dobrý :o))

    OdpovědětVymazat
  12. Na živo odmítat taky moc neumím, ale přes net to zas tak těžký není;-)

    OdpovědětVymazat
  13. Já na Facebook ani žádný podobný server taky nechci.Prostě se mi tahle masovost vůbec nelíbí a nemám ráda, když mě někdo víceméně nutí, že tam prostě být musím a mám, jinak že nejsem IN. Chvilku jsem sice byla na Facebooku přihlášená, když jsme s Polovičkou potřebovali dohledat jednoho člověka, ale jinak mi to celé přišlo o ničem a hezky rychle jsem odtamtud zase vypadla. Bohatě mi stačí bloguje a teidu a jsem spokojená.

    OdpovědětVymazat
  14. uplne ti rozumim, FB me taky sral a to mi ani zadny pozvanky mejlem nechodily. Ale ted tam jsem a drzi me to i kdyz je spousta proti (jako se vsim). Kontakty muzes filtrovat a odbouravat nebo treba jen skryvat jejich posty kdyz jsou \'spamovy\' - sousta lidi si dela nonstop nesmyslne testy atp. Bavi me ale ze lze \'blogovat\' statusama in real time a podavat tim o sobe \'report\' takze lidi co ma provereny a autorizovany o nem vedej. Samozrejme je tam vetsina \'mlcenlivejch\' co nikdy nic nenapisou jen chodej cist a koukat na to co delaj jiny. To je nuda. A fotoalba jsou na prd, fotky se automaticky zmensujou na 600x400px nebo tak neco...je to proste instantni zabijeni casu, plytky a povrchni a pomijivy, a kazdy si z toho vezme co umi.

    OdpovědětVymazat
  15. Diky FB jsem nasla kamose,ktere jsem 15 let nevidela,dva z nich zijou v Sydney,byl ajsem naprosto nadsena :oD.
    Do te doby,nez si me jako pritele prizvala SVAGROVA!!!!A to tam mam jine prijmeni a ve jmene uvedeny nick.Nasla me podle majlu,ktery jsem \"chytre\" uvedla jako kontaktni. Mno hbite jsem zmenila majla a zadost IGNORE.Jinak me nedela problem nekomu rict,nemam zajem s Tebou kamosit :oD.

    OdpovědětVymazat
  16. Cheorchia: No tak to jsi dobrá. Já prostě takhle natvrdo neumím říct nikomu známýmu, že o něj nestojim... asi blbá povaha :o((

    OdpovědětVymazat