úterý 22. září 2009

Organizátorka Jarmilka

-Jsem rozený organizátor. Jakmile mám jít někam se svým přáteli, jsem to já, kdo organizuje, kam se půjde, kdy se půjde, zajistí rezervaci, všem napíše, dostane z nich odpovědi… nervuje se… Už kolikrát jsem si říkala, že se na to můžu… Několik mých známých (přesně 2) mají ve zvyku mi napsat, že ještě neví, co bude a že se ozvou… no jenže já zase nemůžu čekat, že se mi ozvou hodinu před akcí kvůli rezervaci… takže ve finále to končí tak, že jim ještě den před akcí píšu, jak to s nimi vypadá. A odpověď, na 90% se mnou počítej mě dostává do mrákot! Nebo odpověď typu – Nepočítej se mnou, buď dorazím nebo ne… No a sedět budeš kde (chce se mi řvát)??? Navíc odpověď typu – Nevim, co bude – ve mně vyvolává nutkání si to přeložit jako – Když nebudu mít nic lepšího!!!! No a takhle už to praktikuji několik let. Někdy jsou s jednou akcí samé problémy (to znamená, že víc lidí se nemůže vymáčknout a vymýšlí si) a v tu chvíli si vždycky říkám, že to je naposledy, příště už na to seru, přísahám!!! Někdy je problém jen s jedním aspektem, což dokážu nějak skousnout… ale snad ještě nikdy se mi nestalo, že by problém nebyl žádný! To snad jen v případě, že jdem ve dvou (a to tak v 50% případů)! Pak také někteří mají ve zvyku chodit pozdě a nenapsat, že přijdou třebas i o hodinku déle. Já pak mám nervový křeče v žaludku!!! Když mám třeba zamluvený stůl pro 7 a půl hodiny tam sedíme ve čtyřech a o ostatku nevím ničehož nic! Ale dobře mi tak. Mám takový pocit, že jsem si ty svoje známý a kamarády na tohle i dost sama navykla. Jo Jarmilka ta zase něco zpunktuje a svolá nás!!! Vlastně si ani nepamatuji, kdy jsem byla na nějakém posezení ve více lidech, které bych si nevymyslela sama!!! No a teď došlo k obratu. Minulý týden jsme se Švadlenkou usoudily, že by se mohla podniknout nějaká dámská jízda, že jsme už dlouho nebyly… to jsem si odsouhlasily a najednou bylo ticho, které obvykle bývá vyplněno mnou, kterak oznamuji, že by se to mohlo konat tam a tam a komu všemu dám vědět a už jedu… no ale teď to nepřišlo. Místo toho jsem po chvíli řekla: „Jo to by bylo opravdu fajn, zorganizuješ to?“. Švadlenka souhlasila a začala se ptát, kde to uděláme, komu všemu má napsat… „Mně je to jedno, jen mi dej vědět, kde mám v kolik být!“… ježiš, co mě to stálo přemáhání neujmout se organizování!!! Ale prostě už to nechci!!! A tak se snažím na to nemyslet, že v pátek někam jdu a nevím, co se v tuchel chvíli děje. Tedy nemůžu říct, že nic nevím, jsem denodenně se Švadlenkou v kontaktu přes mail, ale není to prostě v mé režii… Pokud se tato metoda osvědčí, tak jí použiji i při příští spářce, která se rýsuje na obzoru někdy na říjen. Mám vyrážet s Rakušandou a Květinářkou a ty jsou samozřejmě taky zvyklý, že Jarmilka zařídí, obvolá, zajistí a napíše… nenene řeknu Květinářce, ať se toho ujme, že na to nemám čas :o)) A tak se možná začínám zbavovat jednoho svého velkého problému. Jestli se mi to povede, dám pak přednášku své mamince. Ona je totiž úplně to samý! Když nastoupila do nové práce, tak do týdne už organizovala bowlingový turnaj pro celou firmu! Je tohle normální? :o))) Vy taky vše organizujete nebo jste čekatelé?

16 komentářů:

  1. ja jsem rada za takovy Jarmilky jako ty, jinak bych se nikam nevykopala :))

    OdpovědětVymazat
  2. já jsem organizátor, a hlavně pronajímání chalup mě stojí nervy. Dokud nejsou všichni ubytovaní nemám stání a jsem jako na drátkách...

    OdpovědětVymazat
  3. organizátor... a nejvíc mě pobavilo, když se asi před měsícem na spolužácích.cz objevil vzkaz \"NEMĚL BY SE udělat zase nějakej sraz?\" Tak jsem neodolala a připsala tam \"Měl...\" :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Jo tak proto já furt hniju doma! Pač furt čekám, kdy mě někdo někam pozve a ono nic! Co si člověk neudělá to nemá, kurňa.

    OdpovědětVymazat
  5. L.: tak to si určitě říká většina mých kamarádek :o((

    dalimil: ježiš ještě ubytování, to by mě jeblo... já spíš holkám vymýšlím, jak to nakombinovat, aby doprava na místo a z místa určení byla co nejméně komplikovaná... většina z nich totiž je z vesnic okolo... to taky stojí za to :o)

    Laura: jojo přesně, to je ono a takový blbci jako já se na to většinou chytnou :o)

    Wien: a tebe to doma baví? Tak proč nevyjdeš s návrhem jako první? :o)) tak takových jako ty znám spoustu!!! Radši budou doma, než by se namáhaly... ale po akci si libují, že to bylo povedené!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Já mileráda organizuju dámské jízdy, protože jinak by se žádná nekonala, ostatní akce většinou nechávám na jiných. Milovaný nebo jeho sestra s přítelem jsou dobří organizátoři:-)

    OdpovědětVymazat
  7. no právě, že by dámské jízdy jinak nebyly... copak jsme jediné, kdo na ně chce chodit???

    OdpovědětVymazat
  8. Nebaví. Ale nějak nemám nikoho, koho bych mohla vytáhnout ven. :))

    OdpovědětVymazat
  9. hmmm tak to sorry, to je špatný! Tak se mimo seznamování s chlapama věnuj i shánění nějaký ženský parťačky... pak máš koho tahat :o)

    OdpovědětVymazat
  10. Jarmilko, asi ne, ale právě ty ostatní ženský čekaj na nějakýho organizátora. V tomhle případě mi to ani tak nevadí. Ale nechtěla bych organizovat ty ostatní akce, který podnikáme, domlouvání se s některými lidmi je o hubu!

    OdpovědětVymazat
  11. no ale když já těch kamarádek mám - hmmm...7 a ještě dvě, se kterýma se více či méně spravedlivě střídáme... no a z těch sedmi se k tomu nemá sama od sebe žádná! Co až budu těhotná a pak na mateřský - to nikam nebudou chodit, dokud nepřestanu kojit??? Ježiš, já už zase myslim moc daleko dopředu, co? .o)

    OdpovědětVymazat
  12. budou se chodit šišmat s miminem;-)

    OdpovědětVymazat
  13. když jim to naplánuji. Ale to já zase v tomhle případě ráda :o)

    OdpovědětVymazat
  14. Obdivuju, že jsi se takhle přemohla. Já jsem moooc velká organizátorka. A to bohužel nejen akcí... v práci, ve škole, při akcích, hned jsem jasná velitelka. A bohužel pokaždé to nakonec obrečím, vynervovaně seřvu všechno okolo, pohádám se s tím svým doma a slíbím si, že příště budu \"tiché, mlčící stádo, co se nechá někým zorganizovat\"... kéž by to příště alespoň jednou přišlo :-)))))

    Nejhorší je, že když neorganizuju, přepadají mě záchvaty, co a jak má být a nervy, že bude vše blbě a nakonec se do toho stejně vložím :-))))

    OdpovědětVymazat
  15. no já jsem měla taky tendenci hnedka Švadlence říkat, co má dělat, komu volat... ale stopla jsem se a snažím se vydržet!!! Už teď vím, že dopustila jednu chybu!!!
    občas bych nejradši někomu zorganizovala i jeho vlastní narozeniny, ale to jsem zatím pokaždé vydržela:o)

    OdpovědětVymazat
  16. jarmilko: až budeš těhotná a maminka, tak o většinu bezdětných kamarádek přijdeš, je to drsný, ale je to tak... prostě se člověk posune v životě někam jinam ;) řeší úplně jiný věci...
    A s odětěnejma budeš chodit akorát tak na hřiště a do nekuřáckejch kaváren :-D
    ...
    Ale aby to nebylo tak odstrašující - Buňce je rok a už můžu normálně kamkoliv do hospody :))) Šlo to zhruba od šesti měsíců, kdy jí v noci stačilo vrazit dudlu, aby zas usnula :))

    OdpovědětVymazat