čtvrtek 28. ledna 2010

Ta veliká!

-
Byla jsem včera večer sama doma. Vařila jsem večeři pro Milovaného, ale ten si zrovna včerejšek očividně vybral jako „svůj den“ a prostě se nevykopal z hospody do devíti večera. Takže jsem se sama přežrala uvařenou večeří, sežrala jsem čokoládový pudink, vykoupala se (během toho koupání jsem si důkladně prohlížela svoje břicho, asi jsem těhotná a ještě to nevím či co!), zapálila si svíčky v obýváku a svalila se pod deku k telce.
A tak jsem si tak sama začala rozjímat a s úsměvem jsem vzpomínala na doby, kdy jsem byla holka jako proutek!!! A pak mi to došlo! Bývala jsem hubená, tedy ne vychrtlá, ale štíhlá a ani jsem si to v té době neužila. Já si vždycky připadala tlustá, tak to je! Začala jsem přemýšlet, čím to je.
No jasně – špatný výběr kámošek! Samé vyzábliny a když už náhodou měly normální postavu, tak jsem je zase přečnívala svou výškou. Takže jsem si vždycky připadala taková nějaká větší než všichni ostatní. Tudíž tlustší, protože jsem vždycky vážila o hodně víc než ostatní holky. V té době jsem si vůbec neříkala, že to je jasný, že když měřím víc, tak musím i vážit víc. Začalo to už na prvním stupni. Moje nej kámoška Veronika (mimochodem teď už se ani nezdravíme) byla jako vyžle! Vedle ní jsem měla dvakrát tak velká stehna! A ještě byla o hlavu menší! Já si vedle ní připadala jako slon!!!
   Pak jsem přešla na stupeň druhý, kam už se mnou kámoška Veronika nešla, neb jí na rozdíl od mě přijali na gymnázium (připadala jsem si veliká a blbá). No a na druhém stupni jsem si našla dvě nové kámošky. Kadeřnici a Matku dvojčat! Obě měly úplně stejné proporce. Nevím, jaké přesně byly tenkrát, ale v tuhle chvíli jsou obě cca 168 cm vysoké a váží necelých 50 kg – od té základky mohly obě maximálně vyrůst pár cenťáků. Takže si to dokážete představit! Já už v 5. třídě na základce měla aspoň 165 cm. Ke konci základky už jsem měla 180 cm. U nich se nezměnilo nic. Zase jsem byla tlustá a veliká! Co mi bylo platný, že jsem byla nejchytřejší ve třídě? To nebyl důvod, proč by mě kluci zvali na rande! Byla jsem tlustá, veliká a šprtka! Člověk by řekl, že se poučím. Já ale ne.
Přišla jsem na střední školu a sedla si ke stoprocentně nejhubenější holce ve třídě! Já si jí ale vybrala proto, že byla přibližně stejně vysoká (ale samozřejmě já byla ta o trochu vyšší). Bohužel byla hodně chytrá, takže jsem se zase necítila nic moc! Seděly jsme spolu celé 4 roky na střední a za tu dobu mě stihla seznámit se svými několika kámoškami. Měla stejné kámošky jako já – buď malé a hubené nebo vysoké a hubené. Bezvadně se doplňovaly s těmi mými! Já tam nějak pořád nezapadala!
   Ale někdy v téhle době jsem přišla na to, že lišit se od davu taky není od věci. Kluci se o mě začali konečně zajímat! V mých 16 letech jsem dostala i první pusu! Jééé oni existují i kluci, kteří mají rádi vysoké holky!!!
   A pak jsem nastoupila do své první (a zatím poslední) práce! Po 4 měsích nastoupila i Kolegyňka, se kterou jsem jedna prdel už 7 let! Nemusím vám vyprávět, jakou má postavu, že ne? Aspoň že nemá prsa! Mám samozřejmě i „normální“ kámošky, ale ty ze školy a práce jsou ty, se kterými člověk v životě strávil nejvíce času! Asi mi ty vychrtliny byly souzené nebo co! Ale abych řekla pravdu, asi bych nechtěla na těch letech nic změnit! Ty holky byly super! A většina z nich mi už zůstala! K čemu by mi bylo, kdybych si připadala krásná a žádoucí, ale neměla bych se s kým zasmát? A že já se nasmála! A pořád se s nimi směju!!! Dík :o)) PS: zapomněla jsem se zmínit o tom, že moje sestra je úplně normální velikostí všude a to má stejný rodiče!!!

6 komentářů:

  1. Jarmilko. :))) Moje nová spolubydla má asi 158 cm a váží 38 kilo. Já 187 cm (asi i víc, bojim se už pár let změřit) a 70 kg. Poslední dobou jsem na tom fakt jak Ty! Tuhle jsem Kláře věšela kalhoty, bože to bylo jak na panenku, jak se do toho může narvat??? No a vrchol všeho byl, když jsme teď byly se bavit, přišel ke mně borec, že jestli si půjdem zatancovat, já si stoupla, on se podíval nahoru, vytřeštil voči a že: \"doprdele to je moc!!!\" a utekl!

    OdpovědětVymazat
  2. tak to se mi ještě nestalo... asi že mám jen těch 183 :o))
    ale od 18 jsem se neměřila, takže možná je to i víc!

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem teda malá, 164 cm, takže no comment, ale: ty jsi zase originál;), a originál je jen jeden, aspoň nejsi jak každá druhá:)

    OdpovědětVymazat
  4. Starší má 182 a jakmile jí vyleze váha na 60 může se picnout. Přitom je hubená.Jediné, co se jí zvětší, když něco nabere, jsou stehna. Břicho, jak obrácenej lavor-kde nic, tu nic. A furt kafrá.-))I kdybyste vypadaly, jak Krainová, stejně na sobě najdete něco, co se vám nebude líbit.-)))A nejlepší je, že chlap tohle vůbec neřeší.-)))

    OdpovědětVymazat
  5. Anuska: no originál to jsem každopádně :o))

    Lorrain: jééé 60 kilo! Ty kráso! To jsem snad neměla ani když jsem se narodila :o))
    Ale jo, my ženský už jsme prostě takový. Pořád si musím stěžovat na svůj vzhled!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Lorrain má pravdu. Taky jsem si vždycky říkala, že jsem tlustá - a teď, s odstupem let, když koukám na fotky - tak si říkám \"Ježiši, to jsem byla tááák hubená?!\" Takže jsem našla fintu - dívám se na sebe očima s pětiletým odstupem (směr budoucnost) a jde to :-)

    Ale je fakt, že jsem taky byla vždycky největší a přečuhovala. Teď už je teda tolik mlaďošek o kus vyšších, takže si myslím, že za pár let budu se 178 cm zdravý průměr, ale v mých nácti takových moc nebylo.

    A přesně ty stehýnka - jak píšeš. Vidím to až teď na svých dětech. Mají nádherné pevné stehna, svaly, žádné kosti obalené kůží - a já ve školce taky ty tyčky ostatním záviděla. Teď to zpětně nechápu, kdybych věděla před spoustou let, co vím teď, tak bych byla rozhodně víc v klidu :-)))

    OdpovědětVymazat