pátek 8. října 2010

Jak jsem si vyhlídla "maminu"!

Rande první!Před časem jsem se dozvěděla, že jedna má dávná známá čeká miminko a že je tak nějak nastejno se mnou! Kdysi před lety, když jsem ještě chodila s Frantou, tak jsme se vídaly ve stejné partě, jednou jsme spolu a chlapama byly na víkendu pod stanem, na nějakou dámskou jízdu jsme jí taky vzaly… pak se ale naše cesty rozešly! Já se přestala vídat s partou, ona na 5 let odjela do ciziny se svým přítelem… No a na Vánoce se vrátili už napořád zase do Čech, ona je těhotná a bydlí jen asi 3 minuty chůze ode mě! Ideální! Jenže problém je, že já neumím navazovat kontakt. Je mi to proti srsti! Vždycky jsem měla svojí stáj stálých kamarádek a tak jsem ani neměla potřebu se něco takového „učit“… stáj mám pořád, jenže ani jedna z nich není těhotná a ani nikdy nebyla… já jsem toho těhotenství plná, ale zase je tím nechci pořád otravovat! Navíc s nimi si nemůžu vyměňovat zkušenosti, zážitky, poznatky… chtělo by to nějakou těhuli do party! Nejsem ani typ, který by šel na nějakou akci pro těhotné a tam se seznamoval! Tak to tedy ne! Chystám se teď vyzkoušet cvičení pro těhotné, ale už nyní vím, že tam půjdu jednou a konec! No prostě by mi bylo ideální mít jednu těhotnou, se kterou bych se teď chtěla vídat třeba jednou za měsíc (na víc bych asi neměla čas :o))) a pak PO třeba dvakrát do týdne vyrážet s kočárem nebo prostě něco podniknout ve dvou! To by se mi líbilo! A tak jsem přemýšlela, jak to s ní zakoulet! Pověřila jsem Suzuki, která je ve styku s jejím přítelem, aby se postarala, aby se k ní dostala informace o mém těhotenství a doufala jsem, že se třeba ozve ona mě! Pořád jsem si říkala, že po takové době v zahraničí třeba nemá tolik kámošek a už vůbec ne těhotných… No ale neozvala se mi… A tak jsem to pořád omílala zleva doprava a zprava doleva! Až jsem se rozhodla překonat sama sebe a napsat jí! V pondělí jsem tak učinila, ona mi pak zavolala a hned jsme se domluvily na čtvrtek! Což bylo včera! Byla jsem z toho setkání nervozní jak kdyby šlo o první rande s chlapem! A Milovaný mě v tom jen utvrdil. Když jsem se včera doma chystala k odchodu, tak mu povídám: „Ty jo, já jsem nervozní jako pes!“ A on mě vyšokoval: „No to se ti ani nedivím! Je to takový divný, že ses jí prostě jen tak ozvala!“ „A co je na tom divnýho?“ “Nevim, jsi prostě hustá!“… ubezpečil mě můj Milovaný… „No tak ti děkuju… tos mi fakt pomohl, abych se cítila hned mnohem líp!“ „Tak ses neměla ptát!“ „Já se ale neptala! Já jen konstatovala, že jsem nervozní!“ „A jo. To je pravda!“… no jenže už bylo zaseto! A začal výslech… Co ti na tom přijde hustýho? Jsem trapná? Proč? Proč? Jak jinak se ty maminy seznamují? Na to mi zcela logicky Milovaný odpověděl: „No asi když korzují s kočárama a třeba na těch kurzech a cvičeních!“… „Hmmm to máš asi pravdu!“ :o((( No neodcházela jsem s lehkým krokem! Ve finále to ale dopadlo dobře! Seděly jsme skoro 4 hodiny a nebavily jsme se jen o těhotenství! Chvílemi jsem sice měla strach, že mě už nikdy nepustí ke slovu, ale já si svoje chvilky vždy nějak vybojovala! Co mě ale vyšokovalo byla velikost jejího břicha! Každý mi říká, že na to, že jsem už v šestém měsíci, tak nemám žádný břicho! Brala jsem to jako takový ty kecy, co se těhotným říkají! Ale pak jsem viděla jí! Je ve 20. a já ve 23. a ta má tedy mnohem větší pupík! Dokonce už musí nosit těhotenský kalhoty a břicho jí tlačí a zadýchává se i u mluvení! Přitom má nahoře 4 kila a já 5! Já těhotenský kalhoty ještě nenosím, ani bych ten pás neměla na co pořádně navlíknout! Občas se zadýchám při výstupu do schodů ale jinak nic a nebolí a netlačí mě taky nic! Ale asi to bude tím, že ona má stejnou výšku jako já, ale předtěhotenskou váhu měla o 14 kilo menší :o((( Je hrozně hubená… já mám dost široké boky, tak si myslím, že můj malej Květák se pěkně usadil vevnitř a tak nemá potřebu vyčumovat ven! Kdežto její miminko se nemá kde usadit a tak vylejzá! .o)) No ale co vám budu povídat! Doteď jsem byla hotová z toho, že se mi zvětšuje břicho! Teď jsem hotová z toho, že ho mám tak malý! Navíc ona měla takový pěkný tvar. Kdežto já… nikdy jsem neměla ploché bříško. Mám takový to „dvojitý“ a přesně mi roste jen ta spodní část… těšila jsem se, že konečně v těhotenství budu mít jednou bříško vcelku, ale pořád to nějak nevypadá, že by se to chtělo spojit! Musím vyzpovídat maminu, po které jsem svoje břicho podědila, v jakém stupni těhotenství měla konečně jen jedno břicho!!! To jsem to dopracovala! Ve finále závidim, že má někdo větší břicho!!! Ale na ní bylo zase vidět, že přemýšlí, proč ona má takové bálo a já ne! :o)) Jsem hodná holka, tak jsem jí upokojila svou verzí o širokých bokách… A víte, jaké mají vymyšlené jméno pro kluka? Toník! Já se asi zblázním! Můj Toník, kterého Milovaný nechce! O to víc bych ho zase chtěla, jakmile mi to řekla! :o((( Měla jsem z té schůzky celkově dobrý pocit! Nebyly tam žádné trapné chvilky ticha! Pořád bylo co říct… neřikám, že je to úplně moje krevní skupina, ale myslím, že bych si na ní zvykla! Třeba mi na ní nesedí, že ona je ten líbací typ! Při setkání i při loučení! Na to já nejsem zvyklá! S kamarádkama to nedělám! I když třeba Účetní s Abstinentkou se líbají ostošest, tak já tedy s nima ne! Nemluví sprostě. I když to je spíš dobře, protože já bych se měla pomalu taky začít odučovat… No a když jsme se loučily, tak řekla: „Bysme se mohly ještě někdy takhle sejít, co? Číslo na tebe mám!“ a tak je to teď na ní! A mně nezbývá nic jiného než čekat! Stejně jako po prvním rande! Prosím prosím ať se ozve :o)))

10 komentářů:

  1. skvělý, jako seriál \"Sex ve městě\" ve svých nejlepších dobách...

    OdpovědětVymazat
  2. Takhle sem začala kamarádit se svou přítelkyní Danulkou a kamarádíme se už přes 31 let a její dcera, tehdy očekávaná, je moje nejlepší kamarádka:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Mod., taky jsi jí prostě kontaktovala? Takže to neni divný! :o))

    dalimile, na \"sex\" nedošlo :o)))

    OdpovědětVymazat
  4. Ne, my jsme se prostě potkaly v sámošce a tam jsme zjistily, že je vdaná za muže, který chodil kdysi do stejné školy jako já, akorát o 10 let dřív:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Já to nesedící mi líbání v líbacích dívčích partách vyřešila tím, že jsem při podobných líbacích situacích začala nahlas s úsměvem oznamovat že se s holkama nelíbám, že sorry.. A když jsme jen dvě, švindluju, jen ji také obejmu a/nebo přitisknu pouze lehce tvář na její tvář z boku, to se dá, aniž by se mi ježily chlupy:-))Nechápu holky, co se ještě voděj za ruce (a nejsou lesby):-O
    A ozvat se někomu jako jsi to udělala ty je podle mě fajn a navíc praktické řešení, mohla bys taky čekat věčně a pak těhu řečma otravovat netěhule ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. bosorko, já jsem vždycky čekala! Ale tentokrát se mi nějak nechtělo :o)
    no mně nevadí líbání mezi ženskými jako takové! S tím jsem nikdy problém neměla :o)) ale prostě se mi to nelíbí jako forma přivítání a loučení! Prostě proč to je? Nic mi to nedává a pak když se vítáš s třema takovýma tak mě to dost obtěžuje :o((

    OdpovědětVymazat
  7. Vemte na pokec nejakyho chlapa,at se muzete libat s nim :)).

    OdpovědětVymazat
  8. já se na přivítanou a rozloučenou nerada líbám i s chlapama! Akorát že ty to většinou nemají ve zvyku dělat :o)))

    OdpovědětVymazat
  9. Já to líbání skoro nechápu. Nikdy nevím, kdy je to vhodné a kdy nevhodné. A nechci lézt lidem (mnohdy skoro cizím) do osobního prostoru:-)

    OdpovědětVymazat
  10. já to sama od sebe nedělám nikdy! A přesně to narušuje osobní prostor! Obzvlášť od cizích mi to vadí! A navíc pak ty trapný situace, když je někdo zvyklej líbat na obě tváře a ty se po první tváři už odtáhneš! To nesnášim!!!

    OdpovědětVymazat