středa 13. října 2010

Jak jsme se školili!

Poslední dobou se mi ty moje vymyšlené plány moc nedaří!Když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak jsem si vymyslela, že bysme s Milovaným měli absolvovat školení první pomoci u dětí! Štěstí přeje připraveným. Nikdy nevíte, co se může stát a jestli zrovna budete vědět jak zareagovat. Možná je to z mé strany přehnané, ale já jsem to prostě chtěla. A vzhledem k tomu, že se znám a vím, že jsem s rychlými reakcemi v krizových situacích dost na štíru, tak jsem do toho Milovaného uvrtala taky! Samozřejmě byly zapotřebí ty správné manévry a fígle… ale i tak oceňuji, že to se mnou absolvoval a to skoro bez keců („tam budu určitě jedinej chlap – jedinej pičus!“), což se ve finále neukázalo jako pravda!. Myslím si, že málokterý chlap by do toho šel! Když jsme včera dorazili do učebny, kde se školení mělo konat, bylo plné ženských. Jak nečekané! Uklidňovala jsem Milovaného, že v komunitě žen rozhodně nebude působit jako pičus, ale jako frajer. Ženy mají rády muže, kteří se věnují dětem! Hmmm ale asi by se mu to bývalo hodilo víc, kdyby tam šel balit ženský a ne šel sedět se svou manželkou! .o)) Když mladý přednášející přečetl prezenční listinu, zjistilo se, že kromě Milovaného jsou na jeho seznamu ještě tři mužská jména! Nechala jsem si pro sebe poznámku, že jedině chlapi nepřišli včas. Ve finále z těch tří chlapů tak trochu sešlo. Z toho jednoho se vyklubala mamina, která přišla pozdě a dostala to od svého chlapa jako dárek. Druhý chlap vůbec nedorazil a ze třetího se vyklubal hroznej pičus! Takový ten snaživý typ, který má ke všemu „vtipné“ poznámky, dotazy, příběhy z vlastního života, které až tak moc nesouvisely se zrovna probíraným, rady… prostě pořád něco… ale mamina, která se vyklubala z chlapského jména, mu statečně sekundovala! No co byste si pomysleli o ženský, která se na školení první pomoci dětí pokládá otázky typu – Nosit botičky i na doma? Jaké botičky nosit?… to byla první pomoc jak vyšitá. Pak tam byla ještě jedna expertka, která se toho přednášejícího - studenta třetího ročníku medicíny - zeptala na jeho osobní názor na očkování žen proti rakovině děložního čípku! Pak se není čemu divit, že jsme nestihli probrat všechno, co bylo připraveno. Konec přednášky jsme už jen prolítli rychlostí blesku. Ale byla to dost chyba i toho přednášejícího, který to zezačátku dost protahoval a nedokázal si „studenty“ usměrnit… při jednom tématu se dokázal i 4x zeptat, jestli máme dotazy a to čtyřmi různými způsoby. Občas se stalo, že se během probírání dalšího tématu opět zeptal, jestli nemáme ještě dotaz nebo nejasnosti v tom předcházejícím! Školení jako takové prostě stálo za hovno. Nepřipravenost, neorganizovanost (a na to já si hodně potrpim), nedostatečná zkušenost… některé otázky ho zaskočily a neuměl odpovědět… přišlo mi to zbytečně vyhození času a peněz. Nic nového jsem se tam nedozvěděla oproti školení první pomoci, které jsem absolvovala minulý rok. To byla nějaká základní norma. Čekala jsem, že tohle bude víc zaměřené na ty děti, ale přišlo mi to spíš jako taková rychlé shrnutí toho školení minulého. Možná by mi to školení taky nepřišlo tak hrozné, kdybych neměla tu možnost srovnání. Minule nás školil zkušený cca 40ti letý profesionální záchranář. Bylo to živé, doplňoval to příběhy z vlastní zkušenosti, uměl odpovědět na vše… když se „studenti“ začali až moc zahrabávat do otázek už mimo první pomoc, tak to dokázal utnout! Měl přirozenou autoritu! Nakonec jsme vyplňovali dotazníky, jak jsme byli spokojený se školením, lektorem…. Byl to dotazník typu: Jste spokojený s obsahem školení? Ano, spíše ano, neutrálně, spíše ne, ne a k tomu kolonka na vypsání konkrétních věcí, co vám vadilo a co se vám případně líbilo. Tak já jsem si s ním docela pohrála. Když jsem u něčeho dala špatné hodnocení, tak jsem taky pak přesně vypsala, v čem moje představy nebyly naplněny a co by se mělo zlepšit. Koukala jsem, že u Milovaného jsem v dotazníku neviděla ani jedno napsané slovo. Po cestě domů mi říkal, že tam skoro všude odpovídal Ne nebo Spíše ne… tak to mě docela nasral! Nesnášim, když si někdo stěžuje a neumí být konkrétní. Jsem deformovaná manažerský školením, které jsem v práci absolvovala, a kde jsme se učili dávat správnou zpětnou vazbu. Tzn. když jsem s něčím a někým nespokojená, tak musím uvést konkrétní případy, aby se pro příště mohlo něco zlepšit! Co to dá tomu lektorovi, když Milovaný napíše, že s ním nebyl spokojený, ale neuvede s čím přesně? To se asi moc nezlepší. Jedině že by se na přednášení úplně vysral! Tak jsem mu ještě po cestě udělila jedno školení a už jsme byli doma! Dneska bych si roztrhla hubu! Nestihla jsem jít spát do 9, jak jsem zvyklá! :o))) A na předporodní kurz půjdu sama! To už by Milovaný nemusel přežít! .o)

10 komentářů:

  1. na předporodní kurz jsem chodil, díky vnadné lektorce se slabostí pro velké dekolty mě to i bavilo... :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, nás školily na první pomoc dítěti v porodnici, bylo to hlavně zaměřené na zástavu dechu a pod, to asi většinu mamin taky nejvíc zajímá a bylo to opravdu dobrý, všechno jasně podané předvedené na takovým tom modelu dítěte, několikrát zopakované. Myslím, že v případě nouze by mi to pomohlo. Je dost pravděpodobný, že to budou dělat i jinde v porodnicích, třeba to jde i zjistit až si budeš vybírat tu tvoji. Na předporodní kurzy jsme chodili taky do porodnice kde jsem chtěla rodit a bylo to taky fajn, rady jsme využili při porodu i potom doma. Milovaný se nemusí bát, že by na těch předporodních byl sám chlap. My jsme to měli na tři bloky - základní informace, pak byl další termín na kojení a pak další na nácvik možností porodu a prohlídka boxů. Na to kojení teda drahý nešel, to je jasný, ale na těch ostatních byl a v páru tam byli všichni. Myslím, že pro ty chlapy je to dobrý, oni potřebujou ty informace co můžou během porodu pro ženskou udělat a jak to bude vlastně probíhat, myslím, že se pak cítí trochu jistější.

    OdpovědětVymazat
  3. dalimile, a bavilo to i manželku? :o))
    škoda že včerejší lektor neměl taky něco, co by mě zaujalo! Hned by to moje hodnocení bylo určitě lepší! .o))

    keimilko, když ono to vypadá, že Milovaný se mnou k porodu nepůjde... no to je kapitola sama o sobě!
    A myslím si, že informace o tom, jak s dítětem zacházet apod. už udržím sama a jemu to pak ukážu...
    no ještě uvidíme! Třeba na nějakou pro něj potřebnou jednu hodinu by se mnou jít mohl, pokud bude vycházet v termínu, kdy bude mít volno...

    OdpovědětVymazat
  4. ne, manželku její dekolt nebavil tak jako mě...
    ale na férovku musím říct, že mi kurzy nakonec celkem byly co platné, ohledně průběhu porodu a potom držení a přenášení mimča a tak vůbec...

    OdpovědětVymazat
  5. někdy si tak říkám, že bych chtěl mít taky tak pestrý život. Ale většinou mě to zase rychle přejde :-D

    OdpovědětVymazat
  6. no vidíš.. mě nenapadlo.. si mohla spát u mě.. nechceš? se taky neozveš....Co? jedny kalhotky koupíme a ponožky ti nějaký snad budou?..:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Lorandeli, ona ta pestrost za chvíli skončí! Pak už to budou jen hovínka, blinkání, procházky... :o))

    suzuki, jela jsem pak domů s Milovaným! To jedině že bys nás tam chtěla oba dva :o)))

    dalimile, a máš pocit, že ses tam dozvěděl něco, co by ti pak doma manželka neukázala? Nebo že toho bylo tolik, že by to pro ní bylo náročné tě to naučit sama? Já si totiž fakt myslím, že bych tam mohla jít sama!

    OdpovědětVymazat
  8. asi ne, ale přišlo mi, že je to pro ní důležitý a myslím, že byla ráda a to mi jde...

    OdpovědětVymazat
  9. jo takhle... no on by taky šel, kdybych to rozehrála, ale vím, že úplně nadšenej by z toho nebyl a když už se mnou absolvoval tohle... nechám ho doma a pak si ho zaškolím :o))
    ještě by mi do toho kecal, až si nějaká pravidla upravím podle svého! Radši když je neuslyší v původním znění! :o))

    OdpovědětVymazat
  10. Tím, že mu dal všude \"ne\", tak by ho měl donutit nad sebou přemýšlet. Sám musí tušit, co udělal špatně.:-)

    OdpovědětVymazat