čtvrtek 7. října 2010

U prarodičů.

-Včera jsme s Milovaným vyrazili na návštěvu k babičce a dědovi. Šli jsme hned, jakmile jsem v 5 přijela z práce. Po cestě se mě Milovaný ptá, co tam budem mít k večeři. „Já nevím. Babička mi neřekla, že bude vařit, ale předpokládám to.“, suverénně jsem odvětila. Jakmile se nahlásím na návštěvu s Milovaným, tak je jasné, že se babička bude snažit a nepoctí nás ničím menším než masem! Milovaný je moje výhra! Doufám, že se ještě nějaký čas neokouká a babička nám nezačne nabízet i rizoto a párky, jako tomu bývalo, dokud jsem chodila na návštěvy sama :o))) A taky že jo… „Jarmilko, dáte si zelňačku?“, nabízí babička, hned jak se usadíme ke stolu. No já si dám určitě. Zelňačku miluju, natož tu od babičky! Milovaný to nemusí, tak si dá radši dvanáctku a přikusuje k němu štrůdl… Babička mi přinese vrchovatý talíř. Přesně jak to mám ráda! Děda jí vynadá, proč mi to nandavá tak plný, že pak nebudu moct druhý jídlo! A prý že to vypadá, že mě chtějí přežrat polívkou, abych pak nemohla už maso! Já si držím talíř oběma rukama, kdyby ho snad babička chtěla poslechnout a jít mi naběračku ubrat! „Dědo, uvědom si, o kom mluvíš! Nebudu mít sebemenší problém sníst tuhle porci polívky a pak ještě druhý jídlo!“. A tak slupnu talíř polívky. Mezitím se babička omlouvá, že teprve vaří brambory! To je ale v pohodě, já si klidně počkám, že? :o))) No a za chvíli už to máme před sebou! Pěkně kotleta se sosíkem, která se úplně rozpadá pod příborem, k tomu vařený brambory posypaný petrželkou… babička se tentokrát překonala a oběma nám připravila misku s rajčatovým salátem! Obvykle máme jen nakrájenou zeleninu jako oblohu! Hmmm škoda že Milovaný nejí rajčata, musím tak sníst saláty dva! Přece neurazím! A hups, ještě přede mnou přistane sklenička s tatarkou! Ale proč ne? Když už tak se všim všudy! No co vám budu povídat! Babičky jsou prostě nej!!! Domů ještě vyfasuju sklenici se zelňačkou (právě jsem jí poobědvala) a krabičku se štrůdlem! Ten pak večer Milovaný zlikviduje! Já dělám, že ho nevidím, protože rozhodně nemám nárok! Bohužel se mi při tom dělání, že ho nevidím, povedlo mu omylem třikrát ukousnout! Na druhou stranu to bylo potřeba, abych ochutnala vše, co nám babička přichystala a moci si tak udělat celkový obrázek! Hodnocení: Výborné! Během včerejší návštěvy jsem si uvědomila, že mám asi spoustu povahových rysů po dědovi! Nikdy jsem si to neuvědomila! Jo dobře, z rodiny jsme jediní, kdo holduje knihám a k vždy jsme si rozuměli i v oblasti zaměstnání! Ale včera jsem zjistila, že toho máme společného víc! Děda je hnidopich jako já. Bohužel tahle vlastnost nedělá člověka zrovna sympaťáka pro okolí! Co se dá dělat! Vyprávěl nám, jak byl na odběru krve. Už od začátku si stěžoval na sestřičku, která ho vycucávala! No a ten konec vyprávění se mi zdál nějaký povědomý. „No a ona mi povídá, že mám rozevřít pěst! A tak jí rozevřu,“, ještě nám u toho názorně ukazuje, jak tu pěst měl zatnutou a jak jí rozevřel, „ a ona na mě začala křičet, že to nesmim tak rychle, že musím pomalu. A to mě teda rozčílilo. Tak jí povídám: Milá slečno, tak máte říct, co chcete. Kdybyste mi řekla, že mám pomalu rozevřít pěst, tak jí rozevřu pomalu…“ a zase názorně předvádí, že by tu pěst skutečně dokázal rozevřít pomalu! No úplně jsem se slyšela, jak bych to vyprávěla já! Já bych taky nedokázala nijak nezareagovat, což by asi udělala většina lidí… prostě by si v duchu řekli, že je to kráva… Pak se babička nějak rozpovídala. Ona by babička už moc neměla vyprávět rozvláčné dlouhé příběhy! Má tendenci strašně utíkat od tématu! Takže ona vám chce vyprávět, jak byla nakoupit a co sehnala a během toho stihne říct, že potkala Marušku Dragounovou, co měla na sobě, koho má teď za manžela, koho si vzal její syn a spoustu jiných věcí, které s příběhem vůbec nesouvisí. A ještě ke všemu se během toho vyprávění pořád směje vtipným věcem, které ještě neřekla a zadrhává se! No prostě to stojí za to, když se rozvypráví. No a děda ten se s ní nesere. Prostě jí během toho vyprávění pěkně usměrňuje. „Prosim tě, to vynech. To je nezajímá.“, a „To s tim nemá co dělat! Proč by je mělo zajímat, že jsi potkala Marušku Dragounovou?, a co mě dostalo nejvíc: „Ale oni už pospíchají.“… a pak dřív, než stihnu říct, že už půjdeme domů, děda začne: „No tak na sebe Jarmilko dávej pozor, i na toho našeho kluka. Já ti jdu nandat ty rajčata.“ A tím naší návštěvu ukončí. Tak to jsem taky celá já! Ale my jsme fakt už chtěli jít, ale nevěděla jsem, jak umlčet babičku aniž by se naštvala! On je prostě boží! :o))) Otázka je, kolika lidem krom mě, která jsem stejná jako on, to tak taky připadá! :o)))

16 komentářů:

  1. Opět žrádelní příspěvek- nádhera!!!!
    (na mě dneska čekají dančí játra, tak sem zvědavej(

    OdpovědětVymazat
  2. jen půlka je žrádelní :o))
    játra nejim :o((
    i když poslední dobou mívám takové hříšné myšlenky, že bych je mohla zkusit ochutnat, že třeba nejsou tak hrozný, jak si je pamatuju :o))

    OdpovědětVymazat
  3. Játra sou výborný!!! Taky sem je dřív nejed, ale teď sou na žebříčku dobrých jídel hodně vysoko! Musej bejt dobře udělaná (na roštu) dobře nasolená, k nim hořtčice, plátky cibule:-)))

    OdpovědětVymazat
  4. to by mi ještě tak scházelo, aby mi ubylo jedno z mála jídel, který nejim! Vždyť já za chvíli už budu žrát všechno!!! .o))

    OdpovědětVymazat
  5. boží je babička, ale hlavně jarmilka :D zase se tu chlamu nahlas...:D a játra mám ráda nejlepší jsem jedla asi před čtyřmi roky v krkonoších...fakt nezapomenutelná

    OdpovědětVymazat
  6. díky :o))
    mně je zhnusili ve školení jídelně! Ty hnusný omáčky s rejží! Blééé
    ale jinak jsem měla školní jídelnu ráda! :o))

    OdpovědětVymazat
  7. Jarmilko, já jsem játra taky nejedla, ale děti si je vyžadovaly, neb jim to školní jídelna nezhnusila, já je uvařila, a nevěřila bys, jaká je to ňamka!!! To samý dušená mrkev - luxusní. Fakt, ty děti tě dovedou ke konzumaci jinak nepoživatelných jídel!!!

    OdpovědětVymazat
  8. dušená mrkev mi nikdy nevadila! Vepřový dušený společně s mrkví je jedno z mých oblíbených jídel!!!

    OdpovědětVymazat
  9. Akorát játra nedoporučují těhulím, ale ony ti asi nehrozí ;-)

    OdpovědětVymazat
  10. Hm, zelňačku bych si taky dala...
    A ochutnat ten štrůdl, to muselo být fakt velké sebezapření - jsi dobrá, že jsi se přemohla a kousla si dokonce třikrát :-)))))

    OdpovědětVymazat
  11. Taky bych chtěla babičku, co umí vařit... :o/ Jedna vařila jako v hospodě třetí cenové, kde se to taky naučila, a druhá měla dlouholetou praxi ze školní kuchyně... a když to nešlo po dobrým, tak to do nás cpali násilím...

    OdpovědětVymazat
  12. bosorko, jojo to vím, že teď není nejvhodnější doba začít prahnout po játrech :o))

    nominku, vždyť se znáš, já se dokážu zapřít jako málokdo :o))

    Ivet, já jsem měla dokonce i druhou babičku, která uměla vařit... bohužel co měla mrtvičku, tak už to nejde! :o(
    mně chutná i v hospodách třetí cenový, skoro bych řekla, že v těch mívají nejlepší guláše a knedlo vepřo! .o))

    OdpovědětVymazat
  13. já taky! Ale za 20 minut ho ukojím! :o)

    OdpovědětVymazat
  14. viď? Musím se s ní ládovat, dokud můžu!!! :o))

    OdpovědětVymazat