středa 18. července 2012

Nevinné PÍP!

Včera jsme si s Milovaným a Květákem udělali výlet na kolech. Půjčili jsme si od Matky Lebkouna (který se mimochodem už docela ovlasil, ale přezdívku mu nechávám) její kolo s cyklosedačkou, abysme vyzkoušeli, jak se to Květákovi bude líbit. Vypadá to, že se mu to líbí moc, takže asi taky jednu zakoupíme... teď jen řešíme, jestli sedačku dopředu nebo dozadu. Já jsem pro zadní, Milovaný pro přední. Zadní má ale velkou nevýhodu v tom, že při nadměrném výskytu větrů by Květák mohl dojít k úhoně, páč má hlavu přímo na ráně :o))

Každopádně jsme měli zase jednou štěstí a při cestě začalo pršet. Stavili jsme se tedy v jedné osvěžovně schovat se pod stříšku. My s Milovaným chápeme, že když prší, je dobré být pod střechou. Jenže vysvětlete to sedmnáctiměsíčnímu Květákovi. Obzvlášť když vidí venku písek, prolejzačku a klouzačku. Takže jsem pro něj pořád běhala, vysvětlovala, vyhrožovala, až jsem mu jí jednu pořádnou sekla přes zadek. Květák ani nepípnul...

Už rudá vzteky jsem ho přinesla podesáté k Milovanému a povídám mu: "Já už nevim. Jsem mu jí dala přes prdel a ten kluk ani nepípnul!". V tu chvíli se od země ozvalo: "PÍP!"

V tu chvíli jsme šli do kolen! A to jsem si myslela, že tohle období provokace přijde mnohem později :o))

Ale byli jsme hned vysvobozeni. Přestalo pršet a Květák byl vypuštěn do terénu. A využil toho víc než dost!!!!!

7 komentářů: