Někdy je lepší se radši na nic netěšit.

pak zklamání není tak velkéTak si včera Jarmilka po dlouhé době dopřála nějaké to kulturní vyžití. Vyrazila na koncert Wanastovek do Lucerny. Natěšená byla jako blázen, uvrtala do toho i Milovaného a kámošku Kadeřnici… Těšila se, i oni se těšili… Wanastovky, to bude něco, zavlníme se v rytmu největších hitů a budeme poslouchat sexy chraplák Robertův a z toho budeme celé zemdlelé (sem Milovaného nezahrnuji)… Trochu si zakalíme a prostě se budeme mít dobře… No vysnila jsem si to hezky, leč realita byla trošku odlišná!!! Ano omdlívala jsem, to ne že ne, ale ne z Robertova chrapláku, ale z vedra a vydýchaného vzduchu a to ještě dřív, než jsem vůbec nějaký chraplák zaslechla. Nechali nás trochu vydusit, než vůbec dorazili na parket. Ale co, říkala jsem si, bude to stát za to čekání!!! NESTÁLO!!! Nějak mě to vůbec nechytlo, víc mě chytalo pivo točené u všude přítomných stánků. Ani na jednu skladbu mě to nevyhecovalo k tanci či alespoň náznaku nějakého vlnivého pohybu (a to je u mě v kombinaci s alkoholem velice neobvyklá věc). Největší hity? No já nevim, ale nějak se mi zdálo, že hráli dost věcí z posledního alba. A co bylo úplně nejhorší – spoustu písniček ani nezazpívali a nechali to zazpívat publikum!!! Prostě mi přišlo, že jim dochází dech a kde to můžou ochcat, tak tam to taky ochčijou. No takže jak jsem si myslela, že po tomto koncertě se Wanastovky stanou mým nejlepším koncertem, tak to tedy ne. Na prvním místě stále zůstávají Supporti, za nimi Kabáti, No Name, spousta malých kapelek vystupujích v Městečkovém kulturním domě a pak teprve někde vzadu jsou WV. Trošku mě jímá hrůza, když pomyslím, jak už se půl roku těším na pražský koncert mých bohů. Metallica vystupuje 3. června a já se bojím!!! Nechci být zase zklamaná!!!