pátek 7. listopadu 2008

V manželství se rozhodně nenudím...

-Včera jsem si byla sednout s kamarádkou a domluveno bylo s Milovaným, že budu do deseti doma a on do té doby také dorazí z hospůdky. Njn ale hrál se zase nějaký fotbal a tak požádal o propustku až do konce fotbalu, což prý bylo někdy kolem půl jedenácté. Neměla jsem s tím problém (taková jsem ženuška hodná), stejně jsem byla po litříku vínka trochu unavená a hodlala jsem sebou hnedka fláknout do postele… Jen jsem lehla, hned jsem vytuhla… až najednou mě probudily zvuky života v bytečku. Milovaný se vrátil… ale zvuky, které vydával, ve mně nevzbuzovaly pražádnou radost. Byly to zvuky zvracení.. Koukla jsem na mobil a ono dvě hodiny v noci… chjooo ten asi vypadá, pomyslela jsem si, a začala jsem čekat, až dorazí do postele, abych mohla pokračovat v přerušené činnosti (spaní)… jenže on pořád nikde. Zvracivé zvuky vystřídaly zvuky pouštěné a vypínané vody… pořád dokola a dokola… ježiš, co tam ten můj ožrala vyvádí… Po deseti minutách jsem nevydržela a vydala se za ním do koupelny, abych prozkoumala situaci… Milovaný měl v kýblu napuštěno asi pět centimetrů vody, ve které máchal nevalně vypadající hadr a tím pak šmudlal podlahu před koupelnou… „Co tady vyvádíš?“, zaútočila jsem… „Já jsem se poblinkal…“?… „To jsem slyšela…“ „Když já jsem to nestihl…“, v tu chvíli mi došlo, proč šmudlá tu podlahu (njn zrovna jsem se vzbudila, takže mi to moc nezapalovalo …) „Prosím tě vypadni z tý koupelny, umej si blitku na bradě a jdi spát, já to umeju…“, snažila jsem se ho vypudit, abych podlahu mohla dát do původního stavu… „No já se musím vysprchovat, jsem poblinkaný…“, řekl mi s odzbrojujícím úsměvem… tak se začal sprchovat a já likvidovala pozůstatky jeho nehody… pak jsem uklízela ještě jednou, tentokrát pozůstatky jeho sprchování… Jdu si lehnout a zjistím, že Milovaný stále není v posteli a štrachá něco v obýváku, jako by něco hledal… „Co tady ještě vyvádíš? Jdi si lehnout…“, snažila jsem se ho zahnat na kutě… „Mám málo peněz.“, zněla logická odpověď… „To se ani nedivím, když vidím, jak vypadáš, to něco muselo stát…“ „Ty mi nerozumíš, já nemám účtenku…“, tomu jsem fakt nerozuměla… „Jakou účtenku?“ „Já si nemůžu vzpomenou, jak se tomu říká….“, chvíle zamyšlení, chechot… „takovou tu účtenku, co dáváš doma, když přijdeš…“, zněla odpověď, která mě uvedla do ještě větší nevědomosti a stavu nechápavosti… „Jakou účtenku?“, zněla znovu moje otázka… zase chechot, „No takovou tu účtenku, co dáváš, když přijdeš domů, já si nemůžu vzpomenout, jak se tomu říká…“, no to jsi mi pomohl… „Já nemám klíče…“ „Klíče máš tady na židli…“, pomohla jsem mu… „Já vím…“, zněla opět velice logická odpověď… Už jsem to nevydržela: „Vezmi si telefon, nařiď si na něm budíka a jdi si lehnout, najdeš to (bůhvíco) ráno.“ Najednou se mu po obličeji rozlil šťastný úsměv, který jsem nechápala: „To je ono, já totiž nemůžu najít telefon!!!“… tak to byla celou dobu ta účtenka!!! Musela jsem se smát a ani jsem už na něj nemohla být naštvaná, že přišel domů pozdě a nalitej… to se prostě nedalo. Telefon jsme později našli již připravený u postele a konečně se mohlo jít spát… A ráno? No nebylo mu úplně valně, ale líto mi ho nebylo:o)))

7 komentářů:

  1. Takovyhle srandy se da uzit dost i bez toho manzelstvi..:)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky mám podobnou zkušenost... a to ještě s Milovaným nejsme spolu... :-p

    OdpovědětVymazat
  3. Ono se ještě říká blinkat?:-))

    OdpovědětVymazat
  4. L. jo to je asi fakt, podobné zážitky mám se svým Milovaným i z doby PŘEDTÍM:o))

    Bajdulka: ty máš taky Milovaného? Tak doufám, že jiného nežli já:o)))

    Síba: jojo někdo to ještě používá... je to vtipné, že takovému mega blití ten můj říká blinkání:o)))

    OdpovědětVymazat
  5. zažila sem podobnou situaci, až na to, že se tahle nehoda opakovala několikrát a musela sem v noci měnit povlečení, prostěradla, prát peřiny (i svoje!) a čistit 3x2 metry koberce. K ránu sem to vzdala, nechala u postele kýbl a šla si lehnout do obýváku...

    OdpovědětVymazat
  6. Ivet: proboha ten tvůj musí mít ale výdrž...:D

    OdpovědětVymazat
  7. Já bych ho to nechala uklidit, i kdyby byl milej:o). Třeba by to příště radši stihnul..

    OdpovědětVymazat