sobota 13. prosince 2008

Zubní patálie

-Po asi půl roce přemlouvání sebe samé jsem před měsícem zavolala své zubní lékařce, abych se objednala na pravidelnou prohlídku, na které jsem se měla objevit již minimálně před půl rokem... k mé velké radosti mě objednala až na 14. ledna, tím jsem získala ještě nějaký čas klidu a pokoje. Jenže jako již jednou předtím se stalo to, že jakmile jsem se objednala, začaly potíže. Můj starý dobrý kámoš "mrtvý zub" se po letech přihlásil o slovo... Trošku mi nad ním natekla dáseň a čas od času to tam někde pobolívalo... no zub určitě nebolel, když je mrtvý, ale něco v jeho okolí s ním související se hlásilo o slovo. Ale byla to jen velice mírná bolest, objevující se pouze jednou za pár dní a netrvající moc dlouho... no co vám budu povídat, nedala jsem na své špatné předchozí zkušenosti s tím, jak mám jít k zubaři ihned, jakmile něco sebeméně začne bolet (no proto je také tento mrtvý zub mrtvý a nejen on) a nechala to být s tím, že to 14. ledna to vydržím... Jenže pak se začaly invervaly mezi bolesmi zkracovat a délka bolesti naopak prodlužovat... intenzita byla občas taková, že jsem musela sáhnout i do domácí "práškovny"... no a svátky se blíží a tak jsem v pátek začala nahánět svou zubní lékařku... po několika bezvýsledných telefonátech do její ordinace jsem tam vyslala Milovaného, který kousek od ní pracuje, aby zjistil, jestli už nemá předčasnou předvánoční dovolenou... a ono skutečně - zrovna tento pátek zavřeno... tak jsem zkusila přes sestru jednoho jejího známého stomatologa - výsledek stejný... tento pátek zavřeno... jedna známá teď začala pracovat v jedné zubní ordinaci... zavolat ihned... výsledek - v pátek neordinují... a tak jsem se smířila s tím, že víkend to ještě musím vydržet a přinejhorším zajet na nějakou řeznickou pohotovost (nééééé) dneska Milovaný u televize vyndal pytlík Sisinek a já si z něj ještě dělala srandu, že si dává vyndavačky plomb... Nakonec jsem neodolala a do pytlíku také sáhla a to se stalo mému mrtvému kámoši osudným... vypadla z něj plompa velikosti malého pomeranče, zbyla pouze stěna zubu a to ještě ne celá... a tak přemýšlím, kolik mě to bude stát a jestli nemám zrušit na zítra naplánované vánoční nákupy na Chodově... Tohle už se nějakou plombou nespraví... můstek? co já vím... ale levné to v žádném případě nebude... jediné pozitivní je - teď už vím, proč to bolelo a už to nebolí!!!! No tak Veselé Vánoce... v době, kdy se nejvíc žere, já budu mít nemocnou hubu... to se může stát jen jedlíkovi jako mně!!! PS: Nedivíte se náhodou, že já píšu na blog v sobotu večer???

2 komentáře:

  1. skvělé, můj muž má parťačku ! Také bys sama sobě trhala zoubky ? Je to chuťovka. A já myslelam že jen můj mužskej je takové individum.Máš to hezky napsané. Zdravím Tě ...Motyl.

    OdpovědětVymazat