úterý 24. srpna 2010

Největší chudinka na světě!

-Včera, když jsem odešla od doktora, jsem to měla jen tak tak, abych stihla autobus do Prahy. Další mi jel až za půl hodiny, takže jsem kvaltovala, jak to jen šlo! V lékárně jsem se málem vztekla, když jsem viděla tu frontu u okénka na výdej na předpis! Kurva! Jenže já tam potřebovala, protože mi doktor napsal nějaký kapičky, který si lékárna vyrábí sama, a prý je mají hotové, takže nebudu muset čekat! Hmmm ale tu frontu jsem vystát musela! Na autobusák jsem nakonec přiběhla v poslední minutě, autobus jsem tam viděla stát s otevřenými dveřmi! Paráda! Mám ho! Zplavená jak kůň jsem se v žabkách elegantně rozeběhla a autobus, jako by na to čekal, v tu chvíli zavřel dveře a odjel do Prahy bez Jarmilky! Zastavila jsem se, popadala jsem dech a vzteky jsem začala brečet! Dej se do klidu, Jarmilko, nedělej tu ostatním divadlo, to jsou jen hormony! To mi říkal ten můj chytrý vnitřní hlas! Jenže ten většinu času nikdo (a už vůbec ne já) neposlouchá, takže jsem brečela dál, slzy jak hrachy, člověk by si myslel, že mi někdo amputoval nohu a ne že mi ujel autobus! Vztek přešel a já už brečela jen tak, protože jsem si připadala jako ta největší oběť nespravedlnosti na světě! Když jsem volala Milovanému, abych si postěžovala nejdřív na pana doktora a pak na pana autobusáka, tak ten mi ještě dával chytré rady typu: „Nebreč, dějí se horší věci! Pavlíně to nedělá dobře!“, za prvý mě sral, protože měl pravdu, a za druhý mě sral, protože ani tak to nešlo zastavit! „Si zkus být těhotný a přestat brečet, ty chytráku!“, ukončila jsem rozhovor a ještě si chvíli pobrečela, jaká jsem chudinka, kterou nikdo nechápe a nemá rád! A protože jsem byla fakt hodně zpocená, tak jsem se rozhodla se doma ještě převlíknout do něčeho více letního! Takže kompletní převlíkání včetně spodního prádla a hlavně naušnic! Naušnice musí ladit! Vzala jsem si svoje nové volné tílko, ve kterém mám kozy jak vozy, a k tomu připnula barevně ladící červené naušnice! Na opuchlý oči jsem narazila brýle a pomalu jsem vyrazila na autobus! No jenže po cestě jsem se zahlédla ve výloze a zjistila jsem, že triko je sice volné, ale látka je moc slabá a při chůzi se mi přilípává na kulicha a ten byl pěkně vidět! No tak v tom jít nemůžu! To je jako bych to v práci rovnou rozhlásila! Takže zase domů! Jsem tak tlustá! Slzami se mi už zase zalévali oči! Jsem fakt tragéd! Doma jsem se převlékla do své jistoty – růžové volné tílko, které je z látky, která prostě nesplývá, ale spíš odstává, takže vidět není nic! K růžovému tílku nemůžu ale mít červené naušnice, takže zase výměna! Není to se mnou lehké! No a do práce jsem dorazila s bolehlavem jako prase! Muselo to být z toho bulení nebo z toho počasí! Ale spíš bych tipla to bulení, protože bylo opravdu vydatné! Jak já prahla po jednom krásně kulatém Valetolu! Jenže smolík pacholík! Na ten si můžu nechat zajít chuť a Paralen mi nikdy nepomáhal na nic, takže jsem byla radši bez a snažila se do sebe lejt aspoň neustále vodu! To pomohlo akorát tomu, že jsem celej den běhala furt na záchod! Uchcaná Manda .o))) A to jsem musela být v práci až do čtvrt na šest! Chjoooooooooooooooo Zajímavé je, že jakmile jsem odešla z práce, tak bolest povolila… pak ještě víc, když jsem si na Muzeu v okýnku koupila jeden trojúhelník pizzy se šunkou a žampiony a úplně to přestalo ve chvíli, kdy jsem si zařádila v Luxoru! Sice mám doma 17 (ano, čtete dobře 17) nepřečtených knížek, ale nedovedu si představit dovolenou bez Jefferyho Deavera a ten zrovna nedávno vyšel, a ještě ke všemu v Knižním klubu vyšla další z knih o patoložce Kay Scarpettové a to je taky na dovolenou jak dělané! K tomu jsem přihodila jednoho Johna Irvinga, co byl v akci, a už jsem byla ve své kůži! Takže takhle se nahrazuje Valetol! Trošku dražší varianta ale zato o moc příjemnější :o))) Pak už byl čas se sejít se Švadlenkou a dojít koupit látku na těhotenské kalhoty, které mi bude šít. Koupila jsem si takovou tmavě šedou látku a z toho mi Švadlenka ušije nízké bokovky podle jedněch mých oblíbených kalhot (úžasný střih se širokými nohavicemi! Nesnášim tu nynější módu úzkých nohavic, kdy člověk nemůže dovnitř prorvat ani chodidlo, natož aby to pak natáhl až přes prdel!!!) a pak mi na ty bokovky našije úplet, který mi bude krásně zakrývat a hřát kulicha! No a příští rok úplet odpáře a mě zbudou pěkný kalhoty! Žádný zbytečný vyhazování prachů a nic mě nebude tlačit :o) A pak už jsme se mohly jet ládovat do naší oblíbené pizzerie! Za zaznamenání stojí, že se včera historicky podruhé stalo, že jsem si v této své oblíbené pizzerii nechala zabalit pizzu sebou domů, protože jsem jí nemohla dojíst! Byla jsem na sebe pyšná! Až později jsem si uvědomila, že to bude možná způsobeno tím obřím trojúhelníkem z Muzea! No ale každopádně zbytek pizzy mám dneska sebou k obídku :o)))

36 komentářů:

  1. No, Jarmilko, tak tvůj milovaný tě ještě utěšoval dobře... Taky ti mohl říct \"A neřvi, nebo ti ještě přidám, abys měla proč.\" Ale to už bys ho asi rovnou zakousla, kdyby byl po ruce, že jo :-)

    A s těma náušnicema to máme teda stejný, taky musím ladit.

    OdpovědětVymazat
  2. no to bych si klidně i počkala, až se mi pod tu ruku dostane, abych ho mohla zakousnout :o)
    no já jsem na naušnice úchylák! Pořád si je měnim podle oblečení a jsem toho schopná i doma, aniž bych někam šla :o))

    OdpovědětVymazat
  3. A to si ještě vezmi, že já jako samozásobitel jich mám fakt tuny. Navíc, pokud se mi zdá, že nemám žádný vhodný k tomu, co mám zrovna na sobě, jsem schopná zasednout a tvořit, dokud nemám nějaký konečně ladící :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Tak v tomhle mám děvčata výhodu, že náušnice nenosím, protože by mi je nenechavé dětské pracičky vyrvaly z uší.

    Ale když párkrát za rok vyrážíme za kulturou bezdětně, tak to taky slaďuju - druhou mou výhodou je, že se v šatníku držím čtyř barev, z nichž dvě jsou černá a bílá:) To se pak ladí lehce - mám jen čtyři páry náušnic:)

    OdpovědětVymazat
  5. Bože! Ty jsi v tom! Jak´s k tomu přišla? Doufám, že to byla velká nehoda, protože jít do toho dobrovolně se rovná sebevraždě!!! Eště že mě to čeká až příští rok.................

    OdpovědětVymazat
  6. Ježyš, ty hormony ale uměj věci. Asi se ještě pobavíme:-)))

    OdpovědětVymazat
  7. evitschko, musím uznat, že na tebe určitě nemám... :o))
    já mám tak cca 40, ale pořád přibývají .o))

    squire, jojo tak to se pak ladí lehce! Ale dokážu přemýšlet i u černého oblečení... jen občas mám chuť na černé naušnice, většinou k tomu hodím stříbrné, jenže jak ty tak ty mám taky v několika párech :o))

    muris, no to jsme se jednou měli s Milovaným rádi víc než obvykle a už to bylo .o))
    máš takhle dopředu plánovanou sebevraždu? Tak hodně štěstí :o))

    Sejro, jojo já se tím taky bavím! Ale až s odstupem času! Dneska mi to přijde hrozně vtipný, co jsem včera předvedla za pipku :o))
    ještě že to Milovaný bere s nadhledem a nebere si všechno doslova a osobně :o))

    OdpovědětVymazat
  8. klidně breč, bude hůř :-)) já brečim skoro pořád :-)) občas se divím, že na mě má Podnikatel ještě nervy a nezakope mě někam pod strom :-)

    OdpovědětVymazat
  9. to asi ty chlapi dělají až ve chvíli, kdy už je jejich milovaný potomek venku! Pak je čas na pomstu :o)))

    OdpovědětVymazat
  10. chá, počkej, jak si zabrečíš po porodu. To je teprve hormonální bouřka, než odezní oxytocin. Tomu by měli říkat brečící hormon. Tři dny po porodu nástup laktace a máš pocit, že líp než mlíkem bys to dítě uživila slzama.

    OdpovědětVymazat
  11. squire, to jen potvrzuje mou doměnku, že nás chlapi zakopávají až po porodu :o))

    OdpovědětVymazat
  12. jarmilko, Podnikatel mi vždycky říká: já bych Ti tak jednu střelil, nebo tě aspon dloubnul pořádně pod žebra, jenže nemůžu... počkej v porodnici, tě tam stluču hned jak se to narodí ;-)

    OdpovědětVymazat
  13. já k tobě snad přestanu chodit, protože nejen že se bojím bolesti a tudíž těhotenství, teď se mi do toho 2x nechce:)
    taky ladím, ale stříbro je stříbro:)

    OdpovědětVymazat
  14. tak tohohle jsem se zatím ještě nedočkala! Asi ještě nejsem tak moc hrozná! Můžu v klidu přitvrdit .o))

    OdpovědětVymazat
  15. ale prdlajs! Co ses tu zatím dočela tak hrozného? Že bych žrala a bulim a nevim, co mám nakupovat.... :o)))
    zvláštní je, že bolesti se zatím vůbec nebojim! Na to jsem ještě neměla čas! .o)

    OdpovědětVymazat
  16. jasně, přitlač na pilu, ať ví, že tě má :-))
    anusko, na strach z bolesti je vždycky času dost ;-) taky to zatim neřešim, řikám si že nějak to ven prostě musí :-)

    OdpovědětVymazat
  17. přesně, vydržely to větší posery než já, tak co? :o)))

    PS: za to, co budu říkat za nějakou dobu, neručím! .o)))

    OdpovědětVymazat
  18. Téda :) člověk si chvilku oddechne od internetu a prošvihne takovou zásadní informaci :))) Jarmilko, gratuluju a držím palce.

    OdpovědětVymazat
  19. no vidíš to, co se děje za věci :o))
    a díky za podporu .o)

    OdpovědětVymazat
  20. jéé jsem si zavzpomínala. v prvním těhotenství jsem taky furt bulila... :)drž se a dávej na sebe pozor...

    OdpovědětVymazat
  21. Nevíš jak děkuju bohům, že nejsem a nikdy nebudu těhotnej ;-)))

    OdpovědětVymazat
  22. abu, díky :o))

    Lorandeli, já si tam říkám, jestli ono není lepší to těhotenství prožívat jako ženská než být chlap, který má doma těhotnou ženskou .o)))

    OdpovědětVymazat
  23. Jsi hysterka. Chudák kluk, který ti podlehne....

    OdpovědětVymazat
  24. Hamiltone, to mě snad ani nemůže urazit! :o)

    OdpovědětVymazat
  25. :-DD Podezírám Milovaného, že ti podléhá docela rád, co?

    OdpovědětVymazat
  26. squire, ten kolikrát podlehne, aniž bych musela naléhat :o))

    OdpovědětVymazat
  27. Dostala jsem se k vám na blog ani nevím jak, ale strašně mě jeho čtení baví, fakt se někdy řežu, doufám, že nevadí, že nakukuju. Jinak k těm moderním úzkým kalhotám, já mám padesát kilo a nesnáším je taky.

    OdpovědětVymazat
  28. Blanko, rozhodně mi to nevadí. Od toho tu ten blog je nezaheslovaný :o))
    a díky!

    OdpovědětVymazat
  29. Jen davejte pozor Blanko, tento blog je totiz nakazlivy. Po nekolika navstevach se zacnete citit ukrivdene, zacnete nadavat na vse, co se kolem vas hne a budete si myslet, ze jste to pouze \"vy\" na svete - a nikdo jiny. Preji pekny den...

    OdpovědětVymazat
  30. Hamiltone, takže jsi už nakažený, že víš, jak to tu funguje? To mě těší :o))

    OdpovědětVymazat
  31. Profesionalove se nenechaji nakazit: pouze prectou, identifikuji operativni obraty, zanalyzuji a nabidnou svoji konkluzi... ;-)

    OdpovědětVymazat
  32. Hamiltone, já to nějak ustojím. Jsem taky účetní a my jsme holky odolný, navíc dělám ve státní správě a tam nám teď seberou prachy, tak na co bych nadávala !!! Kdyby se mi chtělo jít do třetího dítěte, tak jde hned na mateřskou.

    OdpovědětVymazat
  33. Jo a ještě něco Hamiltone, nečti jestli se bojíš nákazy, jestliže lezu k někomu na blog, který je jeho teritoriem ( tenhle výraz se prostě hodí ), tak si počtu, zasměju se, polituju, někdy okomentuju, ale nikdy nerýpu, je to jako kdybych lezla domů k někomu, kdo mě nepozval a ještě bych mu kritizovala, jak to má doma zařízené. Mně se čte Jarmilka hezky a komu ne, těn ať sem nechodí.

    OdpovědětVymazat
  34. Nevím jak Hami, ale já se tu spíš zasměju ;-)

    OdpovědětVymazat
  35. Mě to tu taky baví:) A je to trochu jak nakukovat oknem na jinou planetu:)

    OdpovědětVymazat