pátek 11. února 2011

Jak jsem rodila.

Část 1.Ehmmm, takže pár slov k tomu porodu bych sem mohla hodit, že? Možná to dokonce dám nadvakrát! Začnu už v pátek, v den mého prvního termínu. Od rána mi bylo jasný, že to nebude ten den D. Tak nějak jsem se na to necítila. Ale už jsem to hrozně chtěla mít za sebou. Takže ten den jsem Milovanému přímo přikázala, že mě musí ošustit, což rád splnil. Pak jsem ho vytáhla na dlouhou procházku (původně byl v plánu bazén, ale jeho bolavé ucho plány překazilo)… procházka se zdála být trochu nad mé síly. Hrozně mě začala bolet stydká kost, ale až tak, že jsem zbytek cesty domů přikulhala a pak jsem byla ráda, že už doma ležim na kanapi. Dala jsem si předsevzetí, že až do porodu už nepůjdu na procházku na dýl jak půl hodiny (to jsem ještě netušila, jak snadno tohle předsevzetí splním)… Milovaný si šel večer sednout na pivko, protože jsme prostě věděli, že ten večer to nebude. Já jsem vyrazila taky mezi lidi. Se Suzuki do baru. Sice jen na hodinu a kousek, ale i to se počítá! V 11 jsem šla spát nasraná, že Milovaný se seknul. Do 1, než dorazil, jsem nasraností nespala a poté, co dorazil jsem v tom pokračovala, akorát jsem už nebyla nasraná, že jde pozdě, ale že přišel nalitej… Usnula jsem asi ve 2 a v 6 ráno už jsem zase byla vzhůru celá nasraná, proč jako takhle bdim? Proč nespim? Ten ožrala vedle mě chrápe jak nemluvně a já už tady zase čumim! Navíc jsou dneska ty poslíčci nějaký silný nebo co… Hajzlové, asi jak se to blíží, tak to začíná bolet víc, myslela jsem si a dál se pokoušela usnout. Poslíčci vždycky na chvíli ustali a po chvíli se objevili zase. Po čase mi to došlo: Do prdele, to nejsou žádný poslíčci, to už je ONO!!! A tak jsem ležela dál a začala sledovat intervaly. Bolelo to vždycky cca minutu a pauza mezi tím byla 10 minut. A tak to šlo pravidelně dál, akorát ta pauza se zkracovala… když to bylo 8 minut, tak jsem usoudila, že už bych mohla vylézt z postele, abych stihla splnit svůj „předporodní seznam“… Najednou mi došlo, že jsem ten den měla v plánu umýt už pěkně zadělanou koupelnu a je potřeba vytřít. To stihnu, usoudila jsem, a hodila jsem pračku a jala se nejdřív vypucovat koupelnu… když se blížil čas bolesti, šla jsem si lehnout do obýváku na gauč, tam si to odkroutila a šla zase mýt koupelnu. Pak jsem si umyla hlavu, oholila se, sbalila si věci, které mi v tašce chyběly (a byly na seznamu), ještě jsem byla tak šikovná, že jsem si vzpomněla, že mi ženské na cvičení radily vzít si sebou žínku, takže jsem ještě přihodila žínku a asi jsem byla připravená. Jak na zavolanou se akorát vzbudil Milovaný, vylezl z ložnice, já ho zjebala za ten příchod večer, oznámila jsem, že jsem v 6 ráno začala rodit a ať kouká skáknout pro housky, protože já to za 8 minut nestíhám! Musím mu přiznat body za to, jak byl klidný a okamžitě začal fungovat. Měl se ale vzbudit dřív, protože když jsem si chystala svojí první housku, tak kontrakce byly sice po 7 minutách, takže času bylo ještě dost, ale najednou mi prdla voda a bylo to po celé kuchyni. V tu chvíli už nebylo na co čekat a muselo se jet. Chuť na housku mě přešla. Pořád to ze mě teklo… Ještě jsem si načechrala vlasy a nechala se Milovaným vyfotit v chodbě bytu při odjezdu. Jo musím přiznat, že mi to docela slušelo. V 10 jsme dorazili do porodnice, kde jsem oznámila, že jsem začala rodit a už začal kolotoč přijímacích vyšetření, při kterých jsem se v pravidelných intervalech kroutila jak hovno v proutí. Ale docela to šlo. Ty bolesti nebyly zase až tak hrozný. Milovaného jsem u těchto vyšetření nechtěla, takže ten chudák čekal celé dvě hodiny v čekárně. Protože Jarmilka se rozhodla, že i klystýrek by radši absolvovala sama (člověk nikdy neví)… Musím říct, že klystýru jsem se bála a ten byl skoro příjemný. Možná bych si to někdy zopákla (ale jen ten klystýrek :o)) V mezičase, když jsem byla připojená ještě na monitoru, ke mně dolehl řev nějaké maminky právě rodící. Tak jsem to několikrát ořvala. Když řvala ona, tak já taky! A pak už přišel Milovaný a mohl si to „začít užívat“ se mnou. Kontrakce už začaly být nějaký bolestivější, svině jedny. Zjistila jsem, že u nich nemůžu ležet, potřebovala jsem klečet… takže jsem klečela a opřená o postel. V mezičasech jsem ještě s Milovaným žertovala. To mi ještě pár posledních chvil bylo do smíchu. Pak se konečně uvolnil pokoj, na kterém se to mělo celé odehrát až do konce a jako by to moje tělo vědělo, začalo se podle toho chovat… No a pokračování příště. Aby to nebylo moc dlouhý a nezačalo vás to nudit :o))

12 komentářů:

  1. Me to teda nenudi a vypada to napohodu :)).Zatim .... :)

    OdpovědětVymazat
  2. ano, uklidit koupelnu :-D já drbala hajzl, přece ho nenechám špinavej :-))

    OdpovědětVymazat
  3. Tak ten začátek je jak přes kopírák u mě, až na to, že voda si hověla hezky uvnitř a museli ji vypíchnout doktoři.

    OdpovědětVymazat
  4. Cheo, zatim... :o)

    přítelkyně, přesně... jsem si představila, jak k nám někdo přijde na návštěvu (třeba nějaká kurva) a já budu mít zasviněnej hajzl! nenene!!! .o)

    squire, kdyby mi neprdla voda, tak jsem asi stihla i vyluxovat a vytřít! Díky vodě to musel Milovaný zvládnout sám :o)

    OdpovědětVymazat
  5. koukám, že jsi byla úplně v klidu - včetně toho uklízení koupelny.
    tak doufám, že porod pokračoval v podobným duchu.

    OdpovědětVymazat
  6. \"oznámila jsem, že jsem v 6 ráno začala rodit a ať kouká skáknout pro housky, protože já to za 8 minut nestíhám\" to si zapamatuju a ve vhodnou chvíli použiju :D a nenapínej nás s pokračováním moc dlouho!

    OdpovědětVymazat
  7. Jarmilko, nezklamalas, první díl je jak z \"Bakalářů\". To asi nepamatuješ, to bejval ve \"staré době\" takovej pořad v televizi... ;o)))

    OdpovědětVymazat
  8. dewberry, taky jsem se pak divila, v jakym klidu jsem byla...

    ngvadi, musela jsem svého stavu okamžitě využít, ne? .o))

    Oby, něco mi to říká, ale asi jsem to nikdy neviděla :o)

    OdpovědětVymazat
  9. ty seš úžasná, uklízet koupelnu během porodu:D

    OdpovědětVymazat
  10. Jarmilko, tady něco o vzniku toho pořadu píšou, taky jsem to nevěděla, já jen koukala na ty inscenace.: http://www.ceskatelevize.cz...pelna
    To jen pro případ, že by ses náhodou nudila. ;o)))

    OdpovědětVymazat
  11. jako bys rodila denně :-D... obdivuju tě za ten klidnej přístup, já jednou budu určitě pěkně hysterčit :-D

    OdpovědětVymazat
  12. berunko, když ono to zezačátku fakt skoro nebolelo a než se válet a utápět se v tom... :o)

    Oby, nudit se? Co to je???

    Deberuno, taky jsem spíš hysterický typ, ale v tomhle případě jako bych to nebyla já... myslím, že to bylo taky způsobeno tím, že už jsem měla po termínu a už jsem to netrpělivě očekávala... asi kdyby to na mě přišlo dřív, tak bych tak v klidu nebyla :o)

    OdpovědětVymazat