sobota 19. března 2011

Konec šestinedělí.

-Tak dneska nám končí šestinedělí. Beru to jako nějaký první zlom v našem společném soužití. Ochranná doba uplynula :o)) A tak je na místě nějaké shrnutí. No co bych o těch 6 týdnech řekla. Zažili jsme toho hodně. Květák si musel zvyknout na úplně nové prostředí. Zezačátku se mu to asi moc nelíbilo a hodně brečel, čímž způsoboval i neustálé brečení mně. Ale nakonec přijmul fakt, že se do bříška už nevrátí, a zůstane tu s námi a přijal i to, že zrovna já a Milovaný budeme jeho rodiči, průvodci v tomto světě. Dneska ráno náš malej brouček vážil už 4,24 kg a ve čtvrtek mu doktorka naměřila již 55 centimetrů, což beru jako jasný důkaz, že mu u nás doma nic neschází. A aby to byl konec šestinedělí, jak se patří, tak se dneska ráno začal usmívat. Zdálo se nám, že jsme ho už párkrát viděli, že se usmívá, ale pořád jsme si nebyli jistý, jestli je to opravdu smích nebo ne. Dneska nebylo pochyb. Náš Šípkový Růžen se vyspal dosyta a vzbudil se bez hladu a tak to rozehrál na plný pecky. Ilustrační foto pro lepší představu. $$OBR465225$$ Ten spací pytel je po mně. Vypadá v něm k sežrání :o)) No a já? Já jsem si musela zvyknout na Květáka a na nový život. Pořád doma, pořád s ním. Začátky byly těžké. Musím se přiznat, že jsem chvílema pochybovala, že byl dobrý nápad si pořizovat dítě. Copak nám nebylo dobře ve dvou? Bylo nám dobře ve dvou, ale teď je nám taky dobře. Dokonce líp! Ve třech! .o)) Během těhotenství jsem měla spoustu předsevzetí o tom, co jako maminka budu a nebude dělat, která víceméně dodržuji, takže to beru jako úpěch. Netahám ho pořád v náručí. Nelítám k němu, kdykoli kníkne (no ale první týdny jsem běhala, nebudu lhát). Nešišlám na něj. Neztišujeme hlas, když spí, je zvyklý na běžné hluky. S čím se mi to moc nepovedlo je spaní u nás v posteli. Večer ho uložím do postýlky, kde spinká jako o závod. Hmmm ale pak přijde pátá až šestá hodina, kdy má pravidelná bolení bříška a už je mezi námi v posteli. My ho hladíme na bříšku a on se uklidní a ještě s námi chrní do osmi až devíti hodin. Musím říct, že tohle společné spaní se mi moc líbí a nejsem nijak moc nešťastná, že tohle moje předsevzetí úplně neklaplo tak, jak jsem si představovala :o))) S čím se hodně peru je mluvení v množném čísle. Takže každou chvíli vypouštím perly typu – dneska jsme se vykakali, vážíme 4 kila, dneska jsme dlouho spinkali… a podobné zhovadilosti. Jak já se vždycky proklínám!!! Ale k mému dobru – fakt se snažím! No a jinak by mělo teď nastat období návratu k normálnímu manželskému soužití. Ale zřejmě to budem muset ještě minimálně o týden odložit…

40 komentářů:

  1. Tak ta poslední věta u nás platila taky:) A usmívá se Kveták brzo, je šikovnej! Já bych ho brala, nechceš mi ho půjčit do doby, než se mi narodí Igráček?:))))

    OdpovědětVymazat
  2. Normální manželské soužití - co to je? Manžel od nynějška vždy na druhém místě? Nebo je to jinak? Squire? Jarmilko?

    OdpovědětVymazat
  3. nemyslela jarmilka šustění? :-D ... s Květák je slaďouch :))

    OdpovědětVymazat
  4. Deberuno, určitě myslela, aspoň já teda ano:)

    OdpovědětVymazat
  5. Lempe, Deberuna to pochopila dobře :o))
    ale jinak je pravda, že manžel už od nynějška nebude mít takovou pozornost jako doteď... tak to prostě je :o))

    Deberuno, viď? K sežrání :o))

    OdpovědětVymazat
  6. je krásnej :-) ale jách je hezčí, to je jasný ne? :-))
    tak ať vám to krásně klape i dál a ať nekakáš a neblinkáš ;-)

    OdpovědětVymazat
  7. no nevim, jak moc je to jasný :o))
    ještě že kakámE jen jednou do týdne :o))

    OdpovědětVymazat
  8. jarmilko, hele, nic si z toho nedělej, mně mateřskej plurál leze na nervy hrozně a stejně mi občas uklouzne, že \"jdeme na kontrolu\" a tak... a ono fakt jdeme, žejo, když jsem 2 v 1, akorát u toho kakání a vážení už nebudu tolik asistovat, ale asi se toho nezbavim:/ a je k zulíbání, kdybych teda nevěděla, že je napatlanej holtovkou:D

    OdpovědětVymazat
  9. já už ho tak často nemažu, takže tady je fakt k zulíbání :o))
    ale dneska ráno je na zabití, protiva jeden :o(

    OdpovědětVymazat
  10. On se asi špatně vyspal při úplňku.

    OdpovědětVymazat
  11. jé, vlasy a obočí! Žmur je taky nejkrásnější, ale aktuálně se může pochlubit jen olysalým chlupovým porostem:) usmívat se začal taky brzo už po tom prvním měsíci, teď už začíná hýkat a to je teprv sranda:)

    OdpovědětVymazat
  12. psice, to už je těch nejkrásnějších miminek nějak moc, nezdá se ti? .o)))

    OdpovědětVymazat
  13. Já vám ten klub nenabourám, prťo byla v šestinedělí ještě hubenice hubená, než se zaoblila, chvíli to trvalo, a do té doby vypadala jak vypůjčená z filmu ET mimozemšťan...

    OdpovědětVymazat
  14. Normální manželské soužití?
    Takže zase začneš vařit, prát, žehlit, pucovat a manžel bude jenom sjíždět kabelovku a chlemtat pivo s nohama na stole?

    OdpovědětVymazat
  15. Není náhodou Květák zrzavý? Jestli jo, tak už přestávám mít strach, že náš budoucí zrzavec bude škaredý! Asi se rodí i hezké zrzavé děti! :-)

    OdpovědětVymazat
  16. muris, každý pod normálním manželským soužitím vidí to svoje! U nás třeba žehlí pouze Milovaný a ve vaření se střídáme :o))
    zrzavý nemá být po kom, ale taky se mi zdá, že je trochu přizrzlý! A viděla jsem i hezké zrzavce :o)))

    OdpovědětVymazat
  17. Genetika dokáže zařídit zrzavé dítě i nezrzavým rodičům:-)

    OdpovědětVymazat
  18. to je pěkná svině, tahle genetika :o))

    OdpovědětVymazat
  19. Já znám tři krásný zrzavý děti a dokonce sourozence, obzvlášť holčička zrzka bude mít pravděpodobně na každým prstě deset nápadníků. I dospělí zrzci jsou pěkní.

    OdpovědětVymazat
  20. Šustění daňových formulářů, jo, to je nepříjemnej zvuk. Ale co to má co společného s manželem?
    Jo a Jarouš je jak liška Ryška. A kde že jsi viděla toho hezkého zrzavce, Jarmilko? Mimochodem, můj syn je taky trochu do zrz - dodneška mi to vrtá hlavou...

    OdpovědětVymazat
  21. co to má společného? No začalo mě zajímat jeho přiznání :o))
    dodneška ti to vrtá hlavou? Asi tvá žena zná stejného pošťáka jako já :o)

    OdpovědětVymazat
  22. Vždyť říkám, že musíme bydlet ve stejném Městečku! Možná jsme přes pošťáka i příbuzní!

    OdpovědětVymazat
  23. jestli má ty zrzouny na svědomí stejnej pošťák, tak příbuzný rozhodně nejsme :o))

    OdpovědětVymazat
  24. hehe....nam se smali, ze Alexandra je dite \"milkmana\" (mlikare) se svejma blond vlaskama.No zaplatpambu uz ji tmavnou, bude jako rodice ;-)

    OdpovědětVymazat
  25. Bacha na pošťáky, co mají jen zrzavý bobry (nebo jak se tomu říká u chlapů). Ty jsou nejzrádnější.

    OdpovědětVymazat
  26. Lempe, ale jak ty nejzrádnější odhalit dřív, než už je pozdě? .o))

    OdpovědětVymazat
  27. No v tvém případě už je pozdě, co naděláš, mě jsi mít rozsvíceno.

    OdpovědětVymazat
  28. Jarmilko, nic si z toho nedělej, můj pošťák byl zase kudrnatej, po nikom jiným to naše dítě vlasy mít nemůže.

    OdpovědětVymazat
  29. Ženský, kristapána, co na těch pošťákách vidíte??? Já se zblázním, proč já nešel na pošťáka... Co já moh mít dětí - a všechny vlastní.

    OdpovědětVymazat
  30. Co vidíme na pošťácích? Jednu zásadní přednost - choděj pravidelně a vždycky zase odejdou:-D

    OdpovědětVymazat
  31. Tak už i ty Squire? A já myslel, že ty jediná jsi tady slušná holka...
    Pošťák ve Stuttgartu - takže děcka jsou (budou) blonďatá, modrooká?

    OdpovědětVymazat
  32. keimilko, tak to máte ty kudrny, ve které my doufáme! .o))

    squire, tak to je hodně dobrý :o))

    OdpovědětVymazat
  33. Lempe, stuttgartský pošťák je hnědovlasej a hnědookej, jak tak koukám na ten svůj dáreček.

    OdpovědětVymazat
  34. Squire, ještě řekni, že se narodil s malou brašničkou na zádech...

    OdpovědětVymazat
  35. squire: Hnědovlasej a hnědovokej? Jestli von ten pošťák nebude původem z Istanbulu... ;-)

    OdpovědětVymazat
  36. Jinak mně Květák až tak zrzavej nepřipadá, to se mu ve fyziognomii jen odráží ten dětskej spacák...je roztomilej, to se mu upřít nedá. Tedy Květák, ne spacák...

    OdpovědětVymazat
  37. jojo ten spacák to určitě trochu podpořil, ale trochu nazrzlej je...

    OdpovědětVymazat