O Květákovi.

Ne to není pohádka!Dneska ráno při převlékání Květáka ze spacího do denního úboru jsem ho hodila na váhu, abych viděla, jak mi můj drobeček roste. S hrůzou jsem zjistila, že má bez gramu 4 kila! Úplně jsem se toho lekla. Už má půl kila nahoře! Hrozně to utíká a on mi roste před očima. Hned jsem vzala do ruky foťák a šla se ujistit, že pořád vypadá stejně, jako když se narodil. Ale to už není pravda. Už mám doma úplně jiný miminko než to, které jsem si začátkem února přivezla z porodnice. Květák má pěkně buclaté tváře a vůbec je celý takový větší! Ale já tyhle změny nevidím, jak jsem s ním den co den… sestra ho teď 14 dní neviděla, tak myslím, že dneska omdlí, až dorazí a já jí vrazím do náruče toho macka! .o)) No myslím, že omdlí dvakrát. Ještě ho totiž neviděla s jeho vzhlednou vyrážkou… po mastičce, kterou dostal od paní doktorky, se to hodně zlepšilo, ale co si budem povídat, pořád to není to pravé ořechové (spíš broskvové)… navíc mastička dělá jeho pleť poněkud sivou a smrdí. Och jak ta smrdí!!! Představte si, že pečete na ohni předuzené prase. Ne takhle to nesmrdí. Ale představte si, že si druhý den čuchnete k oblečení, které jste u toho pečení měli na sobě. Tak takhle to smrdí! Díky tomu smradu má Květák opět nové přezdívky. Tomu našemu klučíkovi bude zítra 5 týdnů a za tu dobu má už snad 10. přezdívku :o)) Takže nyní mu říkáme pan Smraďoch nebo Uzenka. Nejvíc jeho odér vynikne při nočním kojení. To si tak člověk kojí potmě a jiné maminky cítí svoje miminko, oni ty mimina mají takovou specifickou roztomilou univerzální vůni. Tak já jsem maminka, která při kojení cítí uzené prase. Navíc tenhle smrad ve mně vyvolává vzpomínky na kalby se zástěrkou grilování prasete. Takže já kojim a myslim na to, jaké jsem mívala pěkně kocoviny! A pak si svou Uzenku hodím na hrudník k odříhnutí a jeho hlavička se dostane ještě blíž mému nosu. To je teda rychta! Ale už jsem si zvykla natolik, že i přes ten smrad mu hlavičku pusinkuju (takže mi možná Milovaný potají říká paní Uzenková). Jinak Květák je naštěstí inteligentní miminko, které již od začátku života pochopilo, že když je tma, tak se spí. Takže ze mě není troska. V noci se docela vyspím. V průměru těch 7 hodin spím, i když je to 7 hodin nevalných, neb je spím na třikrát… Květáka toho naspí přes noc mnohem víc. Jak to, ptáte se? On totiž vydává zvuky, i když spí. Ze spaní začne naříkat, když ho trápěj nějaký prdy, a tlačí a já jsem hnedka v pozoru… to ho pak pozoruju, dokud nedotlačí, abych zjistila, jestli má oči zavřené nebo otevřené. Po pěti minutách naříkání a tlačení Květák přestane a já samozřejmě většinou zjistím, že oči jsou zavřené a on spokojeně chrní dál… jenže to já už jsem probuzená a když začnu zase usínat, tak začne tlačit znovu… je to vyčůranej Květák. ZajišŤuje si tak, že když už se probudí, tak já jsem stoprocentně vzhůru a jemu k okamžité dispozici. Cvičí se mnou pěkně! Ale však já ho časem prokouknu a už budu vědět, kdy mám startovat a kdy ne :o))) Tak já letim. Uzenka se kroutí v zavinovačce a má hlad!!! Aha, tak už se nekroutí a zase chrní! Je neskutečnej! .o))