pondělí 26. září 2011

Zuby prostě nejsou fér!

-V červnu jsem vás informovala, že jsem měla další zubní patálii. Nevěděla jsem, co mě bolí a doktorka vyvrtala dva zuby, které byly nejpodezřelejší. Ale už jsem vás zapomněla informovat, jak to pokračovalo a hlavně, jak to nakonec dopadlo! Ve finále ten zlobivej nebyl ani jeden z těch, které mi doktorka vrtala, takže jsem si bolesti užívala celkem týden, než se konečně ten bolavej sráč lokalizoval a já byla doktorce schopná říct, kterej to je. „No, tak ten vám umřel.“, řekla doktorka, jen se mi podívala potřetí do huby. Tak jen abyste věděli, tak při minulém zubu, který mi umřel, jsem sežrala asi tři balení Valetolu. A teď jsem byla taková drsňačka, že mi tam za týden chcípnul bez jakéhokoli utišujícího prostředku a to včetně cigaret! A tak to začalo. Vyvrtala, vyčistila kanálky, poslala domů. Za týden přijďte. Za týden – vyčistila, propláchla a za týden přijďte. Za týden – vyčistila propláchla a za týden přijďte. A takhle to šlo týden za týdnem. Občas s tou změnou, že dovnitř dala provizorní plombu (která mimochodem smrdí, jako by vám v hubě něco chcíplo!). Ale pokaždé, když jsem šla zase na kontrolu, jsem měla plombu vyšťouranou, protože to začalo bolet jako prase… Pak to začalo krvácet. Takže jsem musela vysávat. Zase čištění, proplachování… nakonec další provizorka, nad kterou se mi okamžitě udělal váček, protože krev neměla kam vytékat. Takže zase ven, vyčistit a propláchnout! Předminulý týden jsem tam šla s tím, že už je to snad v pohodě a doktorka mi dá poslední provizorku, kterou budu mít tři týdny a pak už mi to zadělá napevno… Dva týdny bylo vše OK. Včera to začalo bolet jako prase. Takže jsem to vyšťourala a čekala na úlevu, která vždy v takovou chvíli přišla. Ale úleva nikde. Dneska jsem tudíž opět běžela k doktorce mimo náš stanovený termín. Verdikt – zub bude s největší pravděpodobností ven. Chtěla ho rvát už dneska, ale můj vyděšenej výraz jí udolal, že to ještě naposledy zkusíme. Takže opět vyčistila, propláchla. Ještě objevila uštíplý kus zubu na druhé straně, takže s tim jdu v pondělí. A vzhledem k tomu, jak mě to bolí ještě teď večer, to vidím tak, že zítra tam běžim a prosím jí, aby mi to z tý huby vyrvala!!! Tři měsíce dřepim v čekárně jako ta p**a týden co týden, abych o toho hajzla nakonec přišla? Je tohle snad fér???

7 komentářů:

  1. je to debil... ale za půl hodiny budu o zub kratší! :o(

    OdpovědětVymazat
  2. zuby, pohroma huby:-)

    OdpovědětVymazat
  3. to jsi mi tu už jednou někde psal! Je vidět, že ty moje jsou fakt pohroma, když jsem jim už věnovala tolik článků :o))

    OdpovědětVymazat
  4. jen jestli je (neni ?) fer tahleta zubarka !

    OdpovědětVymazat
  5. taky mě to napadlo... jenže ona je v takovym zápřahu a nestíhá, že jsem usoudila, že nepotřebuje zbytečně mi léčit zub, který je dávno ztracený :o))

    OdpovědětVymazat
  6. Příště bych naordinoala česnek a dýňový olej (protizánětlivé apod.) aby se procesy v těle, potažmo v hubě tolik ne.raly.

    OdpovědětVymazat