čtvrtek 6. října 2011

Maminka moje!

-Už dlouho tu nebylo téma „maminka moje“ a poslední dobou je toho víc než dost a tak to zesumíruju! Úvodem bych chtěla říct, že jestli já budu jednou jako moje maminka, tak už teď si musím vyhlídnout někoho spolehlivého, kdo mě v takovou chvíli zastřelí! Koupila jsem Květákovi kšíry do kočáru. Vozím ho pořád v hlubokém, ale už by mi z něj vyskočil, kdyby nebyl zabezpečený. Máma: „Jéééé ty jsi koupila kšíry. To je dobře, už jsem ti to dávno chtěla říct.“, podrobuje kšíry svému ostřížímu zraku… „Když jsi byla malá, tak ty kšíry byly lepší.“ „A v čem byly lepší?“, ptám se já, abych věděla, kdybych ještě na nějaké narazila. „Byly prostě lepší.“, vysvětluje a víc z ní nedostanu. Květák má svůj hrací koutek, ve kterém od doby, kdy objevil plazení, netráví skoro žádný čas. Na plovoucí podlaze má pěnové puzzle, které izoluje a na tom deku. „Jarmilko, dej mu na zem tu teplou deku místo téhle obyčejné, už je chladněji, aby nenastydnul.“, je maminka opět plná dobrých rad. „Není potřeba. Má pod tím přece tu izolaci a navíc tu skoro není. Leze po celém bytě.“, vysvětluji. „To je jedno, stejně mu jí tam dej.“, opět mě překvapuje svou logikou maminka. Vzali jsme mojí milovanou maminku na dovolenou, aby se taky vyvětrala, když nemá s kým jet. Uááááááááááá, tak to byla kapitola sama o sobě. Nikdy jsem si toho nevšimla, až do té doby, co jsem s ní po několika letech strávila tolik hodin času! Ona musí pořád komentovat věci okolo sebe. Všechno, co vidí, musí dostat nějaký její komentář. A protože je to rozená optimistka, tak se jí všechno líbí, všechno je šikovný, všechno je krásný… „To je ale krásná chaloupka. Jarmilko, podívej na ten šikovnej košíček. Jééé to je pěkná budka. To je šikovný pro ty, co mají ptáčky!......“, a tak pořád pořád pořád… už nám z toho s Milovaným drnčela hlava. My jsme taková tichá rodinka, často si dopřáváme chvilek, kdy třeba půl hodiny nemluvíme a jen tak jsme spolu (když Květák spí, samozřejmě)… tak toho jsme si na dovolené neužili… Ale to bylo to lepší. Smrtelná byla taky kombinace MAMINKA-KVĚTÁK-DOVOLENÁ! „Jarmilko, není mu zima? Nedáme mu mikinu?“, ptá se ta hodná žena. „Ne mami, zima mu není.“, odpovídá zkušená matka Jarmilka. Za pár minut: „Nedáme mu už tu mikinu, začíná být chladno.“, zkouší to znovu. „Ne, není mu zima.“, odpovídá znovu matka Jarmilka. Za pár minut: „Já bych mu tu mikinu už dala, už je dost chladno.“, znovu útočí. „Mami, to dítě se mnou žije už kolik měsíců, já ho oblíkám a nemocný ještě nebyl. Takže asi poznám, kdy je mu zima a kdy ne.“, už se nasírá matka Jarmilka. Za pár minut se ohlídnu a co nevidím…??? Samozřejmě svojí milovanou maminku, jak rve Květáka do mikiny!!!! Květák se vzteká v kočáru, nechce tam být. „Nemám ho vyndat z toho kočáru a trochu ho ponosit?“, ptá se opět naše známá hodná žena. „Nevyndavej ho, bude to pak vyžadovat pořád.“, odvětí drsná matka Jarmilka. Za pár minut: „Já bych ho ponosila, nemůžu ho vidět, jak je nešťastnej.“, opět to zkouší. „Ne, nech ho tam.“, opět drsná matka. A jdu, svojí milovanou maminku nechávám ve svých zádech. Nikdy se k příteli neotáčej zády! Něco na tom bude. Najednou se rychle něco mihne, hup hup a kočár je prázdný a moje dospělá maminka uhání s Květákem v náručí. Ten je samozřejmě okamžitě samý úsměv a maminka je spokojená! Ani klidná promluva nepomohla. „Já, vím, že to dělám špatně. Že bych ho neměla rozmazlovat. Že bych měla brát ohled na to, jak ty chceš naložit se svým dítětem. Já se budu snažit.“, slibuje a opravdu se snaží. Minimálně pět minut!!! Ale stejně jí mám ráda a vím, že příští rok pojede zase s námi. Přeci jí nenecháme bez dovolený :o))))

22 komentářů:

  1. krásné, tyhle babičky se někde asi dělají podle jednoho mustru...

    OdpovědětVymazat
  2. jj a pak jsou ještě babičky, který zase nemají zájem žádný! A nic mezi... nebo jsem aspoň o takovém úkazu ještě neslyšela! .o)))

    OdpovědětVymazat
  3. ježiši mikina a kočár u nás je to jak přes kopírák.. nevytahuj ho z toho kočáru - jenom na chvilinku - nech ho tam sedět - já si ho jenom... a dítě už je venku

    OdpovědětVymazat
  4. Mikina a kočár = moje matka, kdes ji vzala? A tu úplně bezzájmovou babičku mám taky, tchýni... jak já bych chtěla něco mezi!

    OdpovědětVymazat
  5. Rodiče od přítele zase \"všechno\" kritizují, když někam jedeme. Každý barák, místo, kde je postavený, ulice, náměstí, obchody, výlohy... hlavně satelitní městečka a ty sou všude! Všichni bydlí špatně a všechno dělají špatně. Někdy mi to leze na nervy. Když jsme někde v restauraci, tak si většinou stěžují a připomínají, že v té jejich oblíbené by se tohle nestalo... byla sem tam dvakrát, jednou sem dostala oschlou rýži a jednou neochucený maso a oboje muselo prý být nedorozumění.

    OdpovědětVymazat
  6. ach bože, tohle mě jendou taky čeká:( jenže moje mamka je naopak pesimistka:)

    OdpovědětVymazat
  7. pesimisticky babicky jsou naprd - mam takovou. Kdyz si, ted uz minimalne, postezuju na pubertaka, tak ona se pta - a co z nej bude??? jezisi, to bude jeste tezky s nim... a za par minut ho zdrbe pres skype. Bohuzel ona se ozve pravidelne, kdyz on neco vyvede a pozna po hlase, ze jsem divna, nastvana... Takze takova ta babickovska shovivavost nam chybi a bohuzel mame babicku uz jen tuhle a dedu uz zadnyho.

    OdpovědětVymazat
  8. to mám teda \"pěkné\" vyhlídky:)

    OdpovědětVymazat
  9. No jo, ty maminky jsou všechny stejný, my teď třeba rekonstruujeme barák a to je rad, panečku, ještěže máme dobrý nervy. A přesně to, cos psala na začátku, probíhá i u nás, vždycky ríkám manželovi, až se ti bude zdát, že začínám být jako moje máma, tak mě rovnou zastřel.

    OdpovědětVymazat
  10. hmmm ale vsadim se, že jednou budem taky takový! To je snad nějaký zákon nebo co :o)))

    OdpovědětVymazat
  11. No já razím takovou teorii. Každej rodič chce vychovat svého potomka tak, aby byl nerozmazlený, ke svým povinostem zodpoědný, rozumný... když se ovšem dostane do role prarodiče, tak si chce pořádně užít rozmazlování a řádění... věc druhá je ta, že v dnešná době když se rodič stane prarodičem, tak už se zase pomalu dětinští... takže nás to čeká všechny...

    OdpovědětVymazat
  12. to mi povídej! Jestli bude Květák stejně rychlý s potomky jako Milovaný, tak já budu babičkou až po sedmdesátce! Takže se toho vlastně nejspíš nedožiju, takže nemám co řešit :o)))

    OdpovědětVymazat
  13. jarmilko, mě to taky upřímně zděsilo, protože jsem jsi mě uvedla v podezření, že máme stejnou maminku:D Což je šance asi tak jedna k miliardě, takže to spíš vypadá, že matky v určitém věku onemocní chronickou hluchotou, nutkavou touhou komentovat a naprostou neposlušností. Takže - napíšem si na blog za 20 let, proč ty naše děti neposlouchají dobré rady. Jinak bych mamku nevyměnila ani za sto dokonalých, ale jsem schopná házet mobilem už jen po krátkém telefonátu na téma, jestli Žmur nemá rýmu a jestli už nosí čepičku. Dovolená je pro mě sci-fi.

    OdpovědětVymazat
  14. no my jsme odvahy a dovolenou jsme dali! Zase je k nezaplacení, když je s Květákem sama! A příští rok, když nebudu kojit, taková doba může být i celý den! :o)))
    já jsem tuhle mámfě s telefonem švihla! Ale když jsme se viděly, tak o tom nepadlo ani slovo! Asi ví, že si to zasloužila :o)))

    OdpovědětVymazat
  15. jinak by mě docela zajímalo, jestli člověk pozná, že mu přecvaklo v hlavě na babičkovskej mód, nebo si to neuvědomuje... protože moje vzpomínky na útlé mládí rozhodně nejsou, jak kolem mě mamka lítala a cukrovala, jestli si nedám ještě kašičku, ale spíš cepování kvůli věčnýmu bordelu v pokoji, nepomáhání obecně a dírám v oblečení:))

    OdpovědětVymazat
  16. myslím, že si to člověk neuvědomuje! A když je to upozorněn, tak si to nechce připustit... jinak si totiž nedovedu vysvětlit, že to ta moje dělá pořád, i když jsem jí už tolikrát upozorňovala a pohádaly jsme se kvůli tomu! :o))

    OdpovědětVymazat
  17. drobné rozmazlení beru jako daň za to, že si vezme staršího synka s dědou na týden no hory. A jestli si ho tam nechá do desíti večer skákat po hlavě, je to její věc :-).
    Doma ho zase uvedu na pravou míru, s tím nemám problém...

    OdpovědětVymazat
  18. no jasně, ale líbilo by se ti, kdyby to drobné rozmazlení probíhalo před tebou i přes to, že vyjádříš nesouhlas? :o(
    teď z toho ještě nemá rozum, ale co později?
    A jinak je jasný, že hlídání je super a za naší nepřítomnosti se určitě dějí věci, které by se nám moc nelíbily... to už je daň, jak píšeš :o)))

    OdpovědětVymazat
  19. to asi ne, když to nabírá špatnej směr, tak zasáhnu :-)
    u nás je ten horší ale děda, mám pocit, že někdy prostě vůbec nepřemejšlí...
    - všichni se chystáme k obědu a on začne nabízet Jonášovi čokoládu
    - nechá ho koukat na válečné dokumenty, takže se mě potom syn ptá, co to je vyvraždění
    - nosí ho pořád \" na koni\" protože špatně slyší a tak ho má raději za uchem

    OdpovědětVymazat
  20. hmmm tak to náš děda ho vidí jednou za dva měsíce. Tam žádný špatný vliv nehrozí :o)))

    OdpovědětVymazat