středa 9. listopadu 2011

Pařbička :o)

-Jelikož už téměř 4 týdny nekojim, tak byl čas zkusit vyrazit na nějakou pařbičku a začít se vracet alespoň částečně do svého předchozího režimu. A kdo by byl na takovou první pařbičku lepším společníkem než Kadeřnice, která byla v mém předchozím životě většinovým parťákem na akce??? Pondělí byl ten den D. Milovaný měl volno a měl ho i v úterý, domluvili jsme se, že bude večer ke Květákovi vstávat on a já se mohla pustit ze řetězu… A tak jsme s Kadeřnicí zasedly v našem bývalém stanovišti a já se chovala tak jako dřív. Prostě to do mě padalo jak do studny. Jedno víno, druhé víno… skončila jsem na víně šestém a ještě to proložila dvěma fernety. Bylo to prima, natlemily jsme se, probraly všechno možné i nemožné a já se zase jednou cítila jako člověk a ne jen jako matka. Cestou domů mi byl chodník úzkej a i jsem se dostala do konfliktu s barákem, kterej mi stál v cestě. Věděla jsem, že po porodu se u některých žen dějou změny s jejich tělem. Některé ztratí pigment, některé vlasy… no a já ztratila svou alkoholickou nesmrtelnost. Jakmile jsem si lehla do postele, začalo se to se mnou motat a bylo mi hrozně zle od žaludku. A skončilo to mohutným řvaním do záchodové mísy! Já jsem zvracela! Já, která jsem mohla vypít jakékoli množství čehokoli a obsah vždy zůstal vevnitř! Vždyť já zvracet ani pořádně neumim… no v pondělí jsem se naučila… Ráno jsem se vzbudila a teda úplně fit jsem nebyla, ale úplně nejhorší to taky nebylo. Asi to zvracení mě ušetřilo největší kocoviny, jakou jsem zažila… Květáka jsem nakrmila, přebalila, ale víc jsem toho nezvládla. Celou dobu jsem žila v očekávání odpoledního spaní, kdy jsem zalehla s Květákem a hodinu a půl spala jak zabitá. To mi dodalo trochu energie, takže jsme zvládli i odpolední návštěvu, na které byli Květákovi 3 kámoši a kámošky… Dneska ráno jsem se probudila v šoku, že stále ještě nejsem ve své kůži. A to mě čekal ranní spinning. Ten jsem si tedy dneska pořádně odpotila, ale kus cizí kůže jsem tam nechala. Ale pořád to nějak není ono… Vím, že příště už se budu hlídat. Takže jsem porodem ztratila ještě něco kromě nesmrtelnosti. Ztratila jsem takovou tu svou nezodpovědnost, že se prostě teď bavim a zítra to holt nějak přežiju. S tím mimčem už je to fakt jiný :o))) Včera volala navečer mamka, že má v pátek večer volno, že by hlídala Květáka, jestli nechci někam vyrazit. S díky jsem odmítla. Páteční večer pěkně strávím doma u telky s chrupajícím Květákem vedle :o)))) To jsem to dopracovala!

12 komentářů:

  1. vydrž a nevzdávej to. Budeš zase chlapík jako rys... !

    OdpovědětVymazat
  2. ne, rozhodně držet nebudu! :o))

    OdpovědětVymazat
  3. mám podobný názor jako Dalimil - myslím si, že jsi neztratila nesmrtelnost, ale jen trénink - a teď přece jen už nemůžeš trénovat tak, jako tehdy, protože jako maminka to prostě nemůžeš přehánět.

    A buď vděčná za to zvracení v noci, jinak by ten následující den byl opravdu o dost horší.

    OdpovědětVymazat
  4. já nikdy nebyla společenskej typ, takže po pařbičkách netoužim a skleničku vína si dáme tak třikrát týdně doma.. mě v poslední době chybí kultura - kino, muzikál cokoliv :-) ale až se dá Kadeřnice do kupy, tak odvezem Ovci a vyrazíme :-) těšim se

    OdpovědětVymazat
  5. dewberry, jojo zlaté zvracení :o))

    přítelkyně, to já věčně někde vysedávala, takže mi to chybí... a pití vína doma je fajn, ale ... venku je prostě venku :o)

    OdpovědětVymazat
  6. ty dva fernety do toho - to byly dvě chyby.

    OdpovědětVymazat
  7. ale když já si nemohla pomoct... v těhotenství i při kojení jsem víno v malém množství mohla, ale tvrdej, ten jsem rok a půl fakt neměla! A to byl ještě ten fernet každej jinej :o)))

    OdpovědětVymazat
  8. Jenom poznámku k tomu kinu, jak píše přítelkyně, byla jsem minulý týden na Perfect Days a bylo to super, doporučuju.

    OdpovědětVymazat
  9. Blanko, já ani nevim, co to je za film. Vůbec nemám přehled, co dávaj v kinech... naposledy jsem byla na HP posledním dílu a předtím jsem byla v kině někdy v 7. měsíci :o))
    ale taky bych vyrazila, to že ne :o)
    pěkně véča, kino a posezení poté...

    OdpovědětVymazat
  10. jooo...uz to neni co bejvalo.I kdyz se najde hlidani na vecer na parbicku, rozhodne uz ne na druhej den rano(pul den:)a to je kriticky, nekdy jsem mela pocit, ze cim hur mi bylo, tim vic pak dite vyvadelo..

    OdpovědětVymazat
  11. jarmilko já jsem naopak něco získala - dá se tomu s přehledem říkat mizivá až nulová tolerance alkoholu, a to jsem za svá mnoholetá období byla vysloužilá pařbová umělkyně. Teď si dám 3decky a jsem. Po jednom kapitánovi jsem nedávno pařila celý večer. Výhoda je, že tohle paření fakt moc nestojí. Nevýhoda -dám si o decku víc a druhý den umírám v mukách a managuju Žmura vleže (takže za mnou chodí a hází mi hračky na hlavu). Od té doby vím, že to nesmím přestřelit ani o kapku.

    OdpovědětVymazat
  12. L., já měla vpodstatě hlídání i na celý další den, ale stejně to bylo krušné :o)

    psice, můj odvěký problém je, že já nepoznám, kdy už přestřeluju :o))

    OdpovědětVymazat