čtvrtek 23. října 2014

Večírek na gauči

Tak jsme si tak včera přes den psaly s Matkou a sdělovaly si naší aktuální váhu a jak se tedy snažíme tu váhu ještě snížit. Psala jsem jí, že mým cílem je definitivně přejít z velikosti 42 do velikosti 40...

A ten samý den jsem na tom opravdu intenzivně začala pracovat...

Přijedu domů z práce, vyfasuji Květáka, Milovaný zdrhne na fotbal a já začnu dávat byt do původního stavu (ostatně stejně jako skoro každý den)... v kuchyni objevím podezřelý balíček z blízké pekárny/cukrárny. Něco takového mě vůbec nemůže rozhodit, mám přeci nějakou vůli, ne? Kouknu dovnitř - ááá kurva, je tam linecké kolečko! Moje oblíbené linecké kolečko s marmeládou, bohatě zasypané moučkovým cukrem... u  něj se tam válí obří marokánka. To je v pohodě, tu moc nemusím... s vypětím všech sil balíček zase zavírám a jdu si z lednice vyndat zbytek cottage sýra... vyražíme s Květákem na schůzi družstva a to zkurvené linecké kolečko nemůžu vyhnat z hlavy...

Schůze skončí, jdeme domů. Provedu cviky na břicho, které mi slibují v blízké době žehlící prkno. Ohřívám večeři - špagety s cuketovou omáčkou (kolečko mi pořád víří hlavou). Pověsím prádlo, vykoupu Květáka, vykoupu sebe, zalehneme k pohádce. Po skončení Květáka odlifruju do postele a je to v prdeli. Vše mám hotovo a hlavu plnou kolečka.

Někdy v půl deváté podléhám a připlížím se k balíčku. No co, jedno kolečko, takový malinkatý. Sním půlku, to se neposere...
Je to fakt báječný!!! Křehoučký, slaďoučký... to je rozhodně lepší než cukry v ovoci... ááááá s půlkou zalehnu na gauč a vychutnávám si to. Po chvíli samozřejmě vstávám a na gauč si donesu i druhou půlku...

Vstávám znovu a do misky si nasypu dýňová semínka, abych tedy měla i něco zdravého. Jsou dobrý, ale dostanu hroznou chuť na čokoládu. Ještě že tu doma nemáme... a najednou prozřu - marokánka je politá čokoládou!

Chvíli bojuji a snažím se soustředit se na běžící sitcom v televizi. Nejde to, pořád mám v hlavě tu čokoládu na marokánce. Znovu se plížím do kuchyně a kousek odlamuji a vracím se s ním na gauč. Hmmmm, ta marokánka je ale dobrá. Proč to vlastně nejím???

Jelikož je tak velká, tak jsem jí celou sežrala na několik zvednutí z gauče. Když je dílo dokonáno, znovu si  nasypu dýňová semínka. No co? Tak jsem si udělala prasečí večer. Jednou za čas mám přeci nárok, ne?

Zvoní telefon. Milovaný už se blíží a slibuje, že mi veze nějakou dobrůtku! Bože, proč????????? Modlím se, aby přivezl něco sladkého, protože to už bych si nedala. Jsem přeslazená, chtělo by to  něčím srazit. V hlavě se mi začne honit řízek. Proč zrovna řízek nevím, kde by ho asi Milovaný cestou z Prahy vzal?

Chrastí klíče v zámku a na gauči přistává pytlík z Mekáče!!!!!!!!!!!!! A tam cheesburger!!!!!!!!
A jsem v háji. Natlačim ho tam, ani nestačím přemýšlet, jestli si ho fakt dám nebo  ne.

Milovaný to dorazí tím, že dojde naproti do hospody pro pivo do džbánku. Zapiju to jedním malým, víc se mi tam už nevejde. Je mi zle, hodně zle...

Proklínám Milovaného a proklínám sebe a tu svou slabou vůli.

Jedinou mou útěchou mi jsou ty moje časté zvedačky z gauče a následné cesty do kuchyně a zpět. Aspoň trocha toho pohybu k tomu byla .o)))))

Tu velikost 40 nevidím jako reálnou. S touto morálkou budu ráda, když si udržím 42...

A takhle já si žiju...

8 komentářů:

  1. Všichni jsme jenom lidé.
    Kdo si je vědom vlastních slabostí, nebývá tak přísný na druhé pro jejich slabosti.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  2. Hehe:) Na diete jsem zahorela touhou i po okoralych detskych piskotech, takovahle naloz doma by byla jasna. Ja jsem ani nemohla chodit nakupovat do beznych kramu, jen do zeleniny a zdrave vyzivy, protože už se úplně vidím, jak stojím čtvrt hoďky před regálem s čokoládou, aby mě potom udolal takovej ten malej regál s cukrem, co je hned před kasou a člověk na něj civí ve frontě...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já jsem v krámě v pohodě. Prostě to nekupuju... ale Milovaný mi vyloženě hází klacky pod nohy .o))
      a jako na dietě nejsem, jen se snažím jíst zdravě a správně a tam sladkosti nemají co dělat .o)) ale pořád se mi tam nějak cpou...

      Vymazat
  3. Krásné, velice krásné:-))))))
    A jsem rád, že nejsem jediný, kdo hřeší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sejro, já tedy nikdy neměla pocit, že je to nějak výjimečné... mám kolem sebe spousty hříšníků... bohužel ještě víc těch, co to nemusí řešit , hajzlové .o)))))

      Vymazat
  4. Hahaha hned jsem vedela, ze kolecka nebude jen pulka a ze marokanka taky pohori. :D Jesteze takove veci vubec nejim. :D A co bezlepkovou, tu jsi nekdy zkousela? Ja myslim ze z lepku se taky dost tlousne. My ted taky hubneme, tyram Pilota salatama a ruznyma smoothies. :) Tolik ovoce a zeleniny v zivote nevidel. :D Wien

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. bezlepkovou jsem nezkoušela, tak krutá k sobě zatím nejsem .o)))
      to si piš, že to bysme byly jak laňky hned... ale to bych nedala...
      stejně jako jsem se nikdy při hubnutí nevzdala alkoholu a přitom to taky dělá hodně .o)))
      já od tý doby, co mám Květáka, tak konzumuju takovýho ovoce a zeleniny, až mi jde hlava kolem... dřív jsme to měli v lednici zcela výjimečně a šuplík k tomu určený zel věčně prázdnotou... teď jakmile není aspoň z půlky zaplněnej, začínám být nervozní :o)))

      Vymazat
  5. Jsem fakt ráda, že zas píšeš. Tohle je ze života :-)
    Rozhodně sis část tím cestováním z gauče odcvičila, to je jasné ;-)

    OdpovědětVymazat