Tak a je to. Od včera jsme oficiální bezdomovci. Náš starý byt předaný novým majitelkám a nový byt stále ještě patří starému majiteli. A my se potupně museli nakvartýrovat k mamce. Je mi smutno, tuze smutno. Včera jsem kolem starého bytu projížděla v autobuse a vyloženě mě nasralo, když jsem viděla v okně nějaké cizí záclony!
U mamky bydlíme už od neděle. Je to peklo. Máma před koncem roku dokončila rozsáhlou rekonstrukci a netušila jsem doteď, co si tam vlastně vše nechala udělat.
Takže instrukce znějí jasně:
- na linku v kuchyni si vždy dávat noviny před započetím jakýchkoli prací. A to včetně krájení na prkénku. Je prý takový náchylná. Na linku nesmí přijít nic kovového, horkého... je ale krásná!
- v koupelně desku kolem umyvadla otírat speciálním hadříkem, jakmile tam bude mokro (asi se nepředpokládá, že by se v umyvadle mohla používat voda či co). Na topení-žebřík nedávat mokré a vlhké ručníky (nechat uschnout někde jinde a pak je tam teprve dát). Koupelna je ale krásná.
- pod sušák na prádlo dávat deku, aby náhodou nevytlačil díry do koberce. Je krásný a nový.
Shrnu to - dívej se, ale nepoužívej.
Už jsem v kuchyni vařila dvakrát a byla jsem z toho pěkně vystresovaná, abych něco neposrala. Květáka hlídám téměř na každém kroku. "Nejezdi po té lince autem, nejezdi v té vaně autem, necákej vodu..."
Jak se mi stýská po mé staré lince. Popálené, poškrábané, dříví štípat jsem tam mohla... ale bylo to tak pohodlné. Květák si tam jezdil vodní-pěnové závody s autama, zatímco já válela těsto přímo na lince, případně jsem tam klepala maso, abych si nenašpinila prkýnko...
Doufám, že pak na nové vybavení nebudu také tak "opatrná". Těším se totiž, že v novém bytě budu žít a ne ho mít jako výstavku...
tvl, jestli tohle ustojíte bez ztráty kytičky tak smeknu :-) takovouhle mám babičku, navíc se tam nesmí plýtvat, tzn. ani vodu z kohoutku k pití si neodpustíš, abys nepila teplou
OdpovědětVymazatdoufám, že to nějak ustojíme... ještě že začalo být hezky, takže se snažím mít program na každý den po práci a vracíme se tam na koupání a spaní...
Vymazatposlední dva dny jsme se vrátili i navečeřený, takže jsem nemusela vařit :o)))
ale tenhle kočovný způsob života mi teda vůbec nevyhovuje...
Na tyto lidi měl můj táta úsloví: spí ve vaně a návštěvám chodí ukazovat obývák a pak je usadí v kuchyni.
OdpovědětVymazatV mém okolí se ale takoví lidé nikdy nevyskytovali. My jsme byli vždycky bordeláři.
Bordel v bytě - šťastné díte.
Milan
mamka taková nikdy nebyla, doufám, že je to jen přechodný období, když je teď vše nové...
Vymazatjá tedy bordelář nejsem, mám ráda jakž takž uklizeno, ale nic se nesmí přehánět :o)))
ono ji to přejde, hned jak jí poprvé řízneš do linky :-D
OdpovědětVymazatno já doufám, že si do ní poprvé řízne sama :o))))
VymazatJarmilko,
OdpovědětVymazatto mi připomnělo, že já jsem asi pět nebo sedm dní po nastěhování v krásné nové kuchyni chtěla večer, už unavená, manželovi, který dorazil pozdě, dát večeři (asi byla teplá večeře, se divím...:-)) a jak jsem z horní skříňky vytahovala talíř, upadl mi a jak padal, uštípl kousek, asi centimetrový, z té krásné nové linky.
No, žádnou tragédii jsem z toho nedělala, jsou to jenom věci.
Truhlář to pak spravil (asi po roce si našel čas), ale je to stejně vidět.
Stejně tak jsem na úplně novém jídelním stole neopatrností vypálila otisk od svíčky.
Asi mám nějaký talent ty věci hned tak nějak zdomácnit, aby nevypadaly úplně nové, nepoškozené a neošoupané.
Trochu jsem se na sebe zlobila, ale jenom trochu. Důležité je něco jiného:-)