Takový hezký rodinný večer

Když se rodina sejde, tak se rozhodně nenudí.Včera jsem šla posedět na místo konání své svatby s Milovaným, sestrou a tátou. Večer probíhal, jak se dalo očekávat. Milovaný s otcem holdovali pivnímu moku, já si objednala víno (táta to vystihl, že si nemám objednávat dvojku, ale rovnou celou láhev, kdybych ho neposlechla, číšník by se uběhal) a sestra-řidička nealko. Pěkně jsme se přežrali a poté, co jsem dopila láhev a Milovaný s tátou asi osmdesátý pivo jsme se vydali na cestu domů… Záhy poté, co jsme vyrazili, jsme dojeli… Auto vydávalo divné zvuky či co (já bych to sama nepoznala) a záhy jsme zjistili, že máme píchnuté přední kolo… Velká legrace… byli jsme na opuštěné cestě v Prdelovicích, kde projede auto na Velikonoce a pak až za 10 let. To kolo se muselo vyměnit, akorát dva jediní, kdo to uměli, byli zlití jak psi… jediný střízlivý člověk – má sestra, ani nevěděla, kde je rezerva, takže ta se nepočítala a já už vůbec ne… A tak nějakou dobu hledali rezervu, nějakou dobu klíč na její uvolnění a pak se snažili trefit šroubama do děr na kole. Velká legrace a to vše za svitu mobilních telefonů… No nějak se jim to nakonec povedlo, to už jsem ale měla umrzlou prdel… šrouby úplně nepasovali do toho kola, takže jsme s autem dojeli do nejbližší vesnice, tam ho zaparkovali u hospody a šli se znovu občerstvovat (na tom čerstvym vzduchu se nám nějak vyčistili hlavy a to se nám vůbec nelíbilo)… pak přijel taxík, my se přesunuli domů a do postele jsem ulehla o půlnoci. V pět jsem vstala a teď jsem v práci… Co vám budu povídat – má tělesná schránka tu je, ale ostatek se někde toulá!!! Tati, zase tě ráda uvidím, ale příště vynecháme přesouvání vlastními dopravními prostředky, ok???? PS: ještě by stáli za zmínku dva výroky mého otce: Na sestru: „Tak co, už máš nějakého Šimrala?“ (oproti ne tak časově vzdálené otázce ne na Šimrala, ale na Mrdáka, to už zní docela dobře, ne?) Na obě své dcery: „Nemohli byste mi do týdne sehnat špeka trávy?“ (sehnala jsem, ale radši bych neviděla, na co to použije)