úterý 3. listopadu 2009

Taktika odhalena!

-
Dneska byl naprosto příšerný pracovní den! Již v pátek, chvíli před odchodem domů, jsem si se svou šéfovou vyměnila několik mailů, z nichž vyplynula naprosto příšerná mravenčí nimravá práce, kterou nebude muset udělat nikdo jiný nežli Jarmilka! Opravdu krásný začátek víkendu.
   No a včera ráno jsem se do toho pustila. Usoudila jsem, že mi to zabere cca 10 pracovních dní a výsledek nebude jistý (ba skoro bych řekla velice nejistý). Po půl dni práce jsem zjistila, že vše dělám špatně, došly mi další souvislosti, které není v lidských silách udělat. A tak jsem činnost přerušila a jala jsem se znovu si začít dopisovat se svou šéfovou.
Hmmm poradila mi nějaké bludy, které jsem si sama v sobě rovnou zavrhla jako velice nevhodné a počkala na dnešní poradu, abych tuto problematiku probrala přímo s ní osobně. A tak jsme o tom debatovaly. Ona říkala, co bych měla dělat, já jí zase vysvětlovala, proč je to k ničemu, abych to dělala a že to stejně nejde. A tak jsme mluvily, mluvily a mluvily… až jsem se konečně přiznala, že vůbec nemám tucha, jak se do toho mám pustit a jestli by si na mě mohla udělat čas a kouknout se na to se mnou, abych se chytla! Bylo mi tak trapně, nic podobného se mi ještě nestalo. Abych fakt nevěděla ani Ň! Opravdu nevím, odkud se do toho pustit.
   Její reakce mě hodně (hodně, hodně, hodně) překvapila. Odvětila totiž: „Já také ne.“ A tak jsem si oddechla. Nejsem zase takový debil, že jsem si s tím nevěděla rady. Ona to jen zkoušela, jestli si to nechám na svých bedrech a nějak se s tím nakonec poperu. Zpětně si tak uvědomuji, že něco podobného se mi už s ní párkrát stalo. Akorát mi bylo vždy trapné přiznat, že si nevím rady, a nakonec jsem vše nějak udělala!
Prokoukla jsem její taktiku!!! No a krom toho jsem na dnešek spala cca 4 hodiny. Stalo se tak, protože jsem včera navštívila v kině SAW VI a z toho jsem skoro celou noc nespala. Ve snech jsem si pořád dokola musela amputovat svou vlastní nohu (nevim proč zrovna nohu, ve filmu s ní nebyla ani jedna scéna). Noha mi ale vždy znovu narostla a já to musela dělat znovu a znovu! Všude bylo spoustu krve. A to nejen mé! A detektiv Hoffman byl vždy někde nablízku.
Celou noc jsem byla přisátá Milovanému na zádech. Myslím, že si oddechl, když mi v 5 ráno zazvonil budík a já konečně vypadla do práce a on si mohl v klidu schrupnout :o)) V pátek jdu znovu do kina – tentokrát na Michaela Jacksona. Ten mě snad tolik nevyděsí! Opravdu velice kulturní týden!

6 komentářů:

  1. Aby ses nedivila, Míša taky někdy vypadal strašidelně:o)).
    To je ale hodná šéfová, hlavně, že to nakonec musela přiznat!!! Tak hodně štěstí v další práci!

    OdpovědětVymazat
  2. no ono jí nic jinýho nezbylo, když jsem to po ní chtěla ukázat :o)))

    OdpovědětVymazat
  3. No, tak můžu říct, že já mám mnohem příjemnější sny než jsou amputace končetin - dnes v noci jsem třeba nakupovala boty!!:-)
    Ale s tou šéfovou je to síla, že na tebe hází, co sama neumí nebo nezvládne!

    OdpovědětVymazat
  4. já dnes v noci pro změnu spala jak dudek a nevěděla o světě! :o)

    OdpovědětVymazat