Báječná noc

Kdybych toho Milovaného neměla, tak bych snad ani neměla o čem psát!!!Včera jsem si vyrazila s Milovaným, kamarádkou Žirafou a Kudrnáčem do oblíbené hospůdky na tataráček a pivíčko. Byl to docela odvážně vybraný den vzhledem k tomu, že od středy do pátku tu máme auditory a Jarmilka musí být bystrá, inteligentní a musí pořádně lhát… no ale riskla jsem to, dala si „jen“ šest piv a proložila to pomerančovým džusem… Tataráček jsme jedli na dvě etapy, takže obžerství od šesti do sedmi (já vím, že po šesté nejím, ale Milovaný usoudil, že bych mohla udělat výjimku a manželovi se neodporuje, že?) a česnekem jsme nešetřili… Následně jsme spali s Milovaným u Žirafy v Praze a už v hospodě naivně prohlásila, že doufá, že jí nikdo v noci nebude budit chrápáním… když jsem viděla tempo, jakým do Milovaného padaly desítky, bylo mi jasné, že Žirafa se to má spočítané… Milovaný totiž za normálních okolností nechrápe, ale jakmile má v sobě víc než 4 piva (a věřte, že ty v sobě měl již po hodině a půl sezení), nevyspí se nikdo ani v sousedních bytech (kromě mě – zvyklé již za ty roky)… ale nechtěla jsem jí děsit a tak jsem si toto překvapení večera nechala pro sebe… Fakt se mi to dost vymstilo… Milovaný to řezal ostošest a já vedle něj nerušeně spala. Jenže Žirafu to na druhém konci ložnice nenechalo zamhouřit oka a tak se jala Milovaného vymlaskávat… to ale na něj nezabíralo, do jeho alkoholového spánku se žádné zvuky nedostaly, zato do mého ano… takže to během noci probíhalo následovně – jakmile se Milovaný ocitl na zádech, spustil koncert, Žirafa se probudila a začala mlaskat, to probudilo mne a já začala Milovaného převalovat na bok (dost těžký úkol při jeho stokilové váze), abychom mohly pokračovat ve spánku (schválně píšu „mohly“ s tvrdým Y, protože Milovaný se v nejmenším nenechal vyrušovat)… takhle to bylo v noci minimálně čtyřikrát!!! Do toho další dvě probuzení mé osoby způsobené nutností močit, což vždy Žirafu také probudilo neb spala hned u dveří z ložnice… Takže báječná noc! O kvalitě rozkládacího gauče, na kterém já spala z kopce, se radši ani rozepisovat nebudu… Milovaný nám pak ráno vyprávěl, jak se báječně vyspal, že se v noci probudil jen jednou kvůli záchodu (jojo to jsme taky obě moc dobře věděly – tak něžně přese mne vylézal z postele, že mi málem zlomil nohy a jak už jsem psala – Žirafa spala u dveří). To jsme ale byly šťastné, že se alespoň někdo vyspinkal do růžova, že? Jsem zvědavá, jestli při příštím posezení, nám Žirafa opět nabídne ubytování :o)))