Víkend jako vyšitej.

-To byl zase víkend. Měla bych se nad sebou zamyslet, jestli nechci s tím alkoholem trochu brzdit! Pátek byl vodkovej a sobota zelená… prase nad prase! V pátek jsem si z akce s Milovaným a jeho hokejovými spoluhráči přinesla pěknou opici a poskytla jsem telefonní číslo jednomu moc hezkému hokejistovi (s Milovaného souhlasem samozřejmě), taky jezdí do Prahy a tak jsme se domluvili, že bysme mohli někdy společně zajít na pivo. Myslím ale, že jsem se mu dost líbila, tak doufám, že to setkání proběhne na přátelské bázi. Navíc se tento kousek bude v květnu ženit a já už vlastně vdaná jsem:o)). Ale fakt to byl velice sympatický mladý muž… a navíc je příjemné zjištění, že se pořád ještě chlapům líbím (Milovaného přízeň mi nestačí – jemu se totiž líbit musím, povinně:o)) No a zelená sobota – to jsem vyrazila na dámskou jízdu se Suzuki, Švadlenkou a ještě jednou kamarádkou z dob minulých, se kterou jsme se dlouho neviděly. A to teprve byla smršť, zelená stíhala zelenou… z této akce jsem si přinesla okýnko a počmárané tělo. Nevím, co nás (Suzuki) napadlo, ale měla jsem určité části těla podepsané propiskou, na zádech nápis s názvem diskotéky a datem… no prostě jak střelený puberťačky, Milovaný si ráno ťukal na čelo, když mě obhlídl… Mimochodem to byla nějaká kvalitní propiska, protože se mi zatím nepovedlo to stoprocentně smýt! A tak mám předsevzetí – následující víkend bude v duchu klidném a bezalkoholovém. To bych snad měla zvládnout – aspoň jeden den!!! Kalendář zatím zeje prázdnotou a doufám, že to tak i zůstane. Dnes večer vyrážíme s Milovaným na koncert Apocalypticy, na to už se těším. Ráno jsem se již přihlásila na kurz první pomoci – nakonec půjdu se sestrou místo Milovaného. Ve středu jdu k zubaři, zítra na spinning a ve čtvrtek na pizzu. To byl shrnutý nadcházející týden. Mám toho dost.