pondělí 8. února 2010

Rodinný večer!

-
Tak v sobotu jsem se účastnila vesměs rodinné kalby. Vyrazila jsem s Milovaným, sestrou a maminou na vesnickou zábavu, které se účastnila moje teta se strejdou a jejich známý, se kterými jsme se sestrou jezdily jako malé holky na dovolenou do malého kempu na Sázavě. Dlouho jsem je neviděly, tak jsme se docela těšily!
Když jsme dorazily na zábavu, tak jsem moc nadšení nebyli (tedy krom maminy)… byla to klasická vesnická zábava, kde se každý zná s každým a na vetřelce se tváří divně. Známý, na které jsme se těšili, seděli na opačném konci stolu, takže pokec nehrozil… ale ono to nakonec bylo jedno, páč jakmile začala hrát kapela, tak jsme se neslyšeli ani my sedící vedle sebe…
 Naivně jsem Milovaného požádala, jestli by mně a sestře zakoupil na místní baru láhev mého oblíbeného Rulandského šedého. Byla jsem ochotná slevit i na Veltlínské zelené. To bylo ale velice naivní. Milovaný donesl litrovou lahev Mullera, který byl ale sladký jako prase, i když na etiketě stálo „suché“. No co se dalo dělat? Nic jiného místní bar bohužel nenabízel.
   Postupem času se naše skupinka začala občas scházet na baru ve výčepu, kde jsme se družili u tvrdého alkoholu. Konečně jsme byli v kontaktu se známými kvůli kterým jsme tam hlavně jeli! Na tom samém výčepu se také nacházela a napájela vesnická mládež. Postupem času se mládežníci začali trousit i na bar přímo na plese. Již pěkně podroušení! Prostě klasika!
   Vyslechla jsem si během čekání na záchodě krásný rozhovor, jehož aktérkami byly dvě pěkně připité „šestnáctky“. Rozhovor se odehrával před zrcadlem, kde se obě slečny „zkrášlovaly“. První: „Jestli tady bude dneska Tomáš, tak mu to řeknu.“ Druhá: „To víš že jo, jen mu to řekni.“ První (upřeně na sebe hledíc do zrcadla): „Když zrovna dneska vypadám jako největší pičus!“ Druhá: „To máš jedno, já taky.“ První: „No jo, ale ty ses aspoň nepoblila!“ Takže od mých telecích let se nic nezměnilo. To je fajn vědět!
   Kolem jedné hodiny už nás to na zábavě nebavilo, tak jsme se vydali směr Městečko a zašli na místní „velkoměstskou“ diskotéku. Tam jsme strávili cca hodinu a půl, během níž jsem si zatancovala na parketě s vlastní matkou!!! Jako mladé se jí přezdívalo „Disko“, tak mi to konečně mohla ukázat :o)))) Pak ještě zastávka v jednom nonstopu a ve 4 jsem si dávala doma poslední drink za milých tónů Tublatanky!!! To byl ale hezký večer! 

9 komentářů:

  1. mělo tam být přeřvaná muzika:)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsme chodili na vesnický zábavy, ale co já vím, tak se tam vždycky nejvíc ožrali ti starší (50 a výš), pak tam padali pod stůl, zpívali odrhovačky nebo měli nechutný narážky na mladý holky (já). Do toho hrála příšerně přehraná muzika a za vrchol večera se považovalo, když zahráli \"Pohodu\" od Kabátů. Bylo mi mezi 16-19 a taky jsem si zábavu nikdy moc neužila:) ale na druhou stranu ani diskotéky, prostě na tohle moc nejsem:)

    OdpovědětVymazat
  3. tak tady byli nejvíc ožralý mladý! Ale možná je starší trumfli až po našem odjezdu :o))
    Jo a když hráli Kabáty, tak byl taky plný parket! :o))

    OdpovědětVymazat
  4. Jooo... Kabáti jsou docela klasika na takových akcích. Když si vzpomenu na maturitní ples - můj tatínek nenávidí tancování, jeden povinný tanec s dcerou zvládl, ale po vteřině \"já už nemůžu, netoč se\" atd. Ale jakmile zaslechne Kabáty, začne to panákem a křepčí na parketu jako puberťák! :-D Je mu mírně přes padesát. Fakt je, že tenkrát i u nás Kabáti znamenali vrchol :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Kabáti jsou naprostým hitem, jakmile padne půlnoc, i ve městě, můžu ujistit:) Aspoň teda na takových těch mládežnických tancovačkách typu Mecheche...

    OdpovědětVymazat
  6. já s maminkou chodila tančit dobrovolně i v patnácti :-)) ale už jsme dlouho nebyly

    OdpovědětVymazat
  7. Bajdulka, squire: a ještě je klasika italské hity. Největší \"Volare, cantare\"!!! :o))

    přítelkyně: v patnácti jsem tanec nesnášela! Chodila jsem akorát do tanečních! :o)))

    OdpovědětVymazat
  8. moc mě pobavil ten rozhovor těch šestnáctek :)

    OdpovědětVymazat
  9. no mě taky pobavil, proto jsem ho musela přepsat :o))
    ale kdybys slyšela, jak o tom mluvily vážně... jak o prdeli lidstva :o)

    OdpovědětVymazat