pátek 4. června 2010

Léčba šokem!

-Odmala jsem byla hroznej chabrusák. Pořád jsem byla nemocná a jako dítě předškolního věku jsem byla každou chvíli v nemocnicích! Co mě nejvíc zlobilo byly plíce! Pořád jsem měla záněty průdušek a po nocích jsem se dusila… máma u mě probděla noci, kdy nějakým šíleným přístrojem zavlhčovala vzduch v pokoji a hlídala mě. Když jsem byla starší, tak se to trochu srovnalo a už jsem nemívala nemoci tak rozsáhlé, abych musela jezdit po nemocnicích. Ale stejně jsem dvakrát do roka lehla se zánětem a bez antibiotik jsem se neobešla. Měla jsem své časy – poprvé v roce jsem lehávala, jakmile přišla změna počasí a přišly teplé dny – takže vždy duben/květen, to bylo moje! Všichni si venku užívali, že sluníčko konečně vylezlo a já doma ležela se zánětem průdušek. No a druhý termín jsem měla na podzim – říjen/listopad. A tak to bylo pravidelný jak hodinky! Dokonce mě na základce vyslala doktorka do lázní! A ke konci základky mi je pořád cpala taky! Ne děkuji pěkně! Když jsem tam byla poprvé na základce, tak jsem jich půlku proležela na marodce, protože jsem měla zánět průdušek!!! Zábava! Na střední mě nenapadlo nic lepšího, než s takovouhle indispozicí začít kouřit! Nápady za miliony :o)) Po dvacítce se moje nemoci ustálily na jednou v roce. Zůstal mi ten jarní termín a bez antibiotik a neschopenky jsem nebyla schopná se toho zbavit! A pak jsem poznala Milovaného a nastěhovala se k němu. Byl to pro mě šok. Z našeho teplého bytečku se nastěhovat k němu do sibiřškého bytu! A ještě jsem se tam nakýblovala v prosinci, takže v největší kose! V bytě byly pouze tři topení – v obýváku, v kuchyni a v koupelně! V ložnici nebylo vůbec – zbytečnost! A z těch tří se používalo jen topení v obýváku a to ještě ne naplno! Jak já jsem tam trpěla! Kdykoli jsem si zapnula některé topení navíc, abych se zahřála, za chvíli jsem zjistila, že ho „někdo“ vypnul! Byla jsem pořád zalezlá pod dekou a zachumlaná v mikině! No prostě teror, co vám budu povídat. Jenže člověk je stvoření tvárné a já si začas zvykla (ano, i na tu kosu v ložnici) a zjistila jsem, že se mi takhle v noci líp spí! Nemyslete si ale, že to bylo hned tu první zimu, kdy jsem si zvykla. Zase tak rychlé to nebylo! No a tuhle zimu jsem byla jednoznačně uzurpátor číslo 1 v našem bytě já. Kam se na mě Milovaný hrabe! Ať venku mrzlo sebevíc, tak větračka v ložnici byla stále otevřená! To aby se náhodou nemohlo stát, že se ložnice vyhřeje z obýváku než půjdu spát – to se v žádnym případě nesmí stát! Topení v obýváku mi začalo stačit – popravdě jsem ho zapínala hlavně kvůli tomu, že jsem před ním měla rozložený sušák na prádlo a ono to bez zapnutého topení prostě neschlo! Když přijdu v zimním období na návštěvu k mamině domů, tak tam chcípám vedrem a nejradši bych vypínala topení! Tak hrozně přetopíno tam vždy mají – i na noc! Jak jsem v tom mohla spát? No a proč to vlastně všechno píšu? Dneska jsem zjistila, že v práci jsem neschopenku měla naposledy v lednu 2008! Což je už skoro 2,5 roku! Sibiřský vzduch mi očividně svědčí .o)) Ten Milovaný má více výhod, než jsem čekala! .o))

18 komentářů:

  1. já to mám naopak. Vyrostla jsem ve vlhké zimě a už šest let žiju v suchých teplých bytech. U našich je mi najednou furt zima!

    OdpovědětVymazat
  2. a co na to tvoje zdraví? Nejsi z toho tepla pořád nachcípaná?
    Možná jsem to měla jen já, protože mi to sucho a teplo dráždilo ty moje chabrusácký plíce :o)

    OdpovědětVymazat
  3. studenej odchov je studenej odchov :-)

    OdpovědětVymazat
  4. u mně spíš převýchov :o))
    naše budoucí Pavlínka se má na co těšit! Na postýlce jí budou viset rampouchy :o))

    OdpovědětVymazat
  5. každej debil ví, že na spaní nemáš mít víc jak 18 stupňů :-/

    OdpovědětVymazat
  6. každýmu to nevyhovuje!
    a my prostě doma měli vždycky teplo!
    a asi jsem holt do 23 byla debil!

    OdpovědětVymazat
  7. hele já taky spím v 21 stupních a nijak mi to nevadí;-)

    OdpovědětVymazat
  8. jo a Pídžeji, tvoje arogantní vyjadřování je nechutný...

    OdpovědětVymazat
  9. Já mám celoživotní rýmu od jara do podzimu a zimu taky, bez ohledu na to, kde bydlím:)

    Na teplotě ani moc nesejde, hlavní je vlhkost vzduchu. Pro dobré dýchání prostě musíš mít akurátní vlhkost. V suchu je zle, v přemíře vlhkosti je taky zle, protože ti barskde poroste plíseň.

    No a teď v Německu máme po šesti letech teplíčka najednou zas zimu. Červen a ještě musíme topit, jsou tu tenké stěny a venku obecně zima. Řeším to svetry na doma a teplýma ponožkama do postele:)

    OdpovědětVymazat
  10. Tess: moje vyjadřování je takový jaký je, ano, je jiný než před lety, ale časy se holt mění

    OdpovědětVymazat
  11. PJ: pravda, pravda... mění... a jestli jsem na okamžik uvažovala, že bysme se mohli sejít, tak už neuvažuju. Minulost se má nechat minulostí.

    OdpovědětVymazat
  12. squire, u nás v bytě je nadměrná vlhkost (to chybějící topení v ložnici je znát) a prostě mně to očividně vyhovuje :o)
    dobře se mi dýchá!!! A k tomu už nekouřím! Jsem jak znovuzrozená! :o)

    OdpovědětVymazat
  13. Hláška \"každý debil ví, že...\" mě pravidelně rozesměje, protože na ni existuje pádná replika: \"No a já nejsem debil, a proto to nevím! Co by člověk dělal bez debilů, kdyby ho nepoučili!\" :-D

    OdpovědětVymazat
  14. no vidíš, ani mi nedošlo, že vlastně nejsem debil... to jsem ale debil :o)

    OdpovědětVymazat
  15. jarmilko, brrr, úplně se mi tu při čtení ochladilo :-)

    Já teda dýchací potíže nemám a v zimě prostě neusnu! Ale vlhký vzduch to jistí, neb peru v podstatě pořád a sušák z ložnice nemá šanci zmiznout :-)

    OdpovědětVymazat
  16. V zimě - myšleno v chladu. Né, že bych spala třeba jen přes léto :-)

    OdpovědětVymazat
  17. jo to mě se v chladu spí jako miminku :o)
    a já myslela, že jsi hříčka přírody a bez léta se nevyspíš :o))

    OdpovědětVymazat
  18. Já mám ráda, když si v zimě otevřu okno, ale to jen proto, že vím, že se pak zachumlám pod deku a nechám topení dokonat své:-)

    OdpovědětVymazat