čtvrtek 3. června 2010

Sympaťák středečního dne!

-Včera po návratu z práce jsem si s Milovaným užila jako nikdy! Dnes ho čeká vyšetření střev (budou mu strkat hadičku prdelí do střev a tam čumět, jestli tam neuvidí nějaký důvod, proč mu otékají nohy a ruce – zdá se to logické místo, že? ) a tak včera nemohl celý den nic jíst. To je tedy už samo o sobě dost ubíjející a kruté. Měl povoleno pít pouze čiré tekutiny. A navíc k tomu jako bonus, začal ve dvě odpoledne chlastat nějaké projímadlo. Bylo ho 4 litry a on to měl pít rychlostí 1l / hodinu. Tahle rychlost mu ve většině případů, kdy pije tekutiny, nedělá žádný problém. Dokonce umí být i rychlejší. Ale to platí u tekutin dle jeho vlastního výběru (=pivo). Bohužel toto projímadlo nebylo ani jeho vlastního výběru ani nemělo pranic společného s oblíbeným chmelovým mokem! No a já dorazila domů v pět hodin a to byl akorát v konečné fázi pití této dobrůtky a už 22 hodin nejedl! Takže to byl jednoznačně sympaťák středečního dne! Ale co, před dvěma roky jsem mu slíbila v dobrém i ve zlém a to zlé prostě přišlo včera! Zaplať pánbůh, že v pět hodin sice ještě pořád lítal na záchod, ale už z něj teklo jen to projímadlo! Takže smradu jsem byla ušetřena. Ne však špatné nálady! Když jsem ho uviděla, usoudila jsem, že si rozhodně k večeři nebudu nic vařit (i když jsem měla v plánu rajčatovou omáčku s olivama, což ani jedno nežere) a rozhodla jsem se pro zeleninový salát, který mi přišel jako nejmenší zlo. Dala jsem si do něj jeho nenáviděná rajčata, odporné olivy, hnusnou kukuřici a celé jsem to zalila nechutnou majonézou (+ se tam schovávala okurka, kterou má rád)… A sedim si tak u televize a jim a vidím ty jeho hladové oči, jak mě luxují! „Zlato, to by ti nechutnalo. Tam jsou samý hnusy!“, ubezpečovala jsem ho. „Cítil jsem okurku, nekecej! A já mám snad chuť i na ty rajčata!“, takže takhle to je. Když je nejhůř, tak ani ty rajčata by nebyly od věci! Pak jsme se dívali na telku. Jenže to byly samý reklamy s jídlem a v seriálech taky všude žrali a pak jsme si pustili film a tam žrali taky, sice hada, ale i na toho měl chuť!!!. No prostě žrádlo, kam se podíváš. Mě pak honila mlsná a měla jsem chuť na lískový oříšky s rozinkama.. Někdy si je nasypu do mističky k telce (přijde mi to méně závadné než brambůrky) a zobu. Ale Milovaný to má taky rád, takže sypání včera nepřipadalo v úvahu. A tak jsem na tajňáka chodila užírat do skříňky rovnou z pytlíku do pusy. No to víte, že mě tam načapal! A když už mě tam načapal, tak začal do té skříňky chodit taky – čuchat! Byly tam sušenky .o)) Pak začal očmuchávat mísu s ovocem a pořád jen brblal: „Já bych žral, až bych brečel… já se na to vyseru!“ a to občas i doslovně splnil! V mezidobí chlemtal sladkou minerálku! Někdy po osmé hodině se zase ochomejtal kolem mísy s ovocem a najednou slyším zvuk rozlamování tvrdé nektarinky. Okamžitě jsem na něj zařvala, ať to tam vrátí! On byl jak dítě, protože se ohradil, že si myslel, že na ní mám chuť a tak mi jí rozlomil… a už mi jí i podával. Takže ač jsem chuť neměla, nektarku jsem slupla (pod bedlivým dohledem)… Za půl hodiny jsem „měla chuť“ znovu, ale to už Milovaný vypilovat metodu podávání nektarinky! Rozlámal jí na šest kusů a každý nejdřív pořádně ocucal a pak mi ho teprve dal!!! Kolem deváté se mě ptal, jestli je Jameson čirá tekutina! Myslím, že mu přišlo lepší jít spát ožralý než hladový :o))) No a dneska ho to chudáka čeká! Musí hladovět až do 12 a pak bude jeho utrpení vykoupeno!

17 komentářů:

  1. Hezká charakteristika neoblíbených jídel:-))
    Jameson je čirá tekutina, ovšem na lačný žaludek nic moc!

    OdpovědětVymazat
  2. Chudák! Já se jednou vsadila s matkou o pětikilo, že vydržím 30 hodin nežrat. Ona mě vzala do restaurace, objednala si super jídlo a já tam seděla a koukala na to! Zakázala mi i pít mlíko, že prej to není tekutina ale jídlo! A jestli to dobře počítám, Milovaný má vydržet 41 hodin??

    OdpovědětVymazat
  3. Sejro, taky jsem mu říkala, že na lačný žaludek by to mohlo být dost nebezpečný, takže nakonec jen ucucával moje víno :o)))

    Wien, jojo počítáš dobře! Naposledy večeřel v úterý navečer a nají se až dneska ne dřív jak v půl 1!
    Tak tobě nemohlo dělat takový problém se koukat hladová na super jídlo, ne? :o)))
    To já bych se takhle nikdy nesázelo a rozhodně ne o pouhý pětikilo!!! To by mi za to nestálo :o))

    OdpovědětVymazat
  4. Jarmilko, mně tenkrát bylo 14, pětikilo bylo moooc peněz! Problém mi to dělalo, já taky žeru ráda. Na základce jsem sežrala bezkonkurenčně nejvíc buchet k obědu a kuchařky kontrolovaly, jestli si to někam necpu. :D

    OdpovědětVymazat
  5. jo to jo v tom věku to byly fakt prachy, ale stejně nevim, jestli bych se do toho pouštěla. V tomhle bych si asi nevěřila :o)))

    OdpovědětVymazat
  6. Me je ho lito :)!
    My jsme na vandru prvni dva dny prochlastali vsechny penize na jidlo a nez za dalsi dva dny prijel kamos s prachama,jedli jsme jen lesni plody-celej vikend.Od ty doby nezeru ostruziny! :o)

    OdpovědětVymazat
  7. taky je mi ho líto! Pořád nepíše, tak mu asi ještě něco čumí ze zadku :o)
    no tak to ti věřim! Ale asi bych na podobném vandru dopadla stejně :o)
    Měli jste si něco ulovit a upéct na ohni :o)))

    OdpovědětVymazat
  8. Laura, ta z Palerma3. června 2010 v 8:11

    Jojo, s mužem jsem si tohle prožila před dvěma lety, chudinka Milovaný.

    I když - ta první věta byla dost dvojznačná, Jarmilko :)

    OdpovědětVymazat
  9. jojo já vím :o))
    Milovaný to zvládl skvěle a hned po vyšetření si dal řízek s kaší :o))

    OdpovědětVymazat
  10. Tak to je v pohodě, že ho po tom vyšetření nic nebolí a může se normálně najíst:-)

    OdpovědětVymazat
  11. nebolí, jen si stěžoval na natlakování, ale s tím si taky rychle poradil! To by mu šlo :o)

    OdpovědětVymazat
  12. Jé, nezávidím. Hlavně, že to dobře dopadlo!

    OdpovědětVymazat
  13. no dobře, jak se to vezme!
    My bysme radši, kdyby mu už něco našli a tím ten maraton vyšetření skončil a začal se nějak léčit .o((
    všechna vyšetření má v pořádku, ale pořád mu otejkají nohy...
    je to na hovno :o(

    OdpovědětVymazat
  14. Po pravdě mě těch 4 litrech projímadla, je vždycky tak zle, že ani na nic nemám chuť :o)

    OdpovědětVymazat
  15. jojo taky jsem od kolegyň z práce slyšela, jak u toho pití projímadla zvraceli a bylo jim zle a jak to vyšetření bylo hrozný a že i brečely!
    No a Milovaný nic! Vypil projímadlo, všechno ze sebe vysral, pak mu strčili hadici do zadku (dle jeho slov - nic moc příjemnýho to nebylo) a pak hned jel na řízek s kaší :o)))
    a pak že chlapi takový věci snášejí hůř než ženský :o)

    OdpovědětVymazat
  16. Tak pro mě bylo taky horší to projímadlo, to vyšetření bylo v pohodě :o) Vylezla jsem z ordinace vysmátá a chudáci co čekali na gastro na mě jen vyděšeně zíraly ,o)

    OdpovědětVymazat
  17. Výborné, už dlouho jsem se tak nepobavila...hlavně si to úplně umím představit :-D

    OdpovědětVymazat