neděle 21. listopadu 2010

Jak jsem nepotřebovala nové boty.

-Ve středu jsme byli s Milovaným v Tesku v kině a pak jsme se šli jen tak cournout po krámech. Někdo z naší dvojice chtěl a někdo nechtěl, ale šlo se… narazila jsem na Mixér a hned jsem táhla Milovaného dovnitř, protože „nutně“ potřebuju boty na zimu! Většinu zim totiž odchodím v keckách a pak mám jedny „zimní“ boty od Bati, který nosim už 4 roky, ale ve kterých je mi zima, když je pod nulou. Jakmile jde pod nulu, vytahuju opět svoje kecky Nike a je mi fajn :o)) A tak jsem si v Mixéru koupila nový zimní vysoký boty. Bohužel ani ty nejsou do zimy. Ale když oni se mi tak líbily! Takže jakmile začne mrznout, vytahuji zase kecky, jakmile bude čvachtanice, vytahuji zase kecky, protože do takovýchto bot navíc ještě zatejká! No ale hlavní je, že mi sluší, ne? :o)) Ve čtvrtek navečer jsem něco hledala ve skříni, kde máme boty a všimla jsem si, že tam vidím asi troje Milovaného boty a asi dvacatery boty svoje, z čehož minimálně polovinu nenosim a vim, že nosit nebudu! Už kolikrát jsem chtěla svojí sbírku proházet, ale když ono mi jich je škoda! Některé jsem ani nikdy nenosila, tak to přeci nebudu vyhazovat, ne? Řikám Milovanému, že mám hrozně moc bot, že vůbec nevim, kde jsem to všechno vzala. „Jojo já si tuhle všimnul, že jich máš nějak moc. Ale nechtěl jsem nic říkat…“ Hmmmm a končim! Už žádný boty! V pátek jsem byla s Kolegyňkou a Žirafou v Paladiu na akci od Urban Store, kde veškerý aktuální sortiment sportovních značek měli za poloviční ceny! Chtěla jsem tam koupit Milovanému nějaká trika k Vánocům. Letos totiž nastolujeme úspornou verzi Vánoc a tak nekupujeme nic, na co bysme neměli slevový kupon nebo to nebylo v nějaké extra výhodné akci (hned jsem si sehnala 100 Kč slevu na nákup na parfemy.cz, protože chci k Vánocům nový parfém :o))). Vlezly jsme dovnitř a hned na začátku nás uvítaly boty! Pche, to mě nezajímá… jenže Kolegyňka tam šla hlavně kvůli botám a tak jsem si to tam s ní prošla. Jen abych jí případně mohla poradit a zkouknout. Když v tom jsem je zahlédla! NIKE! Byly tak krásný, až mi srdce krvácelo! A ta cena!!! Původně 2200 a nyní pouhých 1100!!! A jen tak pro klid srdce jsem jukla na dostupné velikosti! Oni totiž většinou boty, který se mi líbí, v 41 nemají. To mi je vyžene z hlavy! A ejhle!!! 41 tam byly! To je jak naschvál. Nebo je to osud? Ale já boty nepotřebuju. Jdu pryč! A tak jsem šla pryč a začala jsem zkoumat trika pro Milovaného. Najednou jsem zjistila, že trika nevnímám a v hlavě se mi honí boty! Probíhal mi tam dialog mých dvou já… 1: Mám už doma dvoje kecky od NIKE! Už žádný nepotřebuju! 2: Jenže oboje doma máš na sucháč a tyhle jsou tkaničkový! Ty bys přeci moc moc chtěla tkaničkový! 1: Nepotřebuju a nechci tkaničkový! A navíc mám jedny černý a jedny bílý a tyhle jsou taky černý! 2: Jenže ty černý nosíš víc a už je budeš mít třetí zimu. Začínají vypadat dost opotřebovaně! 1: To sice jo, ale ještě ne tolik. Ještě je můžu nosit, aniž bych se styděla! 2: Na jaře začneš jezdit s kočárem a rychle je doděláš! Měla bys mí v záloze nový! A tyhle jsou za poloviční cenu! Kde na ně pak na mateřský vezmeš, aby sis koupila nový a třeba za plnou pálku? 1: Hmmmm to je pravda 2: Jistě že je to pravda. Já mám vždycky pravdu! Navíc si je můžeš dát pod stromeček od babičky! Každý rok dostáváš tisícovku, aby sis něco koupila. To je přesně akorát! 1: Máš pravdu. Seru na trika, jdu si vyzkoušet boty! Boty jsem si zkusila. Několikrát. Jakmile jsem je vzala poprvé na nohu, bylo jasný, že my k sobě prostě patříme! Ani jsem neměla pocit, že je musím rozchodit. Bylo to, jako bysme se už sžily! Nikde to netlačilo. Zaplula jsem do nich, jako by na mě byly šitý! A od té chvíle jsem se už mohla plně soustředit na výběr triček pro Milovaného! Bylo sice trochu nepohodlné probírat se ramínkama s krabicí s botama v podpáží, ale mě to za to stálo! Přece je tam nenechám, aby mi je ještě někdo vyfoukl! :o)) A je to. Milovaného málem odvezli, když jsem mu napsala, že mám zase nové boty! Ale dokázala jsem si to před ním obhájit! Teď už mně čeká jen trochu probrat ten botník! Něco prostě musí z domu, jinak se o Vánocích moje nové fešandy nebudou mít kam ubytovat! :o))))

31 komentářů:

  1. Opět přišel pozdě z hospody? Nebo nějaký nový fígl?

    Každopádně by Ježíšek mohl přinést nový a větší botník. Nemyslela jsi to s tou probírkou tak úplně vážně, že ne?

    OdpovědětVymazat
  2. Já si teď vybírám nové kozačky. Ježíšek (rozuměj Miláček) mi je slíbil pod stromeček. Ostatní dárky nevím, nechám se překvapit... S botníkem problém nemám, naštěstí nejsem úchyl na boty. Možná to bude taky tím, že na nohu 36 je těžké sehnat něco hezkého ve větším počtu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Právě naopak, jsem ujetá na boty, k životu nepotřebuju ani tak hadry, ale boty a kabelky, to je moje. Kdykoli jdu do nákupáku, nebo jen na procházku, nesu si lodičky :-D Nožku mám 35, 36 a není problém sehnat kdekoli a kdykoli :-)

    No a k botníku - nemá cenu kupovat větší, protože stejně bude za chvíli malý :-D Já si nechala na boty celou místnůstku... prostě jsem místo druhé \"technické\" místnosti na kýble a další a pračku a nevím co, udělala botník :-D

    OdpovědětVymazat
  4. lempe, takovýhle způsob obhajoby jsem nepotřebovala vzhledem k tomu, že jsem si boty koupila ze svého (potažmo časem z babiččina)... prostě jsem jen slíbila tu probírku starých nenošených kusů :o)


    La sconosciuto, já si taky nemyslím, že jsem úchyl na boty! .o))
    36 je těžké sehnat? Tak to bych si tedy nemyslela!

    Barbie, na kabelky jsem taky jak šílená! Ale začala jsem si to korigovat! Místo toho jsem si vypěstovala úchylku na naušnice! Ty naštěstí nezaberou tolik prostoru :o))

    OdpovědětVymazat
  5. Holky s malýma ťapinkama, kde teda nakupujete? Já ať přijdu kamkoliv, tak je tam hromada krabic, ale ani jedna s 36! :-( Nebo tam ty 36 jsou, ale boty fakt odporné... :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Jo a zapomněla jsem samozřejmě na Jarmilčin Mixer, ten mám ráda se Zarou asi nejvíc :-)

    OdpovědětVymazat
  7. A jaké boty nakupuješ? Já jsem lodičková... sportovní věci nemám snad žádné krom věcí na lyže a na squash, takže tak... ale zásadně kupuju boty v Zaře, někdy, když něco na běhání a vím, že víc jak na rok/půl roku je chtít nebudu, pak Deichman a Humanic (ale v Humanicu už cca rok nic, protože jsem tam třikrát za sebou reklamovala a vždycky na prokopnutí ... :-D). No, kozačky pěkný jsem teď koupila ve Stradivariusu. A v Guessu mají taky malá čísla bez problémů. Fakt se mi mááálokdy stane, že moje mrňavounké číslo nemají... ale to je pak spíš tím, že od daných bot už mají třeba jen jednu, dvě velikosti...

    OdpovědětVymazat
  8. já s 41 taky moc na výběr nemám! Ale ono teď je to rozhodně lepší než tak před 7 lety! To jsem víceméně nakupovala boty pánské .o((

    V Deichmanovi bych si boty nekoupila! Tak nějak mám pocit, že by mi v tom ty nohy shnily! Nevím, vůbec mi tam nejsou boty sympatický! V Humanicu si občas něco koupím, ale jak Barbie říká, je to, když si kupuju boty na jednu sezonu!
    Já nemůžu dopustit na Baťu, odtamtud mi boty vždycky vydržely dlouho. Bohužel se mi tam poslední dobou nic nelíbí .o((

    OdpovědětVymazat
  9. Teda, naprosto Tě chápu! Taky mi málokteré sednou - a když narazím na nějaké \"tak akorát\", tak je tam nemůžu nechat. :-))

    OdpovědětVymazat
  10. Nemůžeš taky v Deichmanu kupovat boty za 500,- to pak rovnou můžu někam k vietnamcům... ale 5th Avenue docela jdou, když vím, že to budou boty třeba jen do metra, protože v kanceláři a u jednání se vždycky přezouvám... Ono je to stejné jako v Humanicu. V obojím se koupí za 499,- boty, které jsou pro nohy spíš pohroma. Dost boty řeším proto, že neustále mám lodičky min. 10cm podpatek, tak v tom musím vydržet, no :-)

    OdpovědětVymazat
  11. No, tak vám tady trochu srazím průměr. Momentálně vlastním: jedny lodičky, jedny páskové sandály na podpatku, jedny trekové sandály, jedny balerínky, jedny botasky, jedny mokasíny, jedny kotníčkové boty, jedny zimní boty s kožíškem a jedny vysoké kozačky. A to mi stačí na celý rok a pokryju tím každou příležitost.

    OdpovědětVymazat
  12. squire, jojo tohle je ideální výbava! Ale copak jde odolat, když na tebe jukají úžasný kecky za poloviční cenu? .o)))

    OdpovědětVymazat
  13. Zadlužování, problémy v partnerských vztazích, nakonec i myšlenky na sebevraždu. I takový vývoj může mít posedlost nakupováním - často označovaná anglickým slovem shopaholismus. Odhaduje se, že touto závislostí trpí v Evropě kolem 12 % populace.

    OdpovědětVymazat
  14. lempe, ale to zase trochu přeháníš! V kolika procentu/promile případů to takhle dopadne?
    Je to prostě častá ženská vlastnost, že rády nakupujeme! :o))

    OdpovědětVymazat
  15. jarmilko, jak vidíš na mně, jde! Mně nezajímá cena věci, pokud ji nepotřebuji. Pokud ji potřebuji, to se potom na cenu neptám!

    OdpovědětVymazat
  16. Tuhle vlastnost já samozřejmě znám a za ta léta vím, že se s tím nedá dělat nic, to se nedá ani léčit, prostě nic. A doma můžu stokrát říkat: \"Nakupuj jen to, co potřebuješ a ne všechno, co se ti líbí...\" a stejně to není nic platný. Jediným řešením je jen hodně malý byt, který se pak zcela naplní a vyhazovat (nepoužité nové věci) se musí, aby byt nepřetekl. Snad nejhorší je velký dům se šatníkem, půdou, sklepem, garáží, technickou místností,...

    OdpovědětVymazat
  17. Jarmil, sportovní, univerzální a pohodlné boty se ti teď budou hodit (i do zásoby). Něco jiného je, kdybys sis pořídila např. patery zlaté pracně natahované kozačky na vysokém podpadku. Nike se mi líbí, že umí jednoduché jednobarevné vzory, nepřeplácané proužky a nápisy. Takové ti nevyjdou z módy ani když ve skříni chvíli počkají. Navíc je fajn mít náhradní, když jsou jedny mokré apod. Podle mě to není žádná nakupovací trága ale rozumný tah ;-)

    OdpovědětVymazat
  18. Ha, tak já jsem asi úplně podprůměrná ženská. V této chvíli vlastním jedny kozačky, pohorky, sportovní boty, botasky od bati, ty nejbarevnější, a dvoje balerínky a ještě sportovní sandály. Včera večer jsem nadhodila myšlenku, že bych potřebovala ještě jedny kozačky, protože stávající jsou sice univerzální, ale žádný módní výkřik to není a jaksi se mi přestávají líbit. Tyto argumenty ale vůbec neobstály v rodinné radě!!! Asi dám milému přečíst tento článek i s příspěvkama aby pochopil, že ženský si boty nekupují až se jim ty jedny rozpadnou.

    OdpovědětVymazat
  19. no, snad to neznamená, že by sis nové kozačky nezasloužila! ;-)Milému milému vyřiď, že je to i ostuda pro chlapa, když ženskou omezuje v tom, aby vypadala nejen prakticky, ale i dobře. Nebo mu je jedno, jak vypadáš?! ;-)

    OdpovědětVymazat
  20. keimilko, a proto mám hrůzu z toho, až budeme mít jednu hromádku peněz! Teď si každý hospodaříme s tím svým a dělíme se jen o náklady na výdaje na domácnost! Nedovedu si představit, že bych měla doma nějak přesvědčovat, že potřebuji nové boty (obzvlášť když je vlastně nepotřebuji :o)))

    bosorko, dík, že jsi mě ujistila, že jsem udělala dobře, když jsem si je koupila :o)))

    OdpovědětVymazat
  21. Muž ženu na mateřské živí odměnou za to, že se stará o jejich potomstvo, většinou i domácnost apod. a to dost často více hodin, než je on v práci. Neměla by si proto připadat provinile či vydržovaně či se dokonce začít přehnaně uskrovňovat (někdy až do krajní verze šedivé puťky-služky). Taky by se pak mohl začít otáčet po nějaké udržovanější/zábavnější/sebevědomější..

    OdpovědětVymazat
  22. bosorko, no to je jasný... ale těžko si na mateřský budu moci kdykoliv koupit, cokoli se mi zalíbí .o))
    už to bude o debatě! a těch peněz už tolik nebude...

    OdpovědětVymazat
  23. jasně, ale jedna věc je skromnost a druhá přehnaná skromnost ;-) BTW hezky vypadat není jen o penězích ;-) A komu je blbý si o peníze říkat by si měl zajistit druhou kartu k manželovu kontu či pravidelný přesun určité částky na svoje ;-)

    OdpovědětVymazat
  24. No s tou společnou kasou bojujeme, naštěstí si to ještě pořád dovedeme vyříkat celkem v pohodě a mnohé argumenty nakonec milý i uzná. A zas tak moc se neuskrovňuju, barevný botasky, který taky nejsou z nejlevnějších jsem od něho dostala k narozkám a taky jsem je nepotřebovala...(teda vlastně potřebovala jsem je nutně, protože se mi strašně líbily).

    bosorko, jedno mu to asi není, leč náš vkus se diametrálně liší, myslím, že
    moje odvážné barevné kreace moc neoceňuje, on by radši splýval s davem a to mu dost bojkotuju. A to mně právě baví a jeho asi trochu taky, to víš, ty protiklady...Sebevědomější i udržovanější děvu by asi našel, ale rozhodně ne zábavnější:-)

    OdpovědětVymazat
  25. ale tím, že ti na něco dává peníze mu automaticky nevzniká nárok o rozhodování o tvém vkusu. Názor může říci, ale neměl by to podmiňovat svým stylem ;-)

    OdpovědětVymazat
  26. To samozřejmě ne, on mi dává peníze na to, co se líbí mně, případně si to kupuju rovnou z mateřské, nejsem přece žádná chudinka. Ale konta nejsou nevyčerpatelná a musíme myslet i na různý jiný důležitější náklady. Navíc myslím, že ty nový kozačky tak jako tak mít budu, až najdu nějaký, který se mi budou fakt líbit :-)

    OdpovědětVymazat
  27. Každému chlapovi, který chce mít doma klid, doporučuji: Zajistit manželce neomezený přístup k vlastnímu účtu, nechtít slyšet jakékoliv zdůvodňování nákupu a každou novou věc chválit, chválit a chválit. Základním předpokladem je ovšem nutno tuto věc na manželce (partnerce) postřehnout (nebývá snadné).

    OdpovědětVymazat
  28. Taky by se pak mohl začít otáčet po nějaké udržovanější/zábavnější/sebevědomější..

    A hlavne-muz zustava tam,kde investoval :)).Vubec nevaham rozhazet za kremicky,vonavky a obleceni stejnou sumu,jako muj drahy manzel prokouri ve drahych cigaretach a propije s prateli v hospode :)).

    OdpovědětVymazat
  29. Cheo, tak to jsem v prdeli! Milovaný nekouří a pije si převážně ve své vlastní hospodě a to ještě ne moc často! :o)))
    budu ho muset častěji posílat, abych pak měla nárok :o))

    OdpovědětVymazat
  30. Můj milý, je taky nekuřák a do hospody zavítá jednou za uherskej rok :-) Jediná vášeň jsou knihy, ale to je vášeň společná, takže se tím nemůžu nijak ohánět. Nejlepším řešením se ukázalo společné nakupování, když má jeden, koupí si i ten druhej a je klid. Akorát ta nakupovací frekvence, to chce ještě doladit.(teď ale máme nadlouho vybráno, rozšoupli jsme se v Ikea a pak jsme se ještě jeli zásobit žrádlem do Globusu, nakupování zdar, nebo snad radši zmar)

    OdpovědětVymazat