pondělí 1. listopadu 2010

Květákovo teritorium.

-Tak už je zase pondělí. Víkend utekl jako voda. V pátek jsem se byla cournout po krámech a už jsem koupila první vánoční dárek. Pro Milovaného samozřejmě. Nechci to letos nechávat na poslední chvíli jako každý rok, protože zaprvé nechci pak šíleně pobíhat vynervená po krámech už s velkých břichem a za druhé pak už nebudu jezdit do Prahy a v Městečku maj leda tak velký hovno za draho! No a když jsem koupila něco Milovanému, tak aby to malému Květákovi nebylo líto, tak jsem zaběhla do Pompa a že bych mu koupila nějakou hračku. Na hraní totiž nemám ještě zhola nic. Našla jsem stěnu posetou jen hračkami pro novorozence a byla jsem dost zmatená! U spousty těch věcí bych nevěděla, co by s tím to mimino mělo dělat, jak bych mu to měla dávat… a tak jsem zůstala u klasického chrastítka ve tvaru pandy a k tomu jsem vzala ještě pískající pandu a nějaké šustivé karty, na kterých jsou barevné obrázky zvířátek a slouží to jako kousátko… jen takové tři drobnosti od cesty, ovšem cena nebyla taková, jakou bych si představovala na drobnosti od cesty – 600!!! Bych blila. Nic víc už kupovat nebudu a budu počítat s tím, že k narození nějaké takové pičoviny ještě dostanu! Jarmilce jsem nekoupila nic. Pokud tedy nepočítám lněné semínko, které mi tu někdo doporučoval na vysrání! :o)) Už to začíná. Je mi líto si něco kupovat, když bych ty peníze mohla dát Květákovi do obálky! Vyvinul se ve mně další pud, který neznám :o)) V sobotu jsme měli s Milovaným aktivní den! Od rána od 8 jsme se nezastavili do 3! Tedy já jsem se nezastavila, u Milovaného to zase až tak stoprocentně neplatí. Dělala jsem klasický víkendový úklid v koupelně, v kuchyni, utírala jsem prach, vařila jsem… tento víkend jsem se pustila do plněných paprik s rajskou. Měla jsem v plánu poprvé v životě uvařit bramborový knedlík, na který mi Milovaný přinesl recept od svého kamaráda kuchaře. Hmmm když jsem si ho ráno přečetla, abych věděla, co si potřebuji koupit, zjistila jsem, že u těch ingrediencí tak nějak chybí množství. Tak tyhle recepty fakt miluju a poprvé dělat knedlíky od oka? To ani náhodou! Takže jsem ho zase kupovala… No a Milovaný dostal úkol nejdůležitější ze všech! Měl vyklízet skříně a úložný prostor pod postelí… cíl byl jasný – co nejvíc toho vyházet, aby vzniklo co nejvíc místa pro Květákovo teritorium! A musím říct, že ač se náš byt zdál pro 3 dost těsný, tak po této akci má pro sebe tolik místa, že ani já ho tolik nemám! Ale teda byl to boj! Musela jsem Milovaného pořád chodit kontrolovat, co dělá a co už má… pokaždé, když jsem vlezla do ložnice, tak seděl u počítače a mastil Spider Solitaire a s nevinným pohledem mi říkal, že co jsem mu nakázala, už má hotové, a čeká na další mé pokyny! Sice to bylo trochu namahavé, ale nakonec byl byt vypulírovaný, Květákovo příslušenství nastěhováno do skříně, já a Milovaný napapaný natažený na gauči… a jsem ráda, že jsme to udělali, protože tím, jak jsem všechny ty hadříky dala dohromady na jedno místo, jsem zjistila, že na miminko už opravdu nemusím nic kupovat! Mám toho až až!!! Květák může poblívat a prosírat , co chce, a já klidně nemusím prát 14 dní a pořád ho budu mít do čeho obléknout :o))) Ve své chytré knize jsem si přečetla, co by měla obsahovat výbava pro miminko a zjistila jsem, že všechno to mám v hlavě. Nic mě nepřekvapilo. Už jen postýlku, autosedačku, kočárek, nosítko, lehátko a kosmetiku a mám to... a tohle všechno nechávám až na leden, takže času dost! Ale o všem už mám představu, něco dokonce vybrané konkrétně, jen to objednat! V sobotu večer jsem ze sebe udělala kočku a vyrazili jsme na véču… dala jsem si jedno víno, Milovaný šest piv a v 10 už jsme spali jak nemluvňata :o)) A včera jsem trhala rekordy! Usnula jsem v 7, vzbudila jsem se v 9, byla jsem vzhůru cca 5 minut a pak jsem spala až do rána do 5! Dokonce jsem se ani jednou nevzbudila na záchod! Nevídané!!!!

8 komentářů:

  1. no je to teda drahota... ale když si vzpomenu, jak se narodil bratranec, každej, kdo se na něj přišel podívat donesl nějakou hračku, hadřík... se v tom pak topili:)

    OdpovědětVymazat
  2. jojo doufám, že to bude stejný! Už fakt nic kupovat nebudu! :o))
    ale stejně jsem chtěla, aby měl něco jen od maminky :o))

    OdpovědětVymazat
  3. stejně pak už zapomeneš, který věci od koho má natož jaký jsi kupovala ty...:-)

    OdpovědětVymazat
  4. hračku jsem nekoupila jedinou, jednak si myslim, že něco dostanem a pak nemam nějak ani chut hračky nakupovat

    OdpovědětVymazat
  5. suzuki, no tak to si piš, že tyhle si budu pamatovat, že jsem kupovala já, když byly tak drahý .o))

    přítelkyně, a to já jsem chuť měla :o))
    jen tak něco malýho...

    OdpovědětVymazat
  6. Jarmilko drive nebo pozdeji zjistis, ze strasne moc veci pro deti je nechutne predrazenych ( a zbytecnych) ale kdyz se v tom clovek nauci orientovat, vybira a ma trpelivost ( a mozek:) nakonec to tak narocne nebude ;-) Plus darky od pribuznych taky hodne pokryjou

    OdpovědětVymazat
  7. předraženost jsem už zaregistrovala, bohužel nedokážu moc rozpoznat, co je zbytečný a co ne :o)))

    OdpovědětVymazat
  8. pomůže pár slov s matkama, co právě takové věci testují. Pro mě to bylo cenné know-how.

    OdpovědětVymazat