čtvrtek 16. června 2011

Chlapi sobě.

:o)Včerejší den bych nazvala „chlapi sobě“ nebo taky „maminka sobě“. Těšila jsem se na něj už týden jako malá holka. Milovaný měl volno a mně se to tak pěkně sešlo, že jsem měla dopoledne kosmetiku, odpoledne lymfatickou masáž a navečer posezení s Kadeřnicí a Švadlenkou za účelem „oslavení“ Kadeřnice narozenin. Když jsem tohle všechno předestřela Milovanému, tak konstatoval, že si s Květákem udělají svůj vlastní program. Ráno jsem zjistila, že si na půl 10 domluvili procházku s Milovaného nejlepším kámošem, který taky přijel s kočárem. Chlapi vyrazili. Hmmm ale trošku nedomyšlené. Milovaný si to naplánoval, aniž by bral ohled na dobu kojení, která byla čtvrt na 11, nejdýl v půl 11. Takže jsme se domluvili, že za nimi někam zajdu nakojit. Hmmm už před desátou mi psali, na které zahrádce sedí, kam mám dorazit. Jejich představa o vycházkách mě opravdu dojímá. Ale říkala jsem si, že když budou dlouho stát, tak mu aspoň Květák ukáže, zač je toho loket. Mě nenechá v klidu vypít ani malé pivo. Byla jsem v šoku, když jsem za nimi dorazila a Květák se v kočáru teprve probouzel a pak si spokojeně začal v kočáru hrát a usmívat se všude kolem… no to by mě jeden posral!!! To není fér! Takže jsem nakojila, dala si limču a běžela jsem na kosmetiku. Po čtvrt roce jsem si to fakt pořádně užila. Masáž obličeje, očištění, pokec s kosmetičkou. A ještě k tomu ona pěla ódy na mojí pleť… jak jsem krásně pihovatá od sluníčka, jak mám pleť jak samet… hmmm poslouchalo se to dobře. Na jednu hodinu jsem běžela domů, kde na mě čekal připravený oběd. Když jsem se blížila k baráku, uslyšela jsem ohromný miminkovský řev. Rozhlížela jsem se po oknech, ze kterého se to line a s hrůzou jsem zjistila, že je to od nás!!! Tak takhle jsem Květáka ještě doma neslyšela. Začal prý zničehonic bez důvodu. Jako obvykle. Super, aspoň už mi Milovaný bude věřit, že tohle prostě náš miláček dělá. On to totiž dělá mě a pak když je Milovaný doma, tak je k sežrání hodnej a roztomilej. Kojením se zklidnil a usnul, takže na masáž jsem odcházela s klidným svědomím. Květák se prý za chvíli vzbudil a zase řval, dokud ho Milovaný neuhoupal v kočáru a nešli ven. Po masáži jsem s klukama byla skoro dvě hodiny, což byl Květák hodný. Pak jsme s Kadeřnicí vyrazily do místní zahulené putiky, ve které jsem nebyla víc jak rok. Je tam sice hrozný vzduch, ale pivo tam maj nejlepší!!! Pokecaly jsme, pak dorazila Švadlenka a my šly na pizzu. Už v té putice jsem byla taková nervozní, že jsem zase bez Květáka. Už toho začínalo být dost. Dokonce jsem i začala Milovaného nahánět esemeskami, abych zjistila, jaký je stav na domácí frontě. Na půl 8 měl být Květák vykoupaný a já přišla domů nakojit. Za dveřmi jsem opět slyšela huronský řev. Prý začal bezdůvodně před hodinou a nešlo to zastavit. Milovaný vypadal trochu zoufale, i když by to nikdy nepřiznal. Tak jsem nakojila, Květáka uklidnila, uložila, uklidila bordel po koupání a přebalování a šla zpátky za holkama. Ale už se mi nechtělo. Kdybych jim to neslíbila, tak už bych bývala radši zůstala doma se svýma klukama! To jsem dopadla :o(( Po deváté jsem dorazila domů a těšila se, jak si s Milovaným ještě posedíme v obýváku a pokecáme. Jenže ten v 9:15 oznámil, že jde spát. Historicky snad poprvé chtěl jít spát dřív než já a já byla plná sil… Nějak ho to unavilo :o)) Ale stejně mi pořád tvrdí, že by klidně na mateřskou šel… :o))) Byl to hezký den, ale stačí to jen jednou za čas… za dlouhý čas :o)

5 komentářů:

  1. jéé, to ses měla. ale máš recht, já se taky nevydržím rozmazlovat a odevšad prchám domů za malou...

    ale s tím zoufalým výrazem jsi mi připomněla, jak jsem v prtěcích 5 měsících začala chodit na pilates. Po první hodině, kdy doma hlídal manžel, pohoda. Z druhé hodiny jsem se vracela a už ode dveří baráku slyšela ten řev... pak jsem odemkla bytové dveře a těsně za nimi stál manžel, v náručí doruda rozparáděnou malou, a s očima navrch hlavy a roztřeseným hlasem mi ji vrazil do náručí se slovy: \"Vidíš, Haničko, tady máš maminku!\"

    OdpovědětVymazat
  2. malý závisláci :o))
    já se tak těšila, že si od Květáka odpočinu, a ve finále se mi stejskalo... i když je poslední dobou tak protivnej :o)))

    OdpovědětVymazat
  3. tak tohleb y u nás nehrozilo, jednak proto, že Podnikatel dělá stále a pořád a pak proto, že neni hlídací

    OdpovědětVymazat
  4. a proto jsem ráda, že doma mám, co doma mám :o)))

    OdpovědětVymazat
  5. jarmilko, to já jsem taky ráda :-) ale ono každej má něco no ;-)

    OdpovědětVymazat