čtvrtek 4. března 2010

Říkat nebo neříkat?

-Když mám s někým vztah a žiju s ním, tak chci vědět, jak tráví čas beze mě! Přijde mi to logické! Když doma oznámím, že večer nebudu doma, tak mi přijde zcela automatické, že také nahlásím kam a s kým jdu a v kolik se vrátím, případně že nevím, kdy se vrátím, případně že se vrátím někdy zítra. Když už to neřeknu sama od sebe, tak na otázku kam a s kým jdu, odpovím. Ani by mě nenapadlo odpovídat něco ve stylu: „Ále nikam, prostě tak no, co je ti do toho…“ a podobné neurčité odpovědi, ze kterých ví člověk hovno! Je to i praktické v případě, že by se nedej bože něco stalo! Víte, kde máte začít pátrat! Jo jsem trochu černá kronika, ale stát se může cokoli!!! Moje Kolegyňka žije už osm let ve vztahu s chlapem, který prostě neříká, kam jde a na otázky odpovídá neurčitě. Strašně jí to vždycky sralo. Pořád přemýšlela, jestli nechodí za nějakou ženskou (o to víc o tom přemýšlela, že se s ním začala stýkat v době, kdy byl zadaný a kolikrát ho slyšela telefonovat se svou oficiální přítelkyní), co kde vyvádí, proč jí to nechce říct, proč neodpovídá… časem si zvykla a teď to praktikuje stejně jako on. Nic mu neříká, když už se na něco zeptá, odpoví neurčitě! Já bych tohle prostě nebyla schopná akceptovat! Ještě když se potkají dva lidi, kteří to mají nastavené stejně tak budiž, ale že ona si na to musela zvykat a aby se s tím vyrovnala, tak se to naučila dělat taky? To mi přijde ujeté! Pochybuji, že je nějak spokojená. Protože na ní vidím, že pořád přemýšlí, kde asi tráví veškerý volný čas, o kterém ona neví! Takže bych to shrnula asi tak: ví o sobě většinou jen ve chvílích, kdy jsou spolu. Navíc si myslím, že tím i dosti ubývá témat k hovoru! Vždyť pokaždé, když se já nebo Milovaný vrátíme odněkud, kde jsme byli sami, tak si o tom vyprávíme. Kdo tam byl, co se tam dělo, jaké to bylo… o čem si taky člověk má pořád povídat, že? Možná i to je důvod, že já s Milovaným jdeme sami dva na večeři do restaurace a povídáme si tam u vína třeba i několik hodin! Kdežto Kolegyňka s přítelem byli naposledy někde sami někdy v létě (pokud si dobře vzpomínám) u příležitosti jeho narozenin a i tam za nimi dorazil jeho kamarád! Ale pořád má pocit, že ona má vztah v pohodě a na mě kouká divně, že jsem hrozně náročná a co všechno bych po chlapovi nechtěla! Ale Milovaný je pořád se mnou, takže z toho usuzuji, že mu na tom taky nepřipadá nic divného! Nejsem zase nějaká extra stíhačka. Stačí mi říct „Večer jdu s Tomášem na pivko, ještě nevíme kam. Přijdu pozdě, nečekej na mě.“ A vy říkáte doma, co děláte ve svém volném čase a o partnerově máte taky přehled?

19 komentářů:

  1. My s Trpaslíkem si taky říkáme, kam jdeme. Je nám jedno, kdy se ten druhý vrátí,jen abychom měli rámcovou představu. A přijde nám to taky úplně samozřejmé. Přiznávám ale, že když jsem doma a Trpaslík se večer zdrží třeba někde na tréninku dost přes dobu, kdy se měl vrátit, jsem nervózní jak pes, jestli se mu někde něco nestalo. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. já většinou hlásím kam jdu, ale často odcházím a doma nikdo není :-)) ale vzkazy nenechávám
    nicméně tajit kam jdu mi přijde dost ujetý..

    OdpovědětVymazat
  3. No, my většinou všude chodíme spolu, a má-li manžel vlastní akci (obvykle hospodu nebo sklípek s kamarády), vím o čem to bude a zda se vrátí do- či po půlnoci.

    A já tak dvakrát třikrát ročně zmizím na celý den za vlastními kamarády, poslední rok včetně dítka s sebou, a manžel je celkem spokojen s vědomím, že se mu v mezičase ohlásím mobilem, že žiju, a kterým vlakem se vrátím, aby nás mohl vyzvednout na nádraží:)

    OdpovědětVymazat
  4. No, bylo by to hezký, ale teď si třeba vem, že je to situace, kdy mu to fakt říct nemůžeš. Mám na mysli - a teď budu teoretizovat - třeba kamarádka dlouhodobě řeší nějaký problém a teď ti zavolá, že se to poto a ať to nikomu neříkáš a ty víš, že to nebudeš moct říct ani manželovi, ačkoliv on o tom problému ví, takže se pak zeptá, jak to vypadá. Tak mu budeš lhát?;o) Za to když neříkáš nic...
    Já nejsem zastáncem výslechu, kam jdeš, kdo tam bude a kdy se vrátíš, i když u všech v blízkých jsem víc v klidu, když vím, kde jsou. Akorát jsem na tom příkladu chtěla ilustrovat, že to taky je relativní;o)

    OdpovědětVymazat
  5. No, mi přijde úplně normální, říct si kam a event. s kým jde. Myslím, jako prostě běžnou součást konverzace. Takové mlžění mi připadá jak u nedomrlého puboše...

    OdpovědětVymazat
  6. přítelkyně: to já bych nechala vzkaz nebo napsala SMS, že nebudu doma a kde budu...

    squire: jo taky si často v průběhu večera napíšem, abysme o sobě věděli...

    Kopřiva: ale já neříkám, že si musíme vyblít všechno. Řekla bych prostě, že jdu s tou a tou kámoškou a nemusím mu vyprávět všechno, co si říkáme... ale prostě bude vědět s kým a kde jsem... já po něm nechci, aby mi vyprávěl intimnosti svých kámošů a totéž on... něco se prostě neříká, ale nemusím si kvůli tomu rovnou vymýšlet!

    nominek: přesně... :o)

    OdpovědětVymazat
  7. Většinou ne že bych hlásila \"Miláčku odcházím, jdu tam a tam, vrátím se tehdy a se mnou jde ten a ten...\", asi deformace studiem, ale to mi přijde trošku výslechovité... ale v meziřeči, když si s partnerem povídám, tak se o tom bavíme, netajím kam chodím a když se mně zeptá, nemám problém odpovědět. Byť často třeba až večer po práci probíráme, co jsme dělali a jestli něco plánujeme dál.

    V minulém vztahu mi partner tajil, co dělal a vyplynula z toho po čase přítelkyně... v tom novém je to všechno takové pěkně čerstvé, i když se známe mnoho let, takže si říkáme vše, i když máme témat k hovoru hodně... ale jak ho tak znám, tak to ani neustane. A pokud ano, pak to bude známka, že se něco děje ;-)

    A zároveň mám ráda, když se mi partner hlásí, když třeba jede pryč, nebo já, když jsem já pryč. Když dobře doletí/dojede na služebku a tak... když to neudělá, jsem pak pořádně nervní, a speciálně teď, na začátku třetího trimestru mám fantazii tak báječnou, že vidím pády letadel, bouračky a záchranky o to živěji!! :-))

    OdpovědětVymazat
  8. tak na tohle jsem hrozná, ale pokud partner tuší o co jde a nemohu říct konkrétní věc, tak většinou nadhodím něco ve smyslu a zase jdeme řešit, až bude po všem, všechno Ti řeknu... a pokud mě to hodně trápí, tak mu to většinou stejně večer všechno řeknu a budu chtět znát chlapský pohled... :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Já jsem myslela, když se třeba jedná o situaci, kdy pak po návratu bude následovat otázka: \"Tak jak to X. dopadlo s tím chlapem?/Tak jak to X. dopadlo s tím těhotenstvím?\" A X. nechce, aby to tvůj manžel věděl. Ovšem když nebude manžel vědět, žes byla s X., nebude se na X. ani ptát a ty nebudeš muset lhát;o) I když pak záleží ještě na tom, jestli bys mu to i přesto řekla. Já to beru podle sebe - když si někdo nepřeje, abych někomu něco řekla, tak to pro mě zahrnuje opravdu všechny lidi, i nejbližší. A je mi určitě \"příjemnější\" mlžení, že někam jdu prostě s kamarádkou, než pak \"É, có? X. a ten chlap? Nó, my jsme se o tom vůbec nebavily...\":o)

    OdpovědětVymazat
  10. Tak ono, my to máme tak, že když odpovím na otázku, jak ses měla/cos dělala/Ty někam jdeš..., že jdu s X., protože chce probírat něco osobního mezi holkama, tak doma schytám pohled typu \"jdete drbat\" a úsměv a žádné doplňující dotazy... A tak to dělám i já, prostě praktikujeme, pokud o tom dál mluvit nechceme, nemluvíme a nevyzvídáme na sobě podrobnosti hovoru...

    OdpovědětVymazat
  11. jojo přesně... když se mě zeptá, jak to má X. s těhotenstvím, tak řeknu, že jsme se o tom nebavily, což mi přijde přijatelnější lež než tvrdit, že jsem byla venku s někým úplně jiným!!!
    A když jdu s ní na schůzku, tak jak můžu vědět, že mi řekne, že je těhotná a nemám to říkat manželovi, abych mohla doma rovnou mlžit kam jdu a s kým? To mi není dost jasné!

    OdpovědětVymazat
  12. my vzkazy nenecháváme, ani preventivně nepíšeme, ale když ten druhej přijde domu a nikdo tam, tak bere telefon a vola, ja teda volam, az kdyz je dost hodin a chlap nikde

    OdpovědětVymazat
  13. Neber to tak doslova, navíc to může být třeba situaci \"Jako to má X. s těhotenstvím?\" \"X. šla na potrat\", že jo.

    Nevím, když tuším, že může nastat taková situace, osobně radši neurčitě řeknu, že jdu s kamarádama, než pak zapírat, že nemám žádné novinky. A praktikuju to tak se všemi lidmi.

    OdpovědětVymazat
  14. přítelkyně: no my si dopředu hlásíme, že někam jdeme, aby si ten druhý mohl včas udělat taky nějaký plán! Sralo by mě pak dřepět sama doma jen kvůli tomu, že jsem včas nevěděla, že Milovaný někam jde!

    Kopřiva: já bych prostě řekla s kým jdu a pak se dál nerozpovídávala, co jsme řešily nebo neřešily, když bych to Milovanému říkat nechtěla! A on by to ze mně určitě nepáčil, když uvidí, že se mi mluvit nechce...

    OdpovědětVymazat
  15. Ja mam rada prehled,nikoliv dohled :)).
    My si doma rikame,kam jdeme a v kolik hodin kde budeme,ale co si tam kdo rikal a s kym,to uz neresim.Kdyz chcxe,rekne,kdyz ne,neptam se :)).

    OdpovědětVymazat
  16. to já se zeptám, jaký to bylo, co dělali... ale taky nevyzvídám, když nechce, tak nepovídá!

    OdpovědětVymazat
  17. Kopřiva, jarmilka: A proc by v te hypoteticke situaci melo byt na vyber jenom mezi ruznymi druhy mlzeni, zapirani a lhani, proc normalne nerict \"Nezlob se, na to Ti neodpovim, X nechce, abych o tom s nekym mluvila\"?

    OdpovědětVymazat