pátek 29. května 2009

Darovanému koni...

-Jsem hrozně měkká! Neumím odmítat, říkat NE, NECHCI (a teďka nemluvím o jídle, protože tam se ani moc nesnažím říkat, že nechci:o) Předávání dárků je pro mě utrpení… nemůžu přeci před darujícím dát najevo, že se mi dárek z nějakého důvodu nehodí (velikost oblečení apod.) a předstírání mi moc nejde. Ani si neřeknu třeba o výměnu trička za jinou velikost, radši řeknu, že mi báječně sedí a mám ho ve skříni… Když jsem se vdávala, tak jsem i odmítla rozbalování dárků před hosty. Bylo jich tolik a mně to úplně nahánělo hrůzu, co bych tam mohla najít!!! Všichni z toho byli trochu zklamaní, ale já prostě nemohla!!! Vůbec jsem se neodvažovala odhadnout, kolikrát bych musela předstírat!!! A kolik historek o hrůzných svatebních darech jsem slyšela!!!! (nakonec to ale vůbec nebylo tak špatné)… No a takovým neustálým dodavatelem příšerných dárků je moje tchýně!!! K narozeninám a svátkům dostáváme s Milovaným bonboniéry a penízky, abychom si sami něco koupili. S jejím příšerným vkusem je tohle nejideálnější dárek. Ale pak jsou tu vánoce, kdy si nikdy neodpustí nám něco „pěkného“ sama vybrat. Řekli byste si, že jednou za rok se to dá vydržet? Dalo by se, kdyby nás i mimo nějaké oslavy nepřekvapovala příšernými dárky. Je to sice od ní hezké, že nám chce pořád dělat radost, ale posuďte sami!!! Dostala jsem svítivě oranžové tričko velikosti 56 (moje velikost je 42 a oranžovou nesnášim), růžové pyžámko s květinkami a tričkem snad až po kolena (růžovou nesnášim!!! A jestli chce být brzy babičkou, tak takové pyžamo prostě nosit nemůžu:o), načinčaný háčkovaný polštářek v barvě béžové (sedačku máme doma světlou, takže polštářek na ní by nebyl vidět a navíc – nesnášim načinčaný háčkovaný věci, proto doma nemám jediný ubrus, mimochodem polštářek se nachází v úložném prostoru pod postelí, kde odpočívá ve svém původním obale)… A nejlepší nakonec – mám od ní sadu skleniček na panáky – vyryté květinky se zlatým olemováním a „krásnou“ sadu talířů taktéž se zlatým olemováním a barevnými kytičkami okolo. Nemusím snad ani říkat, jak mám ráda načinčané zlaté a zdobené nádobí (navíc je hrozně praktické do mikrovlnky). Dále vlastním sadu mini hrnečků na kafe (ani jeden s Milovaným kafe nepijeme) a dárečky přibývají a přibývají… a já nejsem schopná jí říct, že ať mi proboha sama nic nekupuje, sama nic nevybírá… To příšerné nádobí mám všechno doma v kuchyňských poličkách (zaplať pánbůh že jsou zavírací a neprosklené), zabírá mi tam místo, nemůžu si přikoupit žádné kuchyňské vybavení, protože ho prostě nemám kam dát!!! Ale musí tam být, protože co kdyby náhodou přijela na návštěvu a ptala se po tom. Tak přeci nemůžem říct, že jsme to dali do sklepa (i tam by to zbytečně zabíralo místo) nebo nedej bože vyhodili (pro mě nejlepší varianta)… Já vím, že darovanému koni na zuby nemám koukat… já na ty zuby přímo zírám! a mlčím! Nic jí neřeknu, všechno si převezmu s úsměvem a pak doma nadávám jak špaček (možná ještě hůř) Ale já bych jí hrozně nerada urazila! A hlavně chci, aby mě měla ráda a zatím to vypadá, že má vzhledem k tomu množství dárků! Ale my se fakt za chvíli do bytu nevejdem a Milovanému jako typickému chlapovi je to šumák, ten se tím pouze výborně baví!!! …………………………………………………………………………………………………. PS: zjistila jsem, že jsem úchyl na psaní do závorek. Zdá se mi, že je používám čím dál tím víc :o))

20 komentářů:

  1. ježiši jak já ti rozumim.. pani co žije s Podnikatelovo otcem mi hrozně ráda kupuje oblečení, nejradši trička od větnamců v děsivých barvách a s obrovskými mašlemi..a úplně nejlíp když je to tunika nebo něco nařasenýho, moje prsa v tom vypadaji asi tak milionkrát větší, což mě děsí nebo v tom vypadám jako kulatej přeslazenej bonbon :-/ ani jedno jsem neměla nikdy na sobě.. už se těším co dostanu za dva měsíce k narozeninám

    OdpovědětVymazat
  2. tak to moje tchýně do krámů nechodí... zásadně objednává v katalogách!!!
    co vše musíme vytrpět, co? :o)

    OdpovědětVymazat
  3. říkám vymlátit... jeden kousek až dva od každého nechat v útrobách kuchyňské skříňky a zbytek dát pryč - třeba na dobročinost, do frcu nebo tak - ať nemáš tak špatnej pocit. A tchýni , kdyby se ptala, říct, že prostě něco upadlo tobě, něco upadlo Milovanému, neco rozbila roční dcera kamaráda milovaného když u Vás byli na návštěvě... a najednou jste museli kupovat nové talíře...protože od ní Vám zbyly jen dva...:-)

    OdpovědětVymazat
  4. To znám. Sice ne v případě tchyně, ale třeba od kamarádek. Myslí si, jaká je sranda, když mě obdarují chlupatým penálem, panenkou Barbie nebo keramickou postavičkou. Ale na co mi to asi tak bude? Kdyby mě radši pozvaly na kafe, nebo mi daly pytel bonbónů...
    S rodinou jsme se naštěstí domluvili, že nejshůdnějším darem budou peníze, tak aspoň \'doma\' je to v klídku.
    A podle mě by ses měla osmělit to tchyni říct. Je to těžký a určitě to nebude příjemný ani jedný z vás... ale když to neuděláš, tak si budeš muset pořídit nějaký extra skladiště!

    OdpovědětVymazat
  5. suzuki: jo a budu před ní vypadat jako nějaký nemehlo, že se mi povedelo během cca 2 let vymlátit komplet sadu talířů, hrnečků, skleniček!!!

    Sabina: jo je to těžký, obzvlášť když ještě nemáme takovej ten správnej rodinnej vztah, takže jsem před ní pořád ostýchavá jako před cizím!!! :o((

    OdpovědětVymazat
  6. No a co zkusiut si prostě dopředu něco neškodného vyhlídnout a pak strašně nenápadně pořád dokola opakovat, jak se ti to líbí :) třeba ji to trkne

    OdpovědětVymazat
  7. jo a vedle toho neškodného bude něco se zlatým olemováním, bude to jinak co se účelu týče ta samá věc - a mám to doma :o))

    OdpovědětVymazat
  8. chybu vidím ve tvém milovaném (bohužel opět). Že \"jako chlapovi je mu to šumák\", to je jen výmluva. A že se tím baví, to je skoro na přesdržku.
    Já strašně nerad někomu říkám co by měl, ale tady si nemůžu pomoct: takže, on by měl: a) z titulu hlavy rodiny, b) z titulu že tchýně je JEHO máma, si s ní rozumně promluvit o tom, že dárky jsou sice pěkné, ale holt poněkud nepraktické a že váš byt není nafukovací a že to fakt není kam dát a že jestli vám mocí mermo chce něco koupit, tak ať tebe vezme s sebou, ty si vybereš a ona to zacáluje. Jednoduché, praktické.

    Zkus si představit, jak bude tvůj byt vypadat za deset let při konstantním přibývání jejích dárků, pokud jí něco neřeknete...

    OdpovědětVymazat
  9. Tedy ,nez aby se ti to doma hromadilo-co to se sadistickou rozkosi posilat dal? :-)))

    OdpovědětVymazat
  10. PJ: nechci ani zkusit si ten byt představit!!!

    Cheorchia: jak bych to ráda udělala, ale mě by s tím jistojistě každý poslal do prdele, to jenom já si to jak blbec pořád nosím domů :o((

    OdpovědětVymazat
  11. tak zkus promluvit s Milovaným, jestli by se k tomu neráčil postavit jako chlap a s drahou máti si opatrně nepromluvil...

    výsledek blogni ;-)

    OdpovědětVymazat
  12. jarmilko PJ ma pravdu, nějak to zkus na Milovaného, je to asi jediný možný řešení.. doufám, že jednou svojí snaše taky budu nutit krásný otřásněný záclony :-D

    OdpovědětVymazat
  13. PJ: no to si piš, že blognu, jestli se něco změní :o)

    přítelkyně: tak se mi pak za roky ozvi, budu mít dobrou zásobu krásných dárků... ať nemusíš nic zbytečně kupovat :o)

    OdpovědětVymazat
  14. V práci nemůžu přispívat, chtěla jsem Ti napsat, že by jí to měl vysvětlit Tvůj muž, protože Ty bysis to s ní mohla rozházet už nafurt, což v případě tchýně je dost blbé. No, než jsem to donesla dom, už to napsali ostatní. :D

    OdpovědětVymazat
  15. tsss, to budeš snad rozdávat svým dětem ne? :-))

    OdpovědětVymazat
  16. Jéje, naprosto ti rozumím. Mně takováhle \"příjemná překvapení\" připravuje mamka. Věčně mi kupuje u vietnamců \"úžasné oblečení\" ve kterém vypadám jako neonový sud s megakozama. K Vánocům pokaždé odevzdávám seznam konkrétních dárků, které bych ráda, letos jsem si mimo jiné přála krásnou chlupatou ovčí vestu,kterou jsem chodila už dlouho okukovat. Místo ní mi byla slavnostně předána hnusná, obrovská,strakatá kousavá příšernost, sen každé důchodkyně. K tomu infantilní minipyžamo velikosti S (takhle útlá jsem v životě nebyla). Obrečela jsem to, protože mé milé polovičce Trpaslíkovi (máma na něj nedá dopustit) bylo opět naprosto bezchybně naděleno to, co si přál.

    OdpovědětVymazat
  17. Jo, tak takhle to u nás taky chodilo. I když teda na kupování příšernejch hadrů je odborník spíš potenciální tchán a na nemožný keramický sošky zase potenciální švagr. Ale můj skvělý muž jim promluvil do duše a oni se aspoň trochu umravnili. Ještě, aby tak časem pochopili, že fakt nejsme schopní sníst za týden pět kilo masa, nota bene, když nám furt rvou vepřový a to já prostě nejim.

    OdpovědětVymazat
  18. Fakt by se měl milovaný, jakožto syn své matky ukázat jako chlap a vysvětlit to své matince! A třeba jí říct i pravou Tvojí konfekční velikost, abys v nejhorším případě (že se neudrží a nějaký hadýrek koupí) si ho vzala třeba na mytí auta, či podobně....

    OdpovědětVymazat
  19. Me napadlo spoj se s Nigerii,at ma co pro pribuzny do Nigerie :-))
    http://nigeria.bloguje.cz...vod.php

    :-)))

    OdpovědětVymazat
  20. Nebo lze zajit do domova duchodcu, poptat se po opustenych babickach a obdarovat je. Uvidis tu radost:-) Daji se tak resit i knihy typu Danielle Steel atd. Je to akorat jejich vekova kategorie a ze zbytku duchodu co jim daji si koupi maxim. léky. Ale dalsimu privalu darů pro duchodce bych taky doporucovala dat pritrž. Treba muzete dostavat darkove poukazy do shopů ci kosmetiku, ta se da vzdy nejak vyuzit, krome prisernych vonavek a silenych šminek;:-) Jo a trika zářivych barev hod´ ho savové vody, vyblednou a pujde v nich alespon spat, jestli tedy jsou z bavlny. Jestli ne, nepujdou ani na hadr;-)

    OdpovědětVymazat