pondělí 18. května 2009

Poučný víkend

-Tak po víkendu, který jsem strávila na kurzu první pomoci, se hlásím s příspěvkem plným poučení, zajímavých informací (tedy aspoň pro mě byly zajímavé) a hlavně – jsem teď prostě hrozně našláplá, nejchytřejší a tak podobně :o) Školení probíhalo v sobotu i v neděli, každý den 6 hodin a jsem hrozně ráda, že jsem ho absolvovala. Šla jsem na něj s tím, že o první pomoci vím až na pár výjimek hovno a tam jsem se utvrdila v tom, že některé z těch výjimek jsem taky věděla špatně (třeba i pitomé krvácení z nosu). Docela husté zjištění. Samozřejmě nevím, jestli po absolvování kurzu budu někdy schopná někomu pomoci. Ale to ukáže čas. Největší problémy mi dělalo, když jsme se bavili o zlomeninách. Jakmile přišla řeč na kosti venku, tak mi to vůbec nedělalo dobře. Krev mi nevadí, ale kosti – to je na mě jiný kalibr. No a teď k těm zajímavým informacím (jsou to ty, co mi utkvěly v paměti, že je lidi buď pletou nebo o nich vůbec neví): Když voláš místo 155 na 112, tak na tomto čísle jsou tě schopni lokalizovat. Je vhodné v případě, že nevíš přesně, kde se nacházíš (takže pro mě je to vhodné pokaždé, když nejsem doma :o) V Praze a Jindřichově Hradci je na každé lampě veřejného osvětlení hliníková destička se šestimístným číslem, které když nadiktuješ záchrance, tak tě podle toho čísla také lokalizují. Oživování člověka se provádí v poměru 30 stlačení hrudníku na 2 vdechy, začíná se stlačováním. U miminek se nejdříve začíná 5 vdechy. Frekvence stlačování hrudníku je cca 100 stlačení za minutu (frekvence odpovídá písničce Skákal pes nebo Rolničky :o)), u miminek je frekvence trochu rychlejší, asi 120 za minutu. U tohoto se prý lidi často pletou a chtějí dělat 5 stlačení na 1 vdech. V jediném případě se používá jako první pomoc alkohol – a to po požití Fridexu (člověk by nevěřil, ale prý to fakt lidi zkouší). U podchlazení je také alkohol nežádoucí, takže žádný grog!!! Což mě trochu překvapilo. Při různých mdlobách a bezvědomí se v žádném případě nesnažíme vytahovat jazyk. Stačí zkontrolovat ústní dutinu, zda tam není nějaký předmět (v jiném případě do úst nestrkáme prsty, mohli bychom o ně přijít), a poté zaklonit hlavu – i se zapadlým jazykem při záklonu hlavy vznikne v krku dost místa na průchod vzduchu. …………………………………………………………………………………………………. Samozřejmě bych mohla pokračovat až do večera, ale na to nemám čas ani prostor:o)) Takže jen tohle málo jsem tu napsala. Ale bylo to fakt zajímavý. Když si své poznámky z toho kurzu ještě tak dvakrát pročtu, tak si to snad pořádně uložim do hlavy a pak to tam třebas najdu, až se něco přihodí. Pevně doufám, že člověk, kterého jednou já budu zachraňovat, nebude mít pech, že potkal zrovna mě, ale že mu fakt pomůžu. Ale musím se bohužel přiznat, že závěrečný test jsem udělala s odřenýma ušima!!! A jak jste na tom s první pomocí vy?

10 komentářů:

  1. V létě jsme dětem připravovali program se záchranářem a moje \"manipulace\" s panákem při masáži srdce byla příšerná. Teorie je přece jen něco jiného než praxe a já jsem spíš na tu teorii.

    OdpovědětVymazat
  2. bledě, ná zakladce jsem sice foukala do anduly, ale tím to začíná a končí :-(

    OdpovědětVymazat
  3. No, možná ještě hůř! Já nezachraňovala zatím nikoho, teda, když nepočítám sebe, když jsem si třeba ufikla struhátkem nehet a kus masa pod ním...už jsem si tolikrát o první pomoci četla a na základce jsme měli taky nějaký kurz, myslím, že se jmenoval \"Když Alenka stůně\", kde jsem dosala nějaký diplom, ale fakt si z toho pamatuju prd..no, snad si Tvou radu aspoň co se týče stlačení a vdechů budu pamatovat... Byly by dobré i další rady, nebyly by na skladě, když jsi teď ta nejchytřejší???:o)))

    OdpovědětVymazat
  4. no ošetření dosti pohmožnědého kotníku (zevnitř i z venku) desinfekce vodkou a následný lehký obvaz a lečení šoku jackem danielsem... kamarádovu pořezanou ruku u moře (při jeho panické hrůze ze šití) jsme zvládli úplně super i bez šití následná samoléčba dvěma jointama a koupelí pořezané ruky v moři...no jinak by se takových kuriozních věcí našlo víc, ale zaplať banbůh to nikdy nebylo až tak vážný, že by se dotyčněj alespoň koutkem pusy neusmál při nějaký vtipný poznámce

    OdpovědětVymazat
  5. pritelkyne: tak to jsem na tom byla ještě hůř než ty, já se nikdy ani k tý paně nedostala :o)

    Ivet: já mám teď praxi s foukáním do panáka, ale ve chvíli, kdy budu muset foukat do člověka, tak se zkušenost s panákem také stává pouhou teorií :o(

    tazinka: to bych mohla, až si si to párkrát přečtu a dostane se mi to do hlavy :o)

    suzuki: našemu přednášejícímu by naskakovala husí kůže z vašich záchranářských metod :o))

    OdpovědětVymazat
  6. to já se k ním dostala a překvapilo mě jak to jde ztuha

    OdpovědětVymazat
  7. Nás učili na kurzu, že umělé dýchání není třeba, pokud k tomu má člověk nějaký důvod, třeba krev v ústech atp., že se dech \"nahodí\" i při masáží - pohybu hrudníku. Ale na pajdáku ve zdravovědě zase nedal na umělé dychání dopustit. Neříkali o tom něco ?

    OdpovědětVymazat
  8. Docela jsem se zasmála při představě, že někoho resuscituju a zpívám si u toho Rolničky:-D Jinak, taky na tom nejsem moc dobře. Jeden minikurz jsem absolvovala loni ve škole a v hlavě mi zůstalo jen 15 stlačení na 2 dechy u dospělého, což je samozřejmě špatně, protože se to zase změnilo....

    OdpovědětVymazat
  9. pritelkyne: to mně to docela šlo od ruky, ale při představě, že to dělám pět a víc minut mě bolí ruce!!!

    Ivet: no říkali, že se dělá pouze masáž v případě, že má tak zdeformovaný obličej, že dýchání není možné, o krvi v puse člověče nic neříkali, ale to by mě zajímalo (zkusím se doma podívat do knížečky)... jo a taky můžeš jen masírovat, když ti přijde nechutné dýchání provádět (třeba když je poblitý, hodně zakrvácený atd.)

    Sabina: akorát že při tom zpívání se dost blbě ještě počítají ta stlačení:o(

    OdpovědětVymazat
  10. SAbina Jarmilka: musíš si to natrénovat kde ta písnička končí ve třiceti stlačeních...:-)

    Jarmilka: možná trochu netradiční metody, ale rozhodně pomohly, někdo říká, že pokud si c mentální pohodě (což u nás proběhlo za pomoci různých látek), tak je fyzický stav taky lepší -samozřejmě pokud si při vědomí..:-)

    Dejchání bych asi nedala a to v obou zmiňopvaných případech....

    OdpovědětVymazat