pondělí 31. května 2010

Jak jsem zase jednou vyrazila na fotbal!

-Minulý týden jsem v nějaké překvapivě dobré náladě slíbila Milovanému, že s ním v sobotu absolvuji fotbalový zápas. No dobře, zase mě ukecal, že bude hezky, prohřeju se na tribuně, budeme spolu a koupí mi klobásu a pivo. Hlavně ty poslední dva body mě z největší části donutily kývnout! A tak jsme v sobotu odpoledne vyrazili. Měli jsme ještě trochu kocovinu z páteční oslavy narozenin Milovaného kamaráda, ale aspoň ten výlet měl krom té klobásy a piva další výhodu – vyvětráme se :o)) Když jsme dorazili na místo, vybrali jsme si strategické místo, které vyhovovalo oběma – Milovaný seděl dostatečně vysoko a v dobrém úhlu, takže dostatečně viděl dění na hřišti i časomíru a já seděla dostatečně blízko a vysoko, abych měla přehled, jak to vypadá u stánku s občerstvením… Hned po cestě na tribunu jsem se u stánku stavěla a koupila jsem si pivo a okoukla místní nabídku. Byla jsem nad míru spokojená – špízy, dva druhy klobás, bramboráky, chleba se škvarkama… ke všemu na tácek se dávaly kozí rohy… v pořádku. Informace jsem získala, pivo si odnesla na místo a byla jsem spokojená. „Sis nic nekoupila?“, divil se Milovaný, když jsem si přišla sednout k němu jen s pivem. „Nene, jen jsem to okoukla a počkám, až bude ten správný čas.“… Milovaný neví nic o tom jak v tom chodit! Je vidět, že chodí na fotbalové zápasy, aby se díval na fotbalové zápasy! Nebudu si přeci kupovat nic z grilu ve chvíli, kdy se ještě nehraje a u stánku je největší frmol! To bývají klobásy a ostatní pochutiny na grilu připravené často nedodělané kvůli velkému odbytu! A to samé platí i o přestávkách! Člověk stojí ve frontě a ještě dostane studenou klobásu! A já ji mám přitom tak ráda, když je trochu připálená! A tak začal zápas, fronta začala polevovat… já si lebedila, že krásně vidím ke svému centru dění a ve správný čas jsem vyrazila! Jako první jsem si dala špíz! Hmmm čas jsem odhadla přesně. Byl tak akorát… jediné, co bych místnímu občerstvení vytkla bylo stáří chleba… ale ještě že mou prioritou bylo to maso na špejli, tak mi to zase tak moc nevadilo. Po nějaké chvíli jsem se i začala zajímat o dění na hřišti – „S kým to vlastně hrajou? Který jsme my?“ a tak podobně :o))) Pak přišel poločas, lidi se nahrnuli ke stánku a začali nakupovat klobásy ve velkém – amatéři! I když musím říct, že i ke konci přestávky si diváci nosili dobře propečené klobásy. Že by občerstvovatelé dbali na blaho svých zákazníků? :o)) Já si na klobásu počkala, až běžela druhá půle. A byla luxusně připálená!!! Na cestu domů jsem si naplánovala koupit ještě bramborák, ale stala se zrada – bramboráky byly na konci utkání již vyprodané! Velké zklamání! Místo ní jsem si musela doma v Městečku dát nakládaný hermelín, abych si nepřipadala tak ochuzená! Hezký výlet to byl :o))) Akorát Milovaný si stěžoval, že ho ty výlety se mnou vždy vyjdou tak draho! Za mou společnost se holt těžce platí! Co si vybral, to má, tak ať si nestěžuje! .o)))

8 komentářů:

  1. :) to nemá chybu. a ty taky ne:) jsem si myslela, že na to žrádlo jsem, ale vidím, že jsem houby fajnšmekr, na tebe vážně nemám:)

    OdpovědětVymazat
  2. Jo,a strašně se mi líbí, jak si to jídlo dokážeš užívat, já jen když jsem sama nebo s přítelem, před mýma věčněhubnoucíma kamarádkama to nejde ...

    OdpovědětVymazat
  3. tak před těmi věčněhubnoucíma mě o tom baví mluvit nejvíc :o))
    měli jsme v bývalé partě jednu, ta vypadala jak těsně před smrtí, denně jedla jednu suchou housku a jedno jablko a ještě se tím chlubila a o nás ostatních říkala, že jsme tlustý (a přitom my byly jen pěkný holky s pořádnýma základnama)... tak tu jsem si dávala :o)))
    to jídlo mě prostě baví, no... :o)))

    OdpovědětVymazat
  4. jojo, je to vidět:). a je radost to číst, když to tak pěkně popisuješ, člověku se úplně sbíhají sliny!:)
    já už jsem ve stadiu, kdy se před nimi i stydím jíst, ale snad se časem dokopu k přístupu podobnému tobě:(

    OdpovědětVymazat
  5. nejvíc o tom vždy mluvim a píšu, když se snažim míň jíst (tenhle víkend ale nepatřil k těm dietním) :o)))
    někde se musím vybít :o))

    OdpovědětVymazat
  6. jarmilko, vidím, že \"poctivě\" hubneme ve stejném duchu :-o Taky jsem měla žravý víkend :-))

    OdpovědětVymazat
  7. Kdybych mluvila o čokoládách byla bych spokojená i já. Na ty žebírka nějak nejsem... ty bramboráky, ty už jsou lepší. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. nominku, tak to máme úspěch zaručenej s tímto přístupem :o))

    Žrádlo do koníka, já o tom sladkym moc nemluvim... to mě nějak nebere! Jen občas mi přijdou chutě! .o))

    OdpovědětVymazat